7. 5. 2007
Hodnota právnického titulu Vlasty Parkanové je nulová< www.army.cz Nelžou-li zprávy ČTK, pak evidentně neprávem používá ministryně obrany Parkanová právnický titul. Podle ní totiž ten, kdo požaduje k rozhodnutí o tom, zda vybudovat na území českého státu vojenskou základnu, referendum, je buď zbabělec nebo alibista. Proč? Za toto rozhodnutí prý musí převzít odpovědnost někdo konkrétní. Jinak prý se odpovědnost "rozptýlí" a nebude nikdo, kdo by za případné špatné rozhodnutí nesl vinu před národem... Původně jsem přemýšlel o tom, jak neuvěřitelnou drzostí je, když se politik snaží naprosto regulérní politický názor cíleně vmanipulovat do kuželu negativního světla a diskreditovat tak skupinu, která tento názor zastává. |
Je samo o sobě důvodem k sebeznedůvěryhodnění politika, když se snaží izolovat jiný politický názor prostou a primitivní exkomunikací. Nic jiného totiž tvrzení o zbabělosti a alibismu, o vlastnostech, které společnost musí potírat, není. Za etickou pochybností značně kulhá i logické zdůvodnění. Vedle Václava Havla a Alexandra Vondry se další politik otevřeně hlásí k bezdůvodnému osočování těch, kteří si myslí, že umístění vojenské základny cizí mocnosti je rozhodnutím, které je potřeba udělat s tou nejvyšší odpovědností. Že to nějak nesedí, když Parkanová mluví o odpovědnosti jako o něčem, co se s odpovědností neslučuje? Podle právničky Parkanové je to údajně v teorii práva tak, že referendum je aktem, který symbolizuje nižší projev společenské odpovědnosti než rozhodnutí konkrétního člověka nebo instituce. Kdyby to tak skutečně bylo, tak volby by byly podle Parkanové méně zodpovědným rozhodnutím než následná rozhodnutí vlády. Jinými slovy, právnička Parkanová považuje svoje vlastní rozhodnutí za odpovědnější, než rozhodnutí společnosti. Přitom akt voleb, plebiscitu nebo referenda je vyjádřením té největší společenské odpovědnosti, právě proto, že společnost dává najevo, že rozhodnutí, které musí společnost učinit, na sebe nemůže vzít jednotlivec nebo úzká, tedy vůči společnosti nedostatečně zodpovědná skupina lidí. A právě tato míra odpovědnosti je jedinou adekvátní tehdy, pokud by někdo v budoucnu chtěl přijaté rozhodnutí hodnotit, protože odpovědnost vyjádřila celá společnost, nikoliv malá skupina lidí, která k takovému rozhodnutí zcela prokazatelně postrádá jakýkoliv mandát. To by měl vědět každý laik, jako jsem já, natož vystudovaný právník. Ministryně obrany a absolventka právnické fakulty je přitom naprosto dezorientovaná v hodnotovém žebříčku společnosti a v tom, jak tuto hierarchii kopíruje právní systém. A tak se Parkanové podařilo několika větami zpochybnit nejen svůj politický kredit, ale také právnickou kvalifikaci. Přesto předpokládám, že Parkanová zůstane v průzkumech i nadále mezi politiky jednou z nejoblíbenějších, protože média sice jsou schopna do bezvědomí řešit podezření z půlmilionového úplatku, ale skutečné a přímo deklarované přiznání vlastní nedůvěryhodnosti a neschopnosti jimi projdou jako obyčejná zpráva... |