Proč hlásá Petra Procházková nesmysly?

Jelcinův odkaz: Naprostý rozvrat Ruska

7. 5. 2007 / Daniel Veselý

Hovořilo se o tom, že prezident během své vlády učinil několik vážných "chyb" a "přehmatů", což ve mne vyvolalo reminiscenci na bolševickou rétoriku, jež "odhalovala" komisemi ustanovenými ministerstvem vnitra a de facto ÚV KSČ chyby a přehmaty, za které byl zodpovědný státní teror v ČSR v první polovině 50. let - přihlédneme-li k tragické zkušenosti Ruska pod Borisem Jelcinem.

Nemohl jsem uvěřit, že tak statečná žena, která poskytovala českému diváku pravdivý obraz ruské vyhlazovací války proti Čečencům, čelila zastrašování z ruské strany, žila nějaký čas ve "městě duchů" Grozném a věnovala mnoho času dobrovolnickým aktivitám, aniž by se vyhřívala na mediálním sluníčku, jako ti, kteří vykupují špatné svědomí charitou, nyní takto hovořila.

Nesdílel jsem optimismus Petra Jedličky, zástupce šéfredaktora Literárních novin, který před časem kvitoval s povděkem existenci televizního zpravodajského kanálu Čt 24 coby nezávislého zpravodajského kanálu.

Co se týče komentářů a analýz o neuralgickém bodu současné české politiky – radarové základně, jež poskytují redaktoři a (provládní) odborníci, není třeba se o nich podrobněji zmiňovat, neboť tak na BL učinili jiní. V rámci pořadu Historický magazín se můžeme jen dále dozvídat o zrůdnostech komunistického režimu, jež jsou přetřásány ze všech možných a nemožných stran - na úkor mnoha závažných aktuálních kauz ze zahraničí a ČR. Investorský magazín nám přináší evangelium neustále zvyšující se životní úrovně v ČR podle všech grafů a makro (mikro) ekonomických numer, o nichž zasvěceně informují mladí perspektivní makléři, ekonomové a bankéři, odění v elegantních oblecích s těsně uvázanými kravatami.

Ale zpět do devadesátých let - k Jelcinově demokratizujícímu procesu v Rusku. Již v polovině deváté dekády minulého století více než 50% ruské populace (a mnohem větší procento mimo Moskvu a Petrohrad) žilo v chudobě, bezdomovectví raketově narostlo a fungující zdravotní a vzdělávací systém zkolaboval. Státní ekonomika byla zprivatizovaná, tedy uzmuta novodobou ruskou oligarchií v čele s osmi miliardáři, kteří zde uloupili 200 miliard dolarů a uložili je v bankách v New Yorku, Tel Avivu, Londýně a Švýcarsku. Slovo vražda se stalo synonymem pro ekonomickou soutěž, všechny hospodářské a vědecké oblasti byly dokonale zdecimovány. Hlavními obdarovanými ruským hmotným bohatstvím závratné ceny byli šéfové zdejší mafie, bývalí političtí aparátčíci, americké a izraelské banky, evropští spekulanti, americké zbrojní koncerny a nadnárodní korporace.

Přední zprostředkovatelé této gigantické transakce, američtí prezidenti Bush I. a Clinton, poskytli Gorbačovovi, ale hlavně Jelcinovi politické a ekonomické mimikry - s pomocí EU a Izraele.

Výsledkem těchto hrátek byla masivní korupce, astronomická nezaměstnanost a s tím související chudoba a zoufalství, obrovský nárůst sebevražd, psychických poruch, alkoholismu, závislostí na drogách a nemocí, vzácně se vyskytujících v předešlém režimu. Podle deníku Wall Street Journal (2004) délka života u průměrného Rusa klesla v porovnání s délkou života v dobách SSSR.

Přechod na kapitalismus jen v Rusku samotném vedl k předčasné smrti 15 milionů lidí (úmrtí, která by nenastala, kdyby mortalita a natalita v Rusku dosahovala stejné úrovně jako v Sovětském svazu před instalací kapitalistického systému).

Tato sociálně vyvolaná úmrtí pod vzrůstajícím kapitalismem jsou srovnatelná s nejhorším obdobím Stalinova teroru během velkých čistek v 30. letech 20. století. Demografičtí experti odhadují, že ruská populace v dalších dekádách klesne o 30%.

V bývalých republikách Sovětského svazu, zvláště v Arménii, Gruzii a Uzbekistánu, životní standard poklesl o 80%. Téměř každý čtvrtý obyvatel emigroval nebo se stal bezprizorným. Průmysl, veřejné statky a energetické zdroje byly rozkradeny. Věda, zdravotní a edukační systémy byly zničeny.

V normálně fungující společnosti, kde má žurnalistika svůj kontrolní a informační reflex by, dle mého soudu, měly vejít ve známost alespoň základní rysy týkající se rozličných politických skutečností. Boris Jelcin byl v nekrolozích vykreslen jako bodrý a zemitý alkoholický dobrák, jemuž recese není cizí. Ale fakt, že nese značný díl odpovědnosti za tragické události v postsovětském Rusku (vedle vyhlazovací koloniální války proti Čečencům) je odsunut do říše fantazie, jež nemá s pravdou v absurdní a orwelliánské společnosti co do činění.

Zdroj: www.rebelion.org/petras/english/petrasenglish.htm  

          www.zmag.org/Zmag/articles/jan99kotz.htm  

Vytisknout