Pro Rakousko, které se po léta vykazovalo poměrně nízkou nezaměstnaností, se nyní situace radikálně změnila. Počty nezaměstnaných rostou v letních měsících nepřetržitě a také počet osob, závislých na sociální podpoře, překročil sto tisícovou hranici. Tento vývoj přímo ohrožuje sociální stát, pokud nebudou přijata urychleně konkrétní rozhodnutí, které by alespoň zpomalily vývoj nezaměstnanosti. "Nezaměstnanost je důvodem všech problémů" prohlásil prezident Rakouského odborového svazu ÖGB Fritz Verzenitsch poté, co byly zveřejněny údaje Servisu pracovního trhu AMS, ze kterých vyplývá, že nezaměstnanost vzrostla oproti minulému roku o 5,1% a dosáhla 210 895 osob hledající práci.

Zveřejněna čísla ukázala dramatickou situaci na domácím pracovním trhu. Z informací ministra Bartensteina vyplývá, že do těchto úředních čísel nejsou zahrnuty osoby, které se účastní přeškolování, v nemocničním ošetřování a berou penzijní podporu. Nejsou v tom zahrnuti ani učňové po vyučení, hledající práci. Všechny tyto osoby tvoří dalších sto tisíc , kteří nemají v Rakousku zaměstnání a jsou na cestě do bídy. Prezident ÖGB prohlásil, že "dramatická situace na pracovním trhu ukázala jasně, že zákonná opatření spolkové vlády oznámena na setkání se zaměstnanci 1.května letošního roku jsou nedostatečná". 210 895 nezaměstnaných a dalších 40 323 na přeškolování nemají de facto zdroj obživy a spolková vláda lidovců a Svobodných je nechala bez pomoci. Přitom podle prezidenta je politováníhodné, že vláda neztotožnila s představami zástupci pracujících, jak bojovat proti nezaměstnanosti a vytvoření nových pracovních míst.

Podle odborníků příčinou rostoucí vysoké nezaměstnanosti v Rakousku neleží snad v oblasti exportu nebo neschopnosti konkurence rakouských podniků. Achillovou patou je neexistující strategie pracovního trhu a jednoznačně slabá konjunktura vnitřního trhu. Aby byla nastartována, žádá ÖGB daňovou reformu ve výši jedné miliardy Euro, která by byla ku prospěchu pracujících s malými a středními výdělky, jakož zdvojnásobnění negativních daní z 110 a 220 Euro.

V souvislosti s explozí cen motorových paliv a tím nárůstem nákladů na cestu do práce je nutno zvýšit kilometrové příplatky.

Rakouskou spolkovou vládou uskutečněná daňová reforma na letošní rok zcela se minula cílem, protože pracujícím relevantní "daňová minireforma" vzala na straně druhé to, co ušetřila na celé řadě jiných zvýšených výdajů. Podle odborů je nutno pro pracující uskutečnit skutečnou daňovou reformu a oživit konjunkturu - a to především vybudováním infrastruktury a zesílením úsilí o politiku trhu práce souběžně se zvyšováním vzdělání.

Dále pak odbory žádají zajistit plnou pracovní dobu zejména pro ženy a zabezpečení kvalifikace nutné pro oživení ekonomiky a zlepšit pracovně sociální ochrany pro nové samostatné pracovníky. Prezident ÖGB žádá v souvislosti s vysokou nezaměstnaností mladých lidí aby v ekonomice byl zajištěn dostatečný počet učednických míst. Je nutno současně zřídit fond pro vzdělání a zvýšení kvality výuky. Odbory proto žádají zvýšení míst pro výuku o deset tisíc a právo na ukončení výučního období.

Spolková vláda se přitom musí postarat, aby kapacity učňovských škol byly využity u podniků se státní účastí. Za této situace nelze se divit, že na otázku co je v této době nejnaléhavější, devět z deseti Rakušanů odpovědělo, že trh práce.

Podle Petera Hajeka z institutu pro výzkum veřejného mínění OGM, černo-oranžová koalice lidovců , Svobodných a stoupenců Haidera proto musí věnovat tomuto tématu daleko větší pozornost než dosud. V zásadě zvýšený počet nezaměstnaných jde ku prospěchu opozici, rozhodující však bude, zdali sociální demokraté přesvědčí voliče, že mají lepší koncepty pro její překonání.

Zatím však na ně tak silně ještě nepůsobí a lidovci zatím ztratili jen jedno procento a mají 37% volební přízně. S 41% jsou však sociální demokraté jasně v čele, ale přes vítězství v zemských volbách ve Štýrsku, Burgenlandu a Vídni se to však ve spolkové politice zatím neprojevuje. Přitom po oddělení BZÖ od Svobodných se musí oba jejich šéfové Jörg Haider a Heinz-Christian Strache třást se svými současnými čtyřmi procenty, zda se v příštích parlamentních volbách dostanou vůbec do Národní rady a tím mít možnost nadále podílet se na spolkové politice.

podrobnosti ZDE