Dnes je modlou ekonomů a skloňuje se ve všech pádech slovo flexibilita a sám pan Bím je jistě jedním z těch dostatečně flexibilních, alespoň tak to z jeho příspěvku plyne. Já osobně vnímám flexibilitu jako schopnost pracovníků pružně se přizpůsobit požadavkům trhu a měnit profesi resp. místo působiště - těmto požadavkům pana Bíma nepochybně jako obchodní zástupce nějaké firmy vyhovuje a zcela jistě je nato i pyšný.

Ze své praxe vím, že člověk se začíná orientovat ve svém oboru tak po 5 -6 letech práce. Pokud by se Jan Bím rozhlédl kolem sebe, zjistil by, že drtivá většina výrobků kolem něj není výsledkem myšlení lidí neustále měnících profesi a působiště. Je produktem lidí dlouhodobě působících ve svém oboru, je výsledkem aplikace schopností a znalostí nabytých léty studia a praxe a neustálého se zdokonalování, průběžného vzdělávání a hledání v jedné profesi.

Proto lidé typu Jana Bíma mohou působit jako obchodní zástupci dnes prodávající výrobky firmy X, a zítra zcela jiné výrobky firmy Y. Nikdy by ovšem tito lidé nemohli být projektanty tak složitých výrobků, jako jsou kupř. osobní automobily, lokomotivy a tisíce jiných. Prostě proto, že jejich životní filozofie spočívající ve zbožňování flexibility je automaticky již předem předurčuje pouze k výkonu činností jednodušších.