K. Srp: Já Vás tady vítám. Jardo, ahoj.

J. Doležal: Dobrý den.

K. Srp: : Oldo, ahoj.

O. Průša: Dobrý den.

S.: Jardo, otázka na tebe. Co tam bylo nového?

D.: Nového bylo především to, že k nám do Prahy dojeli zástupci ze 180, 200 kilometrů vzdálených míst, ze Sušice, z moravských krajů, z Jablonce, Ústí nad Labem v situaci, kdy republika byla zavalena přívaly sněhu a jim stálo za to vážit cestu na jedno setkání za takových podmínek. Ale k programu. Jednak jsme si potřebovali prověřit, jaká je situace v jednotlivých krajích, v místních organizacích po okresních a krajských konferencích, v jakém duchu probíhaly tyto konference a s jakými výsledky. To za prvé. Za druhé jsme široce diskutovali na téma, co ještě Platforma může a musí udělat do XXXII. Sjezdu ČSSD, který se bude konat 25. a 26. března tohoto roku.

S.: Oldřichu, tvůj názor na včerejší schůzku?

P.: Já jsem se jí zúčastnil, ale nevystupoval jsem nijak aktivně. Spíše jsem poslouchal, jaké názory přiváží členové ČSSD, kteří s Platformou sympatizují. Překvapilo mne, že ti lidé mají poněkud jiné názory, než jak nám byly prezentovány na posledním zasedání ÚVV, které se konalo minulou sobotu a zabývalo se programovými otázkami strany, tedy Dlouhodobým programem ČSSD a tzv. Akčním programem, který byl přijat, nebál bych se říci pod tlakem vedení ČSSD. Z průběhu sobotního jednání bych se zastavil u dvou momentů. Zaujalo mne, že až v samém závěru úřadující předseda strany členům ÚVV sdělil, že Předsednictvo strany bylo seznámeno ústně s analýzou voleb. Mám na mysli podzimní loňské volby do krajských zastupitelstev a do Senátu. S upřímností dnes straně vlastní jsme se dozvěděli, že tato analýza, kterou zpracovávala privátní agentura za několik set tisíc korun, zůstane tajná. Utajena bude pro členy strany i pro členy ústředního výboru. Zůstane tajná proto, cituji "aby ji nezneužili naši političtí odpůrci". Mne to velmi překvapilo, neboť nechápu, z jakého důvodu má vedení strany k ÚVV takovou nedůvěru, že mu odmítne dát tyto informace k dispozici. Na okraj připomínám, že ÚVV je nejvyšší orgán strany mezi sjezdy. S tím souvisí jedna okolnost. Víme, že vedení strany na podzim uvádělo finanční částku, která byla na kampaň vynaložena. Tato částka se výrazně rozchází s údaji, které byly zmiňovány ve sdělovacích prostředcích mediálními odborníky a je tedy otázka, zda je blíže pravdě částka 40 mil. Kč, jak tvrdilo vedení strany, či až 200 mil. Kč, jak tvrdili experti.

S.: To tady znamená, že ty jako člen ÚVV nevidíš do účetnictví? Ty nevíš, kolik stály volby, kolik stojí aparát?

P.: Členové ČSSD, ani členové ÚVV toto nevědí.

S.: Dělá strana nějakou bilanci, uzávěrku? Něco, co by veřejně ukazovala?

P.: To samozřejmě dělá, ale já teď konkrétně hovořím o poslední volební kampani, která byla, jak si všichni pamatují, vedena se stěžejním slovem "upřímnost" a mně se ta upřímnost v  počínání vedení strany jaksi vytrácí.

S.: Myslíš, že toto se projeví na blížícím se sjezdu? Co vlastně říkali delegáti, kteří včera přijeli do Prahy z různých měst?

D.: Delegáti byli nespokojeni, poněvadž, jak kolega Průša správně řekl, to nejsou peníze soukromých osob, to jsou peníze Lidového domu, tedy celé členské základny ČSSD a podle stanov má každý člen strany právo být informován o dění ve straně. Tj. i o rozpočtových položkách, nákladech, příjmech a pochopitelně o celé závěrce účetního roku.

S.: Hovořilo se i o problému, který mé Stanislav Gross s bytem?

D.: Hovořilo. Mohl bych říci - bohužel. Protože tato záležitost nikoho z nás netěší. Není to první sporný případ, spojený se jménem Grosse, vezměme i akci Mlýn v době, kdy byl ve funkci ministra vnitra. Tyto kauzy vrhají špatné světlo nejenom na jeho osobu, ale na celou ČSSD. My si takové skandály přece nemůžeme dovolit, nevěrohodnost vedoucích představitelů ČSSD je jednou z příčin pokračující ztráty prestiže a volebních preferencí ČSSD od roku 2002, kdy po odchodu Miloše Zemana nastoupilo špidlo-grossovské vedení.

