Na druhé straně poukazujeme na to, že obviněný má až do odsouzení stále nárok, aby s ním bylo zacházeno jako s nevinným. Proto musí být zásah do jeho osobní svobody omezen na nezbytné minimum. Trestní řád z toho vychází, když ukládá, aby se vazební věci vyšetřovaly přednostně, s nejvyšším urychlením. Poukazujeme také na to, že práva právě tohoto obviněného by měla být úzkostlivě ctěna již proto, že se jedná o významnou osobnost, která připravila našemu obecenstvu mnoho neopakovatelných uměleckých zážitků a vykonala velmi mnoho pro reprezentaci země v zahraničí. Bohumil Kulínský zůstane významnou osobností české kultury, i když bude odsouzen, s tím paní státní zástupkyně nic nenadělá. Z hlediska trestního řádu je tato okolnost bezvýznamná, ale z etického hlediska zakládá nepochybně nárok na to, aby obviněný nebyl týrán více než je nezbytné.

Máme však zato, že orgány činné v trestním řízení se dostatečně nesnažily zvládnout výslechy v tříměsíční lhůtě, popř. že si zbytečně zkomplikovaly situaci tím, že předvolávají k výslechům i sboristky, které v Bambini di Praga působily tak dávno, že případné nezákonné jednání Bohumila Kulínského vůči nim by při 12leté promlčecí lhůtě nebylo trestné. Tvrdíme, že prodlužování vazby kvůli výslechům, které budou procesně nepoužitelné, je nemístné. V případě, že by byla pravdivá informace z denního tisku, že vyslýchaných žen bylo 25, pak bychom neukončení výslechů ve lhůtě tří měsíců museli považovat za důsledek trestuhodné nedbalosti PČR a mizerného výkonu dozoru státní zástupkyní, tedy za přímé porušení ustanovení §71 odst.1 tr.ř.

Jsme také pobouřeni tím, že soustavně dochází k únikům informací z vyšetřování a jejich následné medializaci. Vidíme v tom porušení rovnosti stran v řízení: Bohumil Kulínský je držen ve vazbě, aby nemohl ovlivňovat svědkyně, ale současně dochází k masivnímu mediálnímu ovlivňování svědkyň a celé veřejnosti proti obviněnému. Setkali jsme se v naší praxi s více případy sexuálního zneužívání a víme ze zkušenosti, že leckterá žena si uvědomí, že byla před lety zneužita, teprve tehdy, až si to přečte v novinách. Připomíná nám to psychózy, provázející středověké čarodějnické procesy.

Zásah do lidských práv Bohumila Kulínského je tak brutální a zbytečný, že považujeme za vhodné Vás vyzvat, abyste využil své pravomoci a podal na státní zástupkyni JUDr. Blanku Valsamisovou kárnou žalobu pro průtahy řízení. Okolnost, že její rozhodnutí následně schválil soud, ji nezbavuje odpovědnosti, protože ten je ve svém rozhodování omezen podklady, kterými své rozhodnutí zdůvodnila. Dále žádáme, aby vyšetřování bylo ukončeno bez dalších průtahů, třeba i za cenu vypuštění svědkyń, jejichž případ je ze zákona promlčen.

Jsme často svědky nadužívání vazby. Nemůžeme mlčet k tomu, že bývá omezována osobní svoboda občanů pouze kvůli profesním selháním orgánů činných v trestním řízení, přičemž proti původcům rozhodnutí o nadbytečné vazbě nejsou vyvozovány žádné postihy, ač v mnoha případech by stíhání pro tr.č. zneužívání pravomoci veřejného činitele bylo plně na místě. Lehkomyslný přístup orgánů činných v trestním řízení k rozhodování o vazbě je produktem stavu, v němž policisté, státní zástupci a soudci jsou privilegovanou kastou, jejíž trestní stíhání za zneužití jejich pravomoci ke škodě účastníků trestního řízení je téměř nemožné.

Tímto nevyjadřujeme sympatie s Bohumilem Kulínským, ani se nepokoušíme zlehčovat závažnost obvinění. Trváme však na tom, že i zločinec je až do právní moci rozsudku nevinný a má právo na to, aby s ním bylo zacházeno tomu přiměřeně.

Připomínáme, že jste dosud nevyřídil naše podání z 3. 1. a 13. 2. 2005, která se zčásti týkají také činnosti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4. Zdá se nám, že v činnosti tohoto státního zastupitelství se setrvačně vyskytují stále stejné závady, že tedy nejde o náhodná selhání.

Způsob vedení trestního řízení proti Bohumilu Kulínskému a masivní medializace případu mají nejen právní, ale i etický rozměr, a projevují se na něm nešvary v činnosti orgánů činných v trestním řízení a sdělovacích prostředků, které se poměrně často vyskytují i v jiných kauzách a jejichž význam tak přesahuje rámec tohoto trestního případu. Považujeme proto za správné seznámit s naším stanoviskem veřejnost. Tento dopis formulujeme jako otevřený a dáme jej k disposici sdělovacím prostředkům.

S úctou

John Bok, předseda spolku Šalamoun