|
12. 6. 2006
Jsou média objektivní?Těžká otázka, těžká odpověď. Média jsou velmi pestrá a významně se liší: máme tu tisk, televizi, rozhlas, internet. Uvnitř těchto kategorií najdeme rozdílné struktury, majitele, personální profily, cílové skupiny, ediční politiku. Zkusme přesto modelově vypreparovat média jako celek a vrátit se k původní otázce. Odhaduji, že po proběhlé předvolební kampani bude odpověď příznivců pravice spíše ano a příznivců levice spíše ne s bilancí zhruba vyrovnanou. |
|
Položme proto otázku jinak: mají být média objektivní? V tiskovém zákoně (46/2000 Sb.) není o objektivitě zmínka; v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání (468/1991 Sb.) v § 4, odstavci 2 se doslova píše: "provozovatelé poskytují objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů". Co taková objektivita a vyváženost znamená? Objektivitu bychom mohli definovat tak, že v daný okamžik a na daném místě je řečeno vše PRO i PROTI. Úmyslné zamlčení některého aspektu je s objektivitou v jasném rozporu. Ano, kontrola je obtížná, nicméně jisté kritérium tu přece jen máme. V daném okamžiku se ptejme: hledal autor všechny argumenty pro i proti? Tímto prizmatem viděno se opravdu zdá, že si někteří redaktoři v našich médiích s objektivitou příliš starostí nedělají a dokonce už ji ani nepředstírají. Předpokládají snad, že jejich auditorium objektivitu nečeká, resp. nevítá? Další otázka se tak nabízí: chceme objektivní média? Netoužíme náhodou po jakýchsi "mediálních politických klubech", kam budeme chodit pro "duchovní podporu" bez ohledu na realitu? Kde nás bude náš guru ujišťovat, že to naše vidění světa je jediné správné? |