S.: Proběhla ve straně vůbec nějaká diskuse na téma, proč se Miloš Zeman nestal prezidentem?

D.: Proběhla, jistě, ale proběhla pouze v základních článcích. Rozhodně ne ve vedení strany, pro které je z pochopitelných důvodů tato otázka téměř tabu. Už jsi viděl, Karle, darebáky, kteří by se ke svým lumpárnám veřejně přiznali?

S.: A proběhla vůbec nějaká diskuse o trojích prohraných volbách?

D.: Neproběhla. Pouze proběhla bagatelizace osobní odpovědnosti za porážku ze strany Stanislava Grosse s tím, že on neodpovídal za prohrané volby do Evropského parlamentu, což není pravda, protože víme, že od roku 2002 byl druhým mužem ve straně po Vladimíru Špidlovi a bylo by velmi laciné, kdyby se tato porážka svedla pouze na Špidlu. Ale Gross, který nastoupil do čela strany v červenci loňského roku již byl plně zodpovědný za dvoje podzimní prohrané volby. A co udělal? On odmítl jakoukoliv osobní odpovědnost, či odpovědnost jeho nejbližších. Naopak hledal chyby ve voličích, případně v "nevoličích", tedy těch, kteří nepřišli volit sociální demokracii, ve sdělovacích prostředcích, v opozičních stranách, v koaličních stranách, pro které se ale sám rozhodl, i v prezidentu republiky.

S.: Oldo, ty budeš delegátem sjezdu?

P.: Ano.

S.: No a jak se k tomu postavíš?

P.: Já se zamýšlím nad jednou věcí, která mne velmi trápí a to jsou informace o tom, jak probíhaly okresní a krajské konference, co se týká demokratických principů a postupů. Tady se nám principy a postupy značně rozcházejí. Rozcházejí v tom smyslu, že jsem byl na několika konferencích svědkem toho, jak někteří nejvyšší funkcionáři té, které úrovně okresní nebo krajské instruují delegáty, koho mají volit a tím vlastně ovlivňují výsledek voleb. Dokonce jsem se setkal i s tím, že někteří delegáti povinně předkládali vyplněné hlasovací lístky ke kontrole okresním či krajským funkcionářům. Obávám se, že pro takovýto postup je zbytečné a zavádějící uvádět v názvu ČSSD slovo "demokratická", vzhledem k těmto praktikám tam nemá co dělat.

S.: Možná by se ty volby daly udělat korespondenčně, když to takhle slyším. Nicméně program sjezdu už je znám?

P.: Program sjezdu je znám, ale já bych podotknul ještě jednu věc. Myslím, že bude velmi důležité v době do sjezdu, abychom se nad těmito praktikami zamysleli a aby byly přijaty konkrétní kroky, jak tyto, podle mého názoru, nedemokratické způsoby vyloučit, protože je-li ve stanovách jasně uvedeno, že se o personálních otázkách hlasuje tajně, tak si nelze deklarovaný způsob projevu svobodné vůle delegátů plést s prověrkami jejich poslušnosti.

S.: Bude se jednat o 13 bodech Miloše Zemana?

P.: Myslím, že těch třináct bodů bude zmíněno, ale nejsem přesvědčen, že tak, jak byly navrženy, že budou schváleny. Nicméně některé z nich snad mají šanci, konkrétně mám na mysli bod, končící s "nevolnictvím". Na vysvětlení: jde o bod, kdy by občané, kteří se chtějí stát členy strany, neměli povinnost být organizováni pouze podle místa trvalého bydliště, ale mohli si svobodně vybrat organizaci, ve které chtějí působit, ať proto, že v tom místě třeba pracují nebo tam mají kamarády nebo známé, o kterých vědí, že jsou členy místní organizace ČSSD, která podle jejich názoru pracuje lépe než ta v místě bydliště. Možnost svobodného výběru je přece v plném souladu s demokratickými principy života a rozvoje ČSSD.

S.: Prý chystáte tiskovou konferenci. Ta bude o tom, o čem právě hovoříme?

