Francie si udržela pozici třetího největšího exportéra zbraní po Spojených státech Francie letos již popáté uveřejnila zprávu o vývozu vojenského materiálu. Tento dossier

Francouzský podíl pokrývá 12% světového trhu se zbraněmi, což přepočítáno na peníze dosahuje výše 5 miliard euro ročně. Společně se zmíněnou Británií a USA tvoří celkem "tři čtvrtiny světového vývozu zbraní". Pokud přidáme i Německo a Rusko, tak těchto pět zemí pokrývá 90% světového obchodu. Stručně řečeno, všechny zmíněné státy (s výjimkou Německa) jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN. Zbytek trhu zajišťuje Izrael, následovaný Čínou, Itálií, Švédskem, JAR a Brazílií.

Mezi nejvýznamnější francouzské klienty se řadí arabské země v čele Spojenými arabskými emiráty. Právě Emiráty svým posledním nákupem 38 tanků Leclerc předstihly Saúdskou Arábii, která od 90.let zabírala první příčku mezi kupci. V letech 1994 až 2003 obě země pokryly až na 29% veškerých objednávek ve Francii. Pro srovnání: 29% zbraní se prodalo v zemích EU, zatímco 13% v Jihovýchodní Asii. Pokles vývozu na Střední východ si Le Monde vysvětluje "nasycením" poptávky. Na rozdíl od Asie, jejíž poptávka stále roste. Francie mimo jiné odmítla i 95 zakázek, kvůli "zachování míru, bezpečnosti a regionální stability". Podle dokumentu země "respektuje přednost etických měřítek a odmítá jakoukoli dodávku podezřelého materiálu, použitelného k vnější agresi či lokální nestabilitě".

Přes zveřejňování zakázek a odmítání neprůhledných obchodů, se pařížská vláda potýká s kritikou ze strany některých organizací. Jedním z nich je i Středisko pro převod zbraní, které vytvořilo Centrum pro dokumentaci míru a konfliktů (CDRPC). Jeho představitel Patrice Bouveret pro list La Croix uvedl, že .."zpráva vychází příliš pozdě, což brání veřejné debatě o prodeji materiálu některým zemím ve jménu francouzského státu. A navíc, žádná další kontrola používání zbraní neexistuje". Bouveret dále upozorňuje, že dokument nerozlišuje cílové země Evropské unie, odkud by se zbraně mohly dostat do třetích států.

Jak píše deník Le Monde, jedním z faktorů, které přispěly k zvýšení vývozu je i prudké vylepšení francouzsko-libyjských vztahů po zrušení zbrojního embarga. Právě tento pátek a sobotu se do Tripolisu vydá i francouzská ministryně obrany, aby oživila kooperaci ve vojenské oblasti.

Na závětem je třeba si připomenout, že Francie patří v EU mezi zastánce zrušení zbrojního embarga vůči Číně. (EU embargo zavedla v roce 1989 po čínskému zásahu proti demonstracím na náměstí Tienanmen.)

Sám prezident Jacques Chirac se při říjnové návštěvě Číny vyslovil pro jeho "co nejrychlejší" zrušení. Celé jednání bude o to víc zajímavější,pokud ho srovnáme s posledním vývojem v kubánsko-evropských vztazích. Na celou problematiku se můžeme podívat z několika hledisek: je morální prodávat zbraně zemi, která je známá porušováním lidských práv? Převáží i v tomto případě pragmatismus nad morálkou?

V úterý prvního února varovala nová americká ministryně zahraničí Condoleezza Rice EU, že pokud opravdu zruší embargo, vyšle špatný signál ke stavu lidských práv v Číně. Britský ministr zahraničí Jack Straw uvedl, že embargo by mohlo být zrušeno do půl roku. Stanovisko Francie podporují i jiné evropské země, zejména pak Německo.

Condoleezza Rice během své několikadenní cestě po Evropě a Středním východě navštíví příští úterý i Paříž, kde by měla pronést klíčový rozhovor nejen o budoucnosti americko-evropských vztahů.