21. 7. 2005
Kdo studuje blížící se vyčerpání ropných zdrojůMinule jsem zde referoval o pravděpodobném dosažení vrcholu světové těžby ropy v současnosti nebo nejbližší budoucnosti. V článku, který Britské listy shrnuly z Guardianu a který vlastně na celou problematiku v českém mediálním prostředí poprvé závažným způsobem upozornil, je zmíněna osoba geologa Colina J. Campbella. Pojďme se proto blíže podívat nejen na něho, ale i na další autority, které se dlouhodobě zabývají problematikou, pro niž se mezitím vžil pojem anglický pojem Peak Oil. |
(Prosba poněkud rozpačitě lingvistická: Pomůže mi někdo z laskavých čtenářů a/nebo kolegů přispěvatelů tohoto listu či dokonce jeho redaktorů najít podobně stručný, výstižný a úderně znějící -- řekněme v médiích do titulků použitelný -- pojem v češtině? Pavel Houdek ve svém článku pro BL navrhuje pojem "ropná špička", užitečná jistě bude každá další inspirace... Autor děkuje předem za jazykovou výpomoc.) Při jakékoli rešerši pojmu Peak Oil narazíte především na zkratku ASPO. ASPO (1) je zkratka z anglického The Association for the Study of Peak Oil & Gas, tj. Sdružení pro studium vrcholu těžby ropy a zemníhoplynu. ASPO je neformální síť vědců -- členů a spolupracovníků evropských institucí a universit, zajímajících se o určení data a dopadu vyvrcholení a poklesu světové těžby ropy a plynu, zejména s ohledem na omezenost zdrojů. Posláním ASPO je: 1.Definovat a posoudit světové zdroje ropy a plynu; 2.Modelovat vyčerpání zdrojů s přihlédnutím k poptávce, ekonomice, technologii a politice; 3.Posilovat uvědomování závažných následků pro lidstvo. ASPO má v současnosti 26 členů ve 14 zemích: Dánsku, Finsku, Irsku, Itálii, Německu, Nizozemí, Norsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii. Myšlenka ASPO vznikla v Německu v prosinci 2000 za účasti Colina Campbella (2,3) a tehdejšího šéfa německé instituce BGR (Spolkový úřad pro geologii a nerostné suroviny) prof. Wellmera, později se jí ujal dnešní předseda ASPO profesor Kjell Aleklett (4,5) z university v Uppsale (6) ve Švédsku, kde se v květnu 2002 konala první mezinárodní konference k tématu Peak Oil a kde dnes ASPO sídlí. Velice silnou stránkou publikační činnosti ASPO jsou jejich Newsletters na webu irské odnože ASPO, které Colin Campbell osobně rediguje (a řadu jich také sám píše) už od ledna 2001. Pod linkem (7) je dostupný kompletní archiv ASPO Newsletters - k dnešnímu datu (20. 07. 2005) 574 článků publikovaných tam od ledna 2002. Vedle obecnějších úvah o dopadu Peak Oilu na civilizaci, politiku a ekonomiku tam lze nalézt např. hodnocení jednotlivých zemí -- producentů i dovozců ropy a zemního plynu, informace o stavu jednotlivých ložisek, aktuality ze světového dění kolem ropy a zemního plynu apod. Zásadním textem, který ASPO publikovalo, je návrh "Protokolu o vyčerpání" (The Depletion Protocol), nazývaný též podle míst, kde byl projednán či dotvářen, "Uppsalský protokol" nebo "Protokol z Rimini". První návrh protokolu publikoval Colin Campbell už v roce 1995. Jeho poslední znění najdete zde (8). Jde o analogii takových dokumentů, jakými jsou např. Montrealský protokol (1987) o freonech nebo vysoce aktuální Kjótský protokol o globálním oteplování. Vzhledem k závažnosti návrhu zde předkládám překlad jeho plného textu doplněný ještě o úvodní slovo Colina Campbella (9). Oba dokumenty byly naposledy projednány v květnu letošního roku na 4. mezinárodní konferenci ASPO o vyčerpání ropy a zemního plynu v Lisabonu (10). DOKUMENTProtokol o vyčerpáníPROTOŽE historie zaznamenala rostoucí tempo takové změny, jakou je rychlý růst poptávky po energii souběžný s růstem světové populace během posledních 200 let od průmyslové revoluce; PROTOŽE dodávka energie požadované lidstvem pochází hlavně z uhlí a ropy vzniklých až na vzácné výjimky v geologické minulosti a jejich zdroje jsou nevyhnutelně předmětem vyčerpání; PROTOŽE ropa poskytuje 90% paliv dopravě, nezbytné pro obchod, a hraje