I po létech mohu konstatovat, že jeho tvrzení nebylo daleko od pravdy. Neustále se přesvědčuji, že mnozí naší spoluobčané, kteří přistoupí k tomu, že se nechají zařadit mezi kandidáty na volebních listinách, mají především zájem o svůj osobní prospěch a na spoluobčanech jim příliš nezáleží. V politických funkcích pak nechávají stranou svůj rozum a hlasují ve smyslu stranické disciplíny, bez ohledu na prospěšnost připravované normy, vyhlášky či zákona pro vlastní národ, národy kolem a lidí celého světa. Mezi politiky převládají "žabomyší" války, kterými se nic neřeší, jenom se zdržuje, a nebo je jejich účelem vlastní předvádění se před ostatními kolegy v daném prostředí.

Zákony, které byly v demokratické společnosti po roce 1990 přijaty, jsou ve většině z nich nedokonalé, nedotažené, jsou v nich mezery a jsou doplňovány mnoha dodatky a úpravami. Mnohé z nich jsou zmetky. Když se ve výrobní sféře vyrobí zmetek, pak se hledá viník a obvykle bývá za tento zmetek nějakým způsobem postižen.

Ještě jsem však nezaznamenal, že by za vydanou vyhlášku či zákon, který je zmetkem byl někdo postižen. Zastávám názor, že je to hlavně způsobeno tím, že v naších zákonodárných shromážděních není opozice, která by měla snahu o konstruktivní přístup ke každé záležitosti a řešit věci tak, aby s nich profitovala celá společnost, nikoliv jenom vládnoucí strana či jednotlivci a špičky této vládnoucí strany, které si usurpují moc ve státě a nadvládu nad všemi ostatními spoluobčany, kteří jim důvěřovali a ve volbách je volili.

Platí obecně, že trestáni jsou všichni. Ti, kteří zákon dodržují i ti, kteří se proti němu nějak provinili. Dokonce se lidem, kteří zákony a morální zásady dodržují zdá, že kdo zákon nectí a nedodržuje je na tom lépe a mívá menší postih, než ten, který se chová podle všech pravidel.

Názor o lidech působících v jednotlivých stranách si může vnímavý a rozumně uvažující občan udělat každý sám, přičemž připouštím, že srovnání jejich hodnocení navzájem může být velmi rozdílné, hlavně podle toho se kterou stranou sympatizuje a jejíchž názor je bližší.

Letošní předvolební kampaň byla ve srovnání s tím, co si pamatuji, a jak jsem minulé předvolební kampaně vnímal, přeplněna nekorektním jednáním k jiným stranám a nebo k jejich představitelům.

Uvedu jeden příklad:

Obvinění, která byla krátce před volbami vznesena na osobu pana dosavadního předsedu vlády jsou velmi tvrdá. Pokud je něco z toho pravda, měla by s toho dotyčná osoba vyvodit důsledky a taky by měl být ze zákona postižen. Není-li však něco z tohoto obvinění pravdou, měl by být ještě více postižen ten, kdo tyto informace podal a také ten, který je bez ověření šířil.

Nedělám advokáta předsedovi vlády, a ani bych si to nedovolil, pokud se však šířené informace nepotvrdí, měli by se mu veřejně všichni ti co šířili tyto informace řádně omluvit a také vyvodit s toho důsledky, například tím, že přestanou vykonávat činnosti ve kterých selhali. Všichni přece známe toto " Vyslovené slovo ani pár volů zpět nevtáhne". Ještě horší to je když se to napíše. Myslím si, že co jsem napsal je obecně známé a nikoho jsem tím neurazil.

Na závěr si dovoluji vyjádřit názor na budoucí vládu a podpořit ho příkladem z praxe.

Doporučuji vytvořit vládu odborníků, bez ohledu na jejich politickou příslušnost, dokonce bych uvítal vládu takových osobností a odborníků, kteří nepatří do žádné strany ani nějakého hnutí, řídí se pouze svým rozumem a jde jim především o blaho národa, kterému by svým rozumem a jednáním sloužili, nikoliv jenom vládli. Zkušenosti ukazují, že tzv. úřednické vlády v mnoha případech vládly dobře a ku prospěchu národa.

V situaci ve které se nyní nacházíme, je politováníhodné, že straničtí představitelé se těmto myšlenkám brání a hledají zdůvodnění jak členové jejich stran mohou zastávat funkci ministra jednou v tom resortu a podruhé v jiném, vzdáleném původnímu a dokonce odlišném od profese a odbornosti, ve které dříve pracovali a nebo působili. Přičemž jim vůbec není divné, že požadují, aby většina pracovních míst v manažerských funkcích, ve státní správě apod. byla a je obsazována na základě konkurzních řízení.

Myslím si, že neplatí to známé: "Komu dal bůh úřad tomu dal i rozum", ale platí asi dovětek z lidové moudrosti, že: "Každý národ si zaslouží takovou vládu, jaký je samotný národ."