Televize BBC získala informace ze dvou nejmenovaných zdrojů v britské vládě, o tom, "co by byly neočekávané důsledky svržení Saddáma Husajna": Britské vládní zdroje totiž poskytly informace, že iránští mullahové mají v současné době vliv na nejvyšší činitele irácké vlády.

V Bagdádu byli zatčeni agenti íránské výzvědné služby. Podle televize BBC to vyvolává vážné otázky, zda Bushova politika vůči Iráku má nyní zcela nečekané důsledky -- že umožnila Íránu mít podstatný vliv v Iráku.

21. prosince 2006 provedly americké jednotky razii do bagdádské budovy, patřící Abdullovi Azizovi Hakimovi, vedoucímu představiteli jedné vlivné proíránské šiitské strany. Uvnitř nalezly íránské činitele a důležité dokumenty, které u nich vyvolaly zděšení. Íránští činitelé byli v Bagdádu jako součást tajné mise z Teheránu, jejímž účelem je ovlivňovat politiku dnešní irácké vlády.

"Přítomno bylo mimo jiné pět vysokých íránských činitelů z různých íránských výzvědných organizací. Bylo to velmi důležité jednání. Tito lidé byli v podstatě zatčeni. Škodili," řekl televizi BBC nejmenovaný činitel britské vlády.

Loni v říjnu natočila televize BBC reportáž o hlídkování britských vojáků na irácko-íránské hranici. Hlídky na této hranici koaliční vojska nyní zintenzivnila v důsledku obav, že íránské výzvědné organizace vysílají to Iráku militantni šiitské skupiny, které mají schopnosti i znalosti k tomu, aby usmrcovaly britské a americké vojáky. Tyto koaliční hlídkové operace na hranici se však odehrávají přesně v tutéž dobu, kdy se dnešní irácká vláda naopak snaží zlepšit své vztahy k Íránu.

Poté, co 21. 12. Američané v Bagdádu zatkli íránské diplomatů a tři íránské výzvědné důstojníky, rychle je zase propustili. Do konce prosince Američané zadržovali ještě dva íránské výzvědné agenty, také zatčené během razie v Hakimově budově.

Americký vojenský mluvčí v Bagdádu sdělil deníku New York Times emailem, že razie přinesla

"konkrétní výzvědné informace z vysoce důvěryhodných zdrojů, které spojily určité jednotlivce a určitá místa s trestnou činností. Některé tyto výzvědné informace se explicitně týkaly ochrany koaličních vojsk, včetně útoků na multinacionální sbory v Iráku."

Britští činitelé zdůrazňují, že razie poskytla důležité výzvědné informace, i když nepřinesla konkrétní důkazy, že by Íránci poskytovali militantním šiitským skupinám v Iráku přímo zbraně k útokům proti britským vojákům v jižním Iráku.

Během několika dní po zatčení Íránců se ukázalo, že celá záležitost je diplomaticky nesmírně citlivá. Ukázalo se totiž, že zatčení Íránci byli v Bagdádu na pozvání nynějšího iráckého prezidenta.

Takže co bylo náplní íránské mise? Podle informaci z vysokých britských vládních zdrojů měli Íránci v Bagdádu jednat s představiteli několika iráckých politických organizací.

"Jednalo se o tom, jestli bude Malikiho vláda úspěšná, kdo by měl přijít po ní a kdo by měl zaujmout jaká ministerská křesla. Byla to velmi významná schůzka. To, kdo někteří ti Íránci byli, je nesmírně významné."

Americké zatýkání však ohrozilo tuto diplomatickou iniciativu prezidenta Talabáního, jejímž cílem je zlepšit styky s Íránem. Loni se Talabání v Teheránu setkal s íránským prezidentem Ahmedinedžádem. Z tohoto důvodu vyjádřili někteří iráčtí ministři nad americkou razií politování.

Ministr irácké vlády Latif Rašid uvedl: "Když procházíte obtížným politickým obdobím, dochází často k určitým chybám. Měla by existovat těsnější konzultace mezi koaličními vojsky a iráckou vládou. Musíme spolu navzájem jednat, než k takovéto akci dojde. Myslím, že všechny strany udělaly menší chybu."

Oficiální íránské vyjádření k této věci, dosud jediné, konstatovalo:

"Zatčení obou diplomatů bylo proti všem mezinárodním normám a předpisům, zejména proti Ženevským konvencím. Oceňujeme oficiální úsilí irácké vlády o to, aby byli diplomaté propuštěni. Íránský velvyslanec vyjádřil potěšení, že veškeré dosavadní pokusy poškodit dobré íránsko-irácké vztahy selhaly v důsledku bdělosti obou stran."

Britská vláda očekává, že Írán a Irák budou pěstovat navzájem dobré vztahy, a to i v bezpečnostní oblasti. Proč tedy toto všechno rozčilení? Britští činitelé poukazují na to, že nesmírně znepokojující byla prý právě totožnost zatčených íránských výzvědných důstojníků, kteří se účastnili tajné mise do Iráku ve snaze tamější politické poměry ovlivnit. Tito důstojníci pracují nezávisle na činnosti íránského velvyslanectví v Bagdádu.

Američané podezřívají, že se Teherán snaží nejasné situace v Iráku využít ve svůj prospěch. Američané by chtěli, aby Irák prohlásil nejméně pět z těchto dočasně zatčených Íránců za nežádoucí osoby a zakázal jim přístup do země. Irácká vláda o tom sice "uvažuje", ale už vyjádřila hněv nad tím, co považuje za nepřípustné zasahování do její diplomacie.

Nikdo o celé věci nechce otevřeně hovořit, upozornil reportér britské televize, protože se to celé pohybuje na pomezí mezi činností výzvědných organizací a diplomatických sborů. Američané svou razií tuto schůzku přivedli na světlo světa. Ztrapnilo to Iráčany i Američany. Zajímavé je, jak na to poukazují činitelé britské vlády, že Írán kupodivu tento zásah Američanů skoro vůbec nerozhořčil.

A i když Američané chtějí poukazovat na to, že zasahování Íránu do irácké politiky je nekonstruktivní, dostali se v této věci do potíží: Pokud tito Íránci totiž skutečně v Bagdádu pomáhali organizovat útoky proti koaličním vojskům, jak to naznačovalo původní americké komuniké, proč je pak Američané propustili?