kritickou roli v zemědělství potřebném k výživě rostoucí populace; PROTOŽE ropa je nerovnoměrně rozdělena po Zemi z dobře srozumitelných geologických důvodů a většinou je soustředěna v 5 zemích kolem Perského zálivu; PROTOŽE všechna hlavní těžební ložiska světa byla objevena s pomocí vyspělé technologie a rostoucích geologických znalostí a nyní je zřejmé, že objevování ložisek vyvrcholilo v 60. letech 20. století, navzdory technologickému pokroku a neustávajícímu hledání; PROTOŽE minulý vrchol objevování nevyhnutelně vede k odpovídajícímu vrcholu těžby během 1. dekády 21. století, aniž by byl předpokládán výrazný pokles poptávky; PROTOŽE počátek úbytku tohoto kritického zdroje zasáhne všechny aspekty moderního života, což bude mít nebezpečné politické a geopolitické důsledky; PROTOŽE je účelné naplánovat organizovaný přechod k novému uspořádání světa s omezenými energetickými zdroji, učinit včasná opatření bránící plýtvání energií, povzbudit nástup náhradních energií a prodloužit životnost zbývajících ložisek ropy; PROTOŽE je žádoucí čelit vzcházejícím výzvám společně a spravedlivě, způsobem beroucím v úvahu související klimatické změny, ekonomickou a finanční stabilitu a hrozby konfliktů o přístup ke kritickým zdrojům
NYNÍ NAVRHUJEME: A. Aby bylo svoláno mezinárodní shromáždění k posouzení problému za účelem dosažení dohody o následujících cílech: 1.zabránit spekulacím s nedostatkem, aby ceny ropy mohly zůstat v rozumném poměru k těžebním nákladům; 2.umožnit chudým zemím, aby si mohly dovolit své dovozy; 3.zabránit destabilizaci finančních toků vzešlých z přenrštěných cen ropy; 4.podporovat spotřebitele, aby se vyvarovali plýtvání; 5.stimulovat vývoj alternativních energií. B. Aby taková dohoda obsahovala následující rámcová ustanovení: 1.Žádná země nesmí těžit ropu nad své současné tempo úbytku, které bude stanoveno jako objem roční těžby v poměru k odhadnutému zbývajícímu těžitelnému množství; 2.Každá dovážející země musí omezit svůj dovoz na úroveň odpovídající světovému tempu úbytku a sníženou o domácí těžbu. C. Aby podrobná ustanovení zahrnovala definice odpovídajících kategorií ropy, výjimek a výhrad a vědeckých postupů odhadu tempa úbytku. D. Aby signatářské země spolupracovaly v poskytování informací o svých zásobách a umožňovaly plný technický audit za účelem přesného stanovení tempa úbytku. E. Aby signatářské země měly právo odvolat se proti jim určenému tempu úbytku v případě změněných okolností.
DOKUMENTÚvodní slovo k protokolu o vyčerpání od Colina J. CampbellaJe zřejmé, že přechod ke klesajícím dodávkám ropy bude obdobím velkého mezinárodního napětí, protože spotřebitelé budou mezi sebou soupeřit o přístup k ropě a protože ceny ropy stoupají, zatímco limity těžby jsou prolomeny. Normální tržní síly jsou těžko uzpůsobeny k tomu, aby se s touto situací vyrovnaly, protože vysoké ceny představují zdroj lichvářských zisků pro ropné společnosti i vlády ropných zemí, jelikož materiálové náklady těžby nestoupají. Protokol o vyčerpání může proto dát vládám silný argument pro intervence ke zvládnutí situace. Rámcově by tento protokol vyžadoval od producentů omezit těžbu na jejich současné tempo úbytku, jmenovitě na roční těžbu jako procento toho, co zbývá, což je zatíží jen do té malé míry, do jaké beztak jen nemnozí z nich mohou tento limit překročit. Co je důležitější, vyžadoval by od dovozců snížení jejich dovozů na úroveň odpovídající světovému tempu úbytku. To by mělo za následek snižování světových cen a jejich lepší vztah ke skutečným nákladům, zabránilo by to spekulacím a masivní destabilizaci finančních toků ohrožujících finanční systém. Z humanitárního hlediska by snižování světových cen umožnilo chudým zemím pokrývat jejich minimální potřeby. Dovážející země dodržující protokol by mohly zvládat své závazky různými způsoby odpovídajícími jejich podmínkám, silně podněcujícími redukci plýtvání, zlepšení efektivity a zavádění obnovitelných zdrojů energie v co