Jenže tuto pozici je třeba neustále obhajovat, a tak se dají očekávat vypjaté zápasy s velmi nabuzenými soupeři. Obhajoba bude jistě nesnadná. Soupeř totiž využívá tzv. "domečků". Tento princip je dobře znám z dětské hry na honěnou, kdy každé zúčastněné dítě má svůj domeček a v něm nemůže být chyceno. Povstaleckými domečky jsou mešity, do kterých americká armáda nesmí vstoupit. K tomu je tady však domácí (oficiální) paintbolové družstvo, na které domeček neplatí, a které může hrát i v mešitách, ovšem za skřípění zubů islámských duchovních rozhodčích. Mezi zasvěcenými se šeptá, že se nejedná ani tak o dodržování islámských pravidel paintbolu, ale hlavně o přímý mediální přenos k zahraničním divákům.

Toto publikum ctí fair play princip, tudíž mu podobné fauly nejsou po chuti. Pro domácí mužstvo zvané Kolaboranti to je jistě čestná role, neboť mohou americkému týmu, tzv. Okupantům, ukázat, že existují i nenáviděnější soupeři družstva Povstalců. Vzhledem k této sportovní rivalitě je práce v iráckých bezpečnostních a pořádkových složkách zřejmě nejrizikovějším sportovním povoláním současnosti.

Soupeř nastoupil v neurčitém počtu, ale jistě početně slabší. Mluví se o dvou až třech tisících Povstalců, ale to je spíše taktika, kterou si soupeři dávají najevo vzájemný respekt, než začnou bojovat. Mezi nástrahami je i oblíbené paintbolové příslušenství, tzv. nezainteresované cíle. Jejich počet je odhadován na sto tisíc, což je jistě množství, které je náročné i na profesionální soutěž. Tyto zásahy také znamenají bodové srážky, ale v situaci, kdy každá vteřina žádá rozhodnutí, je někdy lepší nejprve střílet a až potom se orientovat, protože bodová srážka je pořád lepší, než vyřazení ze hry. A o takové situace nebude v městském prostředí, do kterého organizátoři hru zasadili, určitě žádná nouze, což dává střetnutí punc velkého napjetí.

Americká armáda je velmi uznávaný soupeř v globálním paintbolovém světě a jistě nakonec v tomhle gamu vyhraje, ale je to jen první vyhrání. A jak říká přísloví, první vyhrání, z kapsy vyhání. Příští termíny už se připravují, hrát se bude za podobných podmínek a se stejným soupeřem v Ramádí a v bagdádské čtvrti Sadr. Výtěžek z jednotlivých utkání bude věnován na aktualizace demografických statistik.

Irácký paintbolový pohár ale není jen velká soutěž. Je to i jeden z pravidelných testů připravenosti amerického týmu. Nebude-li ho dobře zvládat, jako doposud, bude muset být hypergradován do úrovně jednadvacátého století, protože Čína a jiní soupeři se každého jara zeptají, co dělali mariňáci v zimě. Jedině jméno hlavního trenéra je jisté, nedávno podepsal exkluzivní smlouvu na další čtyři léta a rozhodně se nebude zdráhat tým dále posilovat, neboť majoritní vlastník mu k tomu dal svolení. A svěřenci mají stále co dohánět. Zabíjet sugescí a procházet zdí zatím neumí a určitě by se to hodilo i v Iráku.