Bill Durodie, bezpečnostní analytik z Kings College v Londýně pak v Moci nočních můr vysvětluje: "Ve společnosti, která nevěří v nic, se stává strach jedinou agendou. Dvacátému století dominoval konflikt mezi volnotržní pravicí a socialistickou levicí, i když měly oba tyto názory své problémy a svá omezení, alespoň věřily v něco. Dnes však společnost nevěří v nic. A společnost, která nevěří v nic, se zvlášť silně bojí lidí, kteří v něco věří. A proto tyto lidi označujeme za fundamentalisty a fanatiky a ti pak společnost daleko více ovládají, než kolik si zaslouží. Je to důkazem toho, do jak velké míry jsme nyní izolováni a atomizováni. Není to důkazem jejich vnitřní síly."

Často se argumentuje, že násilné útoky islámských extremistů jsou projevem rozkladu islámského světa pod intenzivním kulturním, politickým i ekonomickým tlakem západní společnosti. Nyní však je zjevné, že i západní společnosti jsou otřeseny a nevědí si rady, jak koexistovat s "jinakostí", kterou představuje islámský svět.

"Vláda se snaží podvracet soudnictví!!"

Premiér Tony Blair je v těchto dnech obviňován, že chce oslabit britskou demokracii ochromením nezávislého soudnictví.

Po červencových útocích v Londýně se rozhodl zpřísnit protiteroristické zákony a zejména získat od parlamentu pravomoci k deportaci extremistických islámských kněží z Británie do zahraničí, a zasahovat mocensky i proti lidem, kteří "tolerují terorismus", tedy kteří proti němu aktivně nevystupují. To je v britské společnosti, která se vždycky pyšnila rozsáhlým právem na svobodu projevu, a to i pro antidemokratické názory, novou zkušeností. V anglosaských zemích se dosud většinou trestaly jen konkrétní výzvy k násilí, nikoliv abstraktní antidemokratické výroky.

Deportaci islámských extremistů brání zákon o lidských právech, který zakazuje vyhoštění osob z Británie do zemí, kde by mohly být mučeny. Blair se vyjádřil, že pokud to bude nutné, nechá tuto část zákona o lidských právech zrušit. Britští soudci mají podle zákona o lidských právech pravomoc zkoumat, zda vládou navrhované nové zákony jsou přiměřené. Jak Blair, tak šéf konzervativců Michael Howard nyní na soudce naléhají, aby tuto pravomoc neuplatňovali. Britští soudci na tento tlak reagovali hněvivě. "Jestliže se vláda bude snažit podvrátit soudnictví, soudnictví možná bude chtít podvrátit vládu," zdůraznil lord Carlile of Berriew, náměstek hlavního soudce u britského Nejvyššího soudu. "Jakmile začneme oslabovat soudnictví, ochromujeme demokracii. Soudnictví se na tom podílet nebude."

"Žijeme v podivné době, kdy šéf opozice požaduje, aby soudci projevovali aktivnější podporu vládní politice," napsal Max Hastings, bývalý šéfredaktor konzervativního britského deníku Daily Telegraph a pokračoval:

"Šéf Konzervativní strany chce, aby soudci nezacházeli s žadateli o azyl s takovými sympatiemi; chce, aby přestali kritizovat věznění lidí bez soudu; chce, aby soudci nedělali právní obstrukce policii a výzvědným službám. Pokud by však soudci splnili jeho přání, bylo by to děsivé vítězství pro teroristy: tváří v tvář omezené hrozbě od malé menšiny násilných fanatiků by britská společnost zrušila zákonnost! Spojené státy zaplatily šokující cenu v oblasti domácího seberespektu i v oblasti mezinárodního veřejného mínění, v důsledku svých činů, které šly po jedenáctém září nad rámec zákona."

Svět, který nevěří v nic?

Nemyslím, že západní demokratický svět nevěří v nic. Dlouhá léta v Británii sleduji, jak tam velké množství občanů neustále vystupuje na obranu demokratických svobod. Britové vědí, že demokracie nepadá automaticky z nebe a že je ji nutno aktivně tvořit a hájit. Jsou vůči jejím ohrožením ve stavu ostražitosti. To jsou hodnoty, v něž věří demokratický svět.