Ellis dodal, že měl přísný příkaz udělat vše, co je v jeho silách, aby Saddám Husajn zůstal naživu. "Saddám nesmí zemřít v americkém vězení," zněl rozkaz jeho nadřízených.

Saddám byl vězněn v cele velikosti 1,8 krát 2,4 metry. Bylo tam lehátko, stůl, dvě židle z umělé hmoty a dvě umyvadla.

Kdykoliv směl Saddám vyjít z cely, bral si s sebou zbytky chleba, jimiž krmil ptáky," řekl Ellis. Na vězeňské zahradě také zaléval místo, kde rostl plevel.

"Říkal, že byl za mlada farmářem a že nezapomněl na to, odkud pochází," svědčil Ellis. "Měl velmi dobré schopnosti neutralizovat stres."

Saddám hovořil o tom, jak četl svým malým dětem pohádky a vzpomínal, že dával dceři lék na poškozený žaludek. Nehovořil o umírání a nelitoval ničeho, co udělal jako vládce Iráku. Tvrdil, že to, co dělal, dělal pro Irák.

Seržant Ellis uvedl, že se ho Saddám Husajn jednou zeptal, proč Spojené státy provedly invazi do Iráku, když "zákony v zemi byly spravedlivé a zbrojní inspektoři nic nenašli."

Šestapadesátiletý zdravotník Ellis Saddáma Husajna kontroloval dvakrát denně.

"Nebyl jsem pro něho hrozbou. Byl jsem tam, abych mu pomáhal, a on to respektoval."

Když americký zdravotník musel odjet, protože mu umíral bratr, Saddám Husajn ho objal a řekl, že by rád byl jeho bratrem.

Podrobnosti v angličtině ZDE