Nikdo nedává žádné umístěnky, nikdo nepíše na nikoho kádrové posudky, žádné pracovní místo nepodléhá nomenklatuře jakéhokoliv výboru KSČ. Jeho práce u daného zaměstnavatele je tedy dobrovolná a probíhá na základě pracovní smlouvy. Smlouva je totiž o tom, že se dva domluví. Já budu vykonávat to a to budu za to dostávat to a to, z pohledu zaměstnavatele je to obráceně, ty budeš vykonávat to a to a budeš dostávat to a to. A na tomto se musejí oba dva domluvit a dobrovolně uzavřít smlouvu.

2. Vztah zaměstnanec-zaměstnavatel musí být vyvážený. Zaměstnavatel potřebuje své zaměstnance, bez nich nemůže podnikat, naprosto stejně jako zaměstnanec potřebuje svého zaměstnavatele, neboť on bez něho nemůže pracovat. (Může samozřejmě pracovat u jiného zaměstnavatele, pokud s ním uzavře pro něho výhodnější smlouvu, může si založit živnost nebo firmu, je to jeho svobodné rozhodnutí).

Rozumný zaměstnavatel si tedy váží svých zaměstnanců a snaží se jim vytvořit pro práci ty nejlepší podmínky, aby mu ti nejlepší neodcházeli ke konkurenci. Zaměstnanec po nástupu k zaměstnavateli se totiž musí novou práci učit, podává tedy po nástupu nižší výkon a samozřejmě dělá chyby, které stojí firmu peníze. Podnikatel , který nedokáže pro své zaměstnance vytvořit příznivé pracovní podmínky, o tyto zaměstnance přijde a to může mít a většinou má katastrofální důsledky. Na druhé straně se rozumný zaměstnanec snaží odvádět tu nejlepší práci, neboť je to předpoklad vyšší tvorby zisku a zlepšení jeho pracovních podmínek. Záměrně nepíšu o výši mzdy, protože příznivé pracovní podmínky nejsou pouze mzda,jak vy se mylně domníváte, je to souhrn mnoha faktorů, z nichž mzda není rozhodně ten nejvýznamnější.

3. Vy rozdělujete nenávistně lidi na zlé podnikatele a odírané zaměstnance a neuvědomujete si, že mnohý zaměstnanec vydělává více než mnohý podnikatel. Až vám toto dojde, začnete lidi rozdělovat na schopné a bohaté, na méně schopné a méně bohaté a na neschopné a chudé a protože nejste nic jiného než závistivec, začnete nenávidět první dvě skupiny.

4. Kdyby byl pan Vít tak úspěšný, že by svojí konkurencí zničil můj podnik, jak píšete, zcela jistě bych jej požádal o zaměstnání, protože bych věděl, že budu pracovat u dobrého zaměstnavatele. V případě, že by mě nezaměstnal, bych opravdu vzal tisíc korun, založil jinou firmu a pokusil bych se živit jinak, protože jít se zaregistrovat na úřad práce a pobírat podporu bych nemohl. Musíte si ale pane Březino uvědomit, že byste v té chvíli začal nenávidět pana Víta a soucítit se mnou. Byla by to pro mě osobně nepříjemná věc, ovšem pro celou společnost věc velmi pozitivní. Z trhu by zmizela firma, která pracovala neproduktivně, její zaměstnanci pobírali nízkou mzdu a její výrobek byl drahý.

Takže pane Březino, netrapte se tím, že tu vyrostlo nadmíru takových pánů Eismanů, ale i pánů Nováků a jiných. Já osobně bych vám přál, aby vyrostlo mnoho nových pánů Březinů a Vítů, aby si klidně koupili nablýskané mercedesy, ale aby také poznali, jak těžké je podnikání, jakou mají zodpovědnost a věřím, že by přestali psát své hloupé články.

K panu Vítovi, k článku "Od včerejška už pracujeme na sebe"

Autor píše, že fakta a myšlenky z druhé poloviny článku posbíral na internetu, chápu-li to dobře, pak ty z prvé poloviny jsou z jeho hlavy. A ty stojí opravdu za to. Pane Víte, já jsem si strašně lámal hlavu s tím, koho asi chtěl oslovit pan Paroubek při hodnocení reformy financí, když řekl: "Je to reforma RolsRoyců, kaviáru a šampaňského". To byla věta, které se on sám smál. Ta věta byla určena Vám.