A Ricová vůbec nedokázala pochopit, o čem ruský prezident mluví, když přece oficiálně jde jen o obranu Spojených států proti Íránu. K tomu se přidal český myslitel a bývalý prezident Václav Havel: ten v rozhovoru se Süddeutsche Zeitung poukázal na existenci autoritativního systému v Rusku a možná ho při tom napadla ona zajímavá, ale trochu zvláštní myšlenka, že by třeba Američané mohli svým protiraketovým systémem udělat něco proti tomu autoritativnímu systému v Rusku. Samozřejmě to v rozhovoru neřekl otevřeně, ale skutečnost, že jedním dechem hovořil o autoritářském režimu v Rusku a zároveň o protiraketovém systému (a nikoliv o Íránu), je jistě docela zajímavá.

Ne, že by Ricová při tom zapomněla na to, že v případě války proti Iráku šlo přece oficiálně z amerického hlediska také jen o obranu. Ona asi opravdu věří tomu, že by raketové silo v Polsku bylo jen součástí obranného systému. Že by takový americký antiraketový systém vlastně hlavně měl význam, kdyby Američané chtěli zaútočit na nějakou zemi, na to ani nepomyslela. A také nemluvila o tom, na co Putin přišel velice rychle, totiž, že jen Američané budou vědět, jaké rakety budou instalovány v těch silách, čekajících na rozkaz k odpálení. Z tohoto důvodu také mluvil o tom, co spojují politikové a vojenští velitelé v Rusku s tímto takzvaným protiraketovým systémem: bývalý plán instalace atomových raket značky Pershing v Evropě.

Problémem se stala víra. Ano, tentokrát ne víra v Boha, ale víra v hodnověrnost slov nejen dnešní, ale také budoucích vlád Spojených států. Možná, že by Putin dokonce uvěřil bývalému prezidentu Václavu Havlovi, když se ten domnívá, že jde opravdu o antiraketový systém, nejsem si ovšem jist, jestli to Havel myslí vážně.

Pokud nebudou mít ruští vojenští velitelé možnost kontroly raketových sil v Polsku, proč by měli věřit, že tam nejsou rakety, o jakých kdysi americká vláda tvrdila, že existují v Iráku. V Iráku prý měly existovat, v Polsku prý existovat nebudou. Že Irák žádné rakety neměl, to přece Američanům nezabránilo v tom, aby na tu zemi nezaútočili, a protože pro Američany nebude mít význam instalovat v Polsku nějaké antirakety proti Íránu, vzhledem k tomu, že Írán ještě dlouho nebude mít žádné střely, jimiž by mohl zaútočit na Ameriku, a jen blázen by z Íránu vystřelil raketu na USA a riskoval tím okamžitou likvidaci své země. Tak proč by Američané nemohli v Polsku rozmístit rakety, které by potřebovali k nějakému útoku?

Víme, že vzhledem k tomu, že by Spojené státy každý útočící stát okamžitě smazaly z mapy světa, neodvážil by se nikdo na světě na USA zaútočit raketou. Platí to pro Írán úplně stejně jako pro Severní Koreu. Víme také, že kdyby o to šlo, nejen jednotlivé státy, ale i soukromí teroristé by se mohli pokusit jakoukoliv zemi včetně USA vydírat tím, že do té země vyšlou kontejner s jadernou náloží. A nemusí se ani poznat, kdo ten kontejner poslal, takže Američané nebudou vědět, kterou zemi smazat z povrchu světa.

Tak, to máme: Alespoň pro ruského presidenta opravdu nemá smysl věřit Američanům a k tomu ještě naštvat své generály. Ale co novináři? Je zajímavé, že se neptají, co asi Američané do těch sil chtějí uložit a proč to vlastně chtějí udělat.

Nejzajímavější ale je, že novináři často píší o prý podivné Putinově reakci, a to, jako by to byl právě on, kdo si s tím vším začal. Byli to ale Američané... A byli to Češi a Poláci...

Můžeme si být jisti, že k tomu měli důvod, možná každý jiný, ale každý svůj.

A tak i Putin má důvod pro svou reakci, ale u něho alespoň můžeme tušit proč...