Píše, že jsem "mistrem mystifikace", což je pravda. Úmyslně jsem vytvořil několik mystifikací. Avšak Čermák už neuvádí, co jsem jimi chtěl dokázat. Nebyly bezúčelné.

Čermákovi se nelíbí, že téměř pokaždé odcházím ze zaměstnání "s hlasitým bouchnutím dveřmi". Jako by to samo o sobě znamenalo, že právě já nemám pravdu, vždyť já jsem ten hlučný Brazilec...

Mimochodem, je to zvláštní, že o mně existuje dojem, že vždy odcházím "s hlasitým bouchnutím dveřmi". Protože jediný článek, který jsem kdy napsal o svém bývalém zaměstnavateli, časopisu Redhot, je z doby před téměř šesti lety. Nepsal jsem o tom, co se dělo v Playboyi, v Novém Prostoru či v Mladé frontě Plus.

(To, jak svědčil Fabiano Golgo o mentalitě novinářů v týdeníku Redhot ["Svobodu nechtěli ani za nic!"] je kupodivu velmi podobné zkušenosti, jako zažil Ivan Kytka v České televizi, když se tam v roce 1998 stal šéfem zpravodajství ZDE. Proč nezkoumá Miloš Čermák tyto podobnosti? Že by to bylo nezajímavé? Anebo naopak příliš zajímavé? Pozn. JČ)

V životě jsem nenapsal ani řádku o tom, co se děje za scénou v Lidových novinách. Takže je to jen emocionální dojem, který není založený na faktech.

To, co dělám, štve hodně lidí v ČR: mám latinský způsob, jak se vyjadřuju: Jsem impulzivní a nezvažuji důsledky, když mě nějaká věc opravdu pálí na srdci. Avšak o svých zaměstnavatelích jsem nepsal déle než půl desetiletí, a pak až teď. (A že by toho bylo hodně, co bych mohl napsat.)

A proč, poté, co Čermák vysvětlil, že jsem obvinil jednoho svého předchozího zaměstnavatele, že naplňuje své časopisy nezaplacenými doslovnými překlady ze zahraničních titulů, bez uvedení zdroje, dodává Čermák, že jsem pak napsal "uvědomil jsem si, proč to měli komunisté tak lehké. Není divu, že slovo robot pochází z češtiny" - a cituje tak můj text zveřejněný v Britských listech? Pročpak Čermák se namísto toho nezabývá tím, zda je či není pravda, že v lifestylových magazínech v České republice se běžně krade materiál, vycházející v zahraničních časopisech? ZDE

Jakou to má souvislost s tím, že jsem obvinil česká média z korupce (což by snad mělo být hlavní myšlenkou Čermákova článku)? Zdá se, že pro Čermáka je důležitější, že jsem kdysi kritizoval Čechy jako lidi, kteří většinou nejsou ochotni vyjadřovat vlastní názor či zkoušet nové nápady a myšlenky. Jak to, že Čermákovi hlavně vadí, že jsem naznačil, že tento národ je flegmatický a není odvážný (Češi to o sobě říkají sami často, ale teď to, sakra, řekl cizinec...)?

Čermákův článek také potvrzuje známá klišé o české závistivosti. Zdůrazňuje, že Golgo "s oblibou o sobě také tvrdil (...) za velmi dobrý honorář". To se mi zdá býti poněkud zatrpklou a manipulativní větou, která s Čermákovým argumentem vůbec nesouvisí, když upozorňuje, že jsem psal výzkumné texty o českých médiích pro jednu americkou instituci, a že to pravděpodobně byla CIA.

Připomnělo mi to, jak o mně kdysi hovořil Vladimír Železný ve svém pořadu "Volejte řediteli". Zmínil se o mně jako "o tom Brazilci, který pracuje v našich médiích a říká nám, jak bychom se měli chovat, a přitom je to syn miliardáře..." Jediným možným cílem, když řeknete něco takového, je pohrávat si levně s všeobecně rozšířenou směsicí závisti vůči těm, kdo mají peníze (a od tatínka, to je ještě horší!) a nenávisti vůči cizincům, kteří kritizují "naše" chování.

