VÁNOČNÍ ČTENÍ

Nová rada

23. 12. 2009 / Smil Flaška z Pardubic

Bylo to už dávno kdysi.
Lev, král zvířat, usmyslí si
Poslat posly do všech stran.
Každý poddaný i pán,
Ať je velký nebo malý,
Má se dostavit ke králi.
Tak lev chtěl a tak rozkázal,
I knížeti orlu vzkázal,
Aby s všemi svými ptáky
Dostavil se k dvoru taky,
Vždyť ho všichni poslouchali
A horlivě na to dbali,
Slyšeti královské slovo
- Tehdy též panství orlovo,
V časech, kdy se toto dálo,
Výsosti lvu podléhalo.
A tu orel bez váhání
Na to královské vzkázání
Přivedl svých věrných pluk,
Když už zvířat velký shluk,
Horlivě pobíhající,
Svému králi k disposici
Připraven byl na rozkazy.
Zástupem si cestu razí
A lev s velkou laskavosti
Vítá hned své milé hosti,
Nejdřív s orlem objímá se,
Pak pokyne jeho chase
A orlovi vzdává díky
Za oddané služebníky.
Už se utišili všude,
Všichni čekají, co bude.

Britský ekonom: Ať platí bohatí za univerzitní vzdělání 30 000 liber ročně

27. 12. 2009

David Blanchflower, bývalý člen Rady Anglické banky pro měnovou politiku, se vyjádřil, že "chudí dotují bohaté už příliš dlouho".

Blanflower argumentuje v neděli v týdeníku Observer, že by bohatí studenti měli platit vyusoké univerzitní školné a měli by tím dotovat chudší studenty. Předložil svou argumentaci v době, kdy britská vláda chce vnutit anglickým (ne skotským) univerzitám škrty ve výši 135 milionů liber na příští školní rok.

Turkmenbaši s čínskou delegací.

Nekonečný příběh o zemním plynu: Další díl

25. 12. 2009 / Jindřich Kalous

Bez většího zájmu evropských médií, která byla v té době zcela vytížena klimatickou konferencí v Kodani, proběhla událost, která může mít neočekávané a dalekosáhlé důsledky pro další vývoj exportu ruského a středoasijského zemního plynu do Evropy a rusko-evropských vztahů obecně. 14. prosince se na turkmensko-uzbeckých hranicích sešli presidenti Číny, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu, aby slavnostně spustili provoz plynovodu, který bude dodávat turkmenský zemní plyn do Číny.

Zdroje ZDE ZDE ZDE

Americký Senát schválil Obamovu reformu zdravotnictví

24. 12. 2009

Po mnoha měsících intenzivního vyjednávání stoupenců prezidenta Obamy v americkém Senátu se na Štědrý den ráno tam podařilo hlasováním schválit rozsáhlý návrh zákona o reformě amerického zdravotnictví. Zákon, schválený Senátem, však neumožňuje vznik státního zdravotního pojištění, o něž usