Další šance návrhu jsou ale téměř nulové -- k jeho přijetí by bylo zapotřebí ústavní většiny, tedy 120 hlasů. To je při současném rozložení sněmovny (kde největší odpůrkyně referenda -- ODS -- disponuje 81 mandátem z 200) nereálné.

"Ústava České republiky v článku 2, odstavci 2, říká, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Z tohoto ustanovení vychází předkládaný návrh zákona. Návrh předloženého ústavního zákona o referendu o umístění prvků zařízení protiraketové obrany Spojených států amerických na území České republiky zakotvuje přímé rozhodování občanů České republiky v závažné otázce, která se dotýká jednak nejzákladnějších práv občanů naší země, zejména práva na bezpečný život a ochranu majetku a jednak samotnou podstatu svrchovanosti České republiky. V širších souvislostech nelze pominout ani otázku bezpečnosti občanů ve státech sousedících s Českou republikou," řekl v úvodu jeden z předkladatelů návrhu Stanislav Grospič (KSČM).

Dodal, že podle navrženého ústavního zákona by se lidé v referendu mohli/ k těmto závažným problémům vyjádřit na základě otázky, která by zněla: "Souhlasíte, aby Česká republika umožnila Spojeným státům americkým vybudovat a provozovat na území České republiky zařízení protiraketové obrany a aby umožnila ozbrojeným silám Spojených států amerických v rozsahu k této činnosti nezbytné pobývat na území České republiky?" Výsledek referenda by byl závazný.

Proti návrhu vystoupil předseda Legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Podle jeho názoru je velmi důležité, aby o takových otázkách rozhodovaly obě parlamentní komory -- Poslanecká sněmovna a Senát, nikoli všichni občané a všechny občanky v referendu. "Je velmi důležité, aby občané přesně znali odpovědnost politických stran, aby přesně znali odpovědnost jednotlivých poslanců a senátorů za toto rozhodnutí. Protože to je rozhodnutí velmi zásadní a je potřeba, aby mělo jasné adresáty s odpovědností za toto rozhodnutí," řekl. Za tato slova si od několika vystupujících sociálně demokratických poslanců vysloužil poznámky, že se chová "elitářsky".

Svoboda také zmínil, že až do loňských sněmovních voleb nikdy nepadla otázka celostátního referenda na toto téma. "Otázka referenda se objevila až po volbách ve chvíli, kdy došlo ke změně pozic na české politické scéně. To je potřeba vzít do úvahy, protože od samého počátku i tehdejší vláda vycházela z Ústavy a Ústava ve svém článku 43 říká, že o pobytu zahraničních vojsk rozhoduje Parlament České republiky, tedy obě dvě komory," dodal. To mu v diskusi vyvrátila poslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která připomněla, že otázka referenda padla v diskusním pořadu ČT1 Otázky Václava Moravce už v květnu před volbami. Přítomní -- Hana Orgoníková (ČSSD), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Jiří Hanuš (KDU-ČSL), kromě Petra Nečase (ODS), tam podle jejích slov slíbili, že budou referendum podporovat. Konečná je proto vyzvala, aby tak učinili. Zástupce a zástupkyně KDU-ČSL následně ale hlasovali pro zamítnutí návrhu.

V rozpravě vystoupil též místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Vysvětlil, proč poslanecký klubu Strany zelených hlasuje proti návrhu na vypsání referenda k umístění radaru. Reagoval tím na námitky některých zástupců ČSSD a KSČM k tomuto postoji. Bursík citoval z programu Strany zelených, kde je zmíněno obecné, nikoli jednorázové, referendum. Sněmovnu proto informoval o tom, že Zelení minulý týden předložili Legislativní radě vlády k připomínkování návrh na ústavní zákon o referendu. Budou se snažit přesvědčit další dvě koaliční strany (ODS a KDU-ČSL), aby pro obecné referendum z jejich dílny hlasovaly a zákon tak měl naději na úspěch, ke kterému je potřeba ústavní většiny v obou parlamentních komorách.

Autorka je interní redaktorkou gitY.