největší možné míře. Mechanismy by mohly kombinovat základní příděly, zvláštní zdanění a normální tržní praktiky. Dovážející země by se mohly rozhodnout licencovat dovozy s požadavkem znát původ dovozů a využívat práva auditovat rezervy dotyčných ložisek pro zajištění bezpečnosti příštích dodávek. Kdyby země vynaložily úsilí na stanovení světového tempa vyčerpání a použily přitom řádných vědeckých postupů, potřeba akce by se pravděpodobně brzy stala samozřejmou. Kompletní přistoupení všech zemí není bezpodmínečně nutné, i když žádoucí, protože země, které by principy protokolu přijaly, by se brzy ocitly ve významné výhodě oproti těm, které by dále žily postaru. Podrobné rozhovory jsou nutné pro dohodu o definicích a zpracování těžkých olejů a o mimořádných situacích, stejně jako o zabezpečení spravedlivého řešení obchodních zájmů. Možná by se mohla taková jednání spojit se současnými snahami o řešení hrozby klimatických změn přisuzovaných emisím z fosilních paliv včetně ropy a plynu. Čas jednat je teď, dříve než dúsledky vyčerpání udeří doopravdy. Oba dokumenty budou nejspíše velice těžko stravitelné pro vedoucí představitele takových zemí jako jsou USA, které svou prosperitu i politiku založily na masivním dovozu fosilních paliv, ale i pro mainstreamové makroekonomy, kteří (jak ostatně občas dokazují i na těchto stránkách) pravděpodobně budou hájit své teorie až do smutného konce jimi prosazované ekonomické praxe (a někteří nedejbože možná i do smutných konců svých kariér...). Uppsalský protokol neříká nic jiného, než že v krizi je nutno používat prostředky krizového řízení. Zbývá "jen" otázka, jak poznat, že krize nastává nebo že už je tu. Nejde snad ani tak o to, že za měsíc spadne těžba ropy na polovinu dnešní úrovně. Odhaduje se (11), že skutečný pokles těžby bude nějaká 3% ročně, takže do roku 2020 poklesne těžba zhruba někam na úroveň roku 1990. Vyjádřena takto, situace nevypadá příliš tragicky. Problém je v jejím pravděpodobně zhoubném účinku na situaci a vývoj globálního finančního systému. Komerční banky dosud půjčují peníze vysoko nad rámec toho, co mají v depozitu. Velmi efektivně "vyrábějí peníze ze vzduchu", protože systém dosud funguje na základě bezmezné obecné víry, že dnešní dluh se jim zítra vrátí díky nekonečnému růstu. Celý globální finanční systém je na té víře postaven - a s ní také jako celek padne. Širší povědomí reality a důsledků permanentního a konečného poklesu ekonomiky postavené na ropě způsobí zánik důvěry ve fungování nekonečného půjčování peněz a vytváření kapitálu. Zůstane toho velice málo, z čeho bude možno a do čeho bude mít smysl investovat. Velmi rychle se ukáže, že kapitál už dávno přestal být kapitálem ve smyslu ušetřených výsledků práce a zůstal jen výrazem spekulativní víry v ekonomický růst - až na věky. Situace vypadá podobně jako před velkou krizí 30. let, která koneckonců také nastala jako následek ztráty důvěry v kapitálové trhy. A podobně jako New Deal měl jen málo společného s nástroji "standardní ekonomie", Peak Oil bude také vyžadovat svého Franklina D. Roosevelta, zároveň dost moudrého i přiměřeně odvážného, aby dokázal získat pro svou vizi většinu lidí a aby se nebál postavit se agresivním myšlenkovým schématům i konkrétním sobeckým zájmům těch, kdo krizi svou chamtivostí vyvolali. Důvod k obavám existuje. Jestliže se nic nestane, období poklesu těžby ropy bude obdobím napětí a válek o zdroje, jejichž první výstřely již padly. Odkazy z textu: (2) http://www.answers.com/topic/colin-campbell-geologist (3) http://www.hubbertpeak.com/campbell/ (4) http://www4.tsl.uu.se/~aleklett/ (5) http://www4.tsl.uu.se/isv/UHDSG/ (6) http://info.uu.se/fakta.nsf/sidor/uppsala.university.id5D.html (7) http://www.peakoil.ie/newsletters (8) http://www.cge.uevora.pt/aspo2005/topics.php (9) http://www.cge.uevora.pt/aspo2005/abscom/Protocol_Lisbon_ColinCampbell.doc (10) http://www.cge.uevora.pt/aspo2005/ (11) http://www.peakoil.ie/newsletters/479
|