D.: Tisková konference Platformy by měla proběhnout v měsíci březnu. Jednak bychom chtěli veřejnost informovat prostřednictvím sdělovacích prostředků o názorech Platformy na aktuální situaci v ČSSD a společnosti. Nepovažujeme stranu za uzavřenou sektu, občané mají právo slyšet názorové proudy ve straně, která stále ještě nese odpovědnost za naši společnost. Dále bychom chtěli, opřeni o stále rostoucí počet příznivců Platformy, veřejně sdělit delegátům sjezdu, že jejich prvořadou odpovědností na sjezdu je dbát o to, aby ČSSD vycházela z platných historických principů, na kterých byla strana vybudována a dále, aby měli na paměti, že tady přeci nejde pouze o ČSSD, tady jde o celou naši společnost. Chceme delegátům jasně říci, že jestliže odmítáme Modrou šanci, předkládanou ODS, tak toto odmítnutí musíme doložit konkrétními fakty, konkrétními výstupy, konkrétní činností a touto činností naše voliče přesvědčit. Krize ČSSD není krizí programu, je krizí personální, je důsledkem osobního selhání vedoucích představitelů strany, včetně selhání kontrolních mechanizmů.

S.: Pokud bude stana takto "gottwaldovsky" vedena jako doposud, obávám se, že sebelepší úmysly neprojdou a lidé je snadno prokouknou. Nezdálo by proto lepší udělat radikální řez v sociální demokracii a třeba se "roztrhnout"?

D.: To je vždy,domnívám se, až ten poslední krok. A právě z toho důvodu, že ČSSD má přece svoje tradice, má svoje jméno a zejména má svoje místo nejen v politickém spektru, ale v celé společnosti, není její opuštění optimálním řešením. Včera jeden z našich přátel, kteří přijeli z venkova řekl; "Strana nám byla ukradena a my ji chceme zpět". Tato slova musí slyšet členská základna a poctiví funkcionáři strany. Tato slova musí slyšet především všichni delegáti Sjezdu ČSSD. Oni totiž nesou odpovědnost za další vývoj naší strany, pokud budou legitimovat současné vedení i pro příští období, pak odpovědnost za důsledky "pravolevého poskakování", odsuzující nás k dalším porážkám, padá výhradně na jejich hlavy!

P.: Já bych ještě doplnil. Zdá se mi, že před volbami byla celá republika plná upřímnosti. Volby skončily tak, jak dopadly a na prosincovém ÚVV se ta upřímnost již neprojevila. Ona se vlastně moc neprojevovala ani předtím, ale alespoň se o ní hovořilo.Na ÚVV úřadující předseda strany pravil rozhorleným hlasem plným arogance, že strana musí být jednotná a kdo s jeho vedením nesouhlasí, ať táhne do háje. Myslím, že to je něco podobného, o čem jsem mluvil před chvílí. I tyto postoje nám ten název zkracují o slovo demokracie.

S.: A to je právě poslední otázka. Veřejnost se domnívá, tady ta, která vás volila, a nejní členy strany, že se bude ze strany vylučovat. Že si dokonce odhlasujete sami takové regule do nových stanov, že si třebas odsouhlasíte vlastní sebevraždu. Je možné, že se bude vnitřní opozice vylučovat z ČSSD?

P.: Myslím, že to bude na posouzení delegátům sjezdu, ale sám za sebe bych se přimlouval za to, aby si delegáti uvědomili tu tradici, která trvá 125 let. Aby se pokusili udělat maximum pro to, aby strana, resp. její březnový sjezd, byl pokud možná, co nejvíce "sebeslučovací".

S.: Miloš Zeman Rádiu Hortus řekl, že na sjezd nepřijede, pokud bude pozván předsednictvem, ale naopak, že přijede, pokud si to bude přát sjezd. Víte o tom něco?

P.: Já jsem toto vyjádření slyšel a myslím si, že v tomto případě není důležitá forma, ale obsah. Jestliže se M. Zeman cítí sociálním demokratem, o čemž nepochybuji, tak by mu mělo být jedno, zda přijede na pozvání toho nebo onoho orgánu. Já si myslím, že podstatné je, má-li sociální demokracii co říci. A jsem přesvědčen, že má. Tedy, že by na sjezd přijet měl a měl by se svými názory a doporučeními delegáty seznámit. Rovněž jsem přesvědčen, že jeho myšlenky budou pro delegáty i pro sociální demokracii přínosem.

S.: Pokud víme, tak on by neměl být pozván jmenovitě, nýbrž bylo dohodnuto, že budou pozváni všichni bývalí předsedové ČSSD. Nicméně ty se domníváš, že by tam Miloš Zeman dostal slovo?

P.: Jestliže předsednictvo ČSSD rozhodlo, že bývalé předsedy pozve, tak je tam snad nezve jako figuríny, které by seděly v druhé řadě v předsednictvu, pili minerálku a sloužili jako stafáž.

S.: Je v programu napsáno vystoupení bývalých předsedů jako samostatný bod jednání?

P.: V této chvíli program sjezdu není k dispozici, ale jestliže jeden nebo druhý bývalý předseda projeví zájem vystoupit, tak by bylo velkou neúctou je pozvat, ale vystoupení jim znemožnit. Měli by dostat co nejširší prostor, aby mohli vyjádřit svůj názor.