Namísto toho, aby vyřešil, zda ta informace o mých údajných analýzách pro CIA byla či nebyla mystifikací, se rozhodl napsat o mých vysokých honorářích a že, pokud je pravda, že jsem takové analýzy psal, "nepřejme si vědět, co si americké zpravodajské služby o českých médiích myslí". Bojí se zřejmě, že já jako cizinec, který není s Čechy geneticky spřízněný, bude psát ošklivě o tom, co Čermák sám dělá.

Jinou ukázkou provinčního myšlení u Miloše Čermáka je to, když se Čermák zmiňuje o svém příteli, který píše o médiích v Reflexu, Janu Potůčkovi. Zmiňuje se, že jsem Potůčkovi záměrně poskytl falešnou informaci, že Lidové noviny budou mít v USA zahraničního zpravodaje. Čermák zase získal tento fakt z mého článku v Britských listech, aniž by je citoval. Udělal jsem to, jak jsem o tom v Britských listech napsal, abych si prozkoušel, zda je Potůček solidní novinář a zda si tuto informaci ověří u zdroje. Čermák však už nedodal, že se Potůček zeptal šéfredaktora Lidových novin a dostalo se mu emfatického popření mé zprávy.

Muž, o němž jsem Potůčkovi řekl, že se má stát pro Lidovky americkým korespondentem, věděl od začátku, že jsem vytvořil tuto mystifikaci a smál se tomu. A čekal, až mu Potůček zavolá, aby to mohl popřít. Čekal marně. Proč se Potůček nezeptal přímo člověka, o němž jsem řekl, že se tím korespondentem má stát? Proč se rozhodl věřit mně a neobrátil se hned na přímé zdroje v Lidovkách, včetně šéfredaktora? To v Čermákově článku chybí, neboť by to protiřečilo jeho sofistice o tom "potížistovi z Jižní Ameriky".

V podtextu Čermákova článku čtu toto: Jestliže jedná můj zaměstnavatel neeticky, proč bych se to měl snažit řešit? Normální přece je brát plat a pochopit, že takhle to prostě je. Člověk musí být přece realistou a oportunistou.Je zajímavé, jak mě absolutně všichni, jako první věc, varují, že už mě nikdo nikdy v českých médiích nezaměstná. Jako kdybych kdy dával přednost (nebo musel dávat přednost) své osobní zaměstnatelnosti před svými povinnostmi novináře. Etika je pro Havlovy knihy, ne pro realitu. To si tiše a všeobecně myslí Češi.

Když je sice něco protizákonné nebo je to neetické, ale dělá to každý, je to proto legitimní...

Čermák promeškal příležitost zabývat se široce rozšířeným používáním PR v českých médiích. Vyhnul se otázce, zda jsou či nejsou čeští novináři bezpáteřní kolaboranti se systémem a zda to, co jsem řekl, je či není pravda. Chtěl řešit mě. Toho chlapa, o němž Čermák nechápe, jak to, že ho tady pořád ještě zaměstnávají. Toho rebela, fuj!

Čermák o mně píše jako o jednom z nejschopnějších novinářů na místní scéně. Říká o mně, že jsem "vždy projevoval potřebnou intuici i kreativitu", ale co se mnou, já prostě neodcházím pokorně a mlčky! To je zjevně pro Čermáka už samo o sobě špatné, je to zřejmě hřích, pokud ho nezajímá, zda jsou má obvinění pravdivá, zajímá ho jen způsob, jak je vznáším.

Čermák prostě nechápe, proč mě "vůbec" lidé v médiích jeho národa zaměstnávají. A sakra, jsou to ty nejvyšší posty! Je podivné, že si na to i sám dokáže odpovědět: Golgo je sice mystifikátor, ale jsem podle něho "výborný novinář", plný tvůrčích schopností, který se nebojí být odvážný, inovovat, odvážil se otisknout karikaturu proroka Mohammeda, kterou zneužily celosvětově určité muslimské organizace, jsem zajímavý a kontroverzní, atd. "Golgo nebyl šéfredaktorem, který by mechanicky vyplňoval stránky. O budoucnosti tisku intenzivně přemýšlel."

Čermákovi prostě vadí, že si nedám pokoj. Mluvím moc nahlas. To se v české kultuře přece nedělá. V jeho zemi mi nebude dovoleno tancovat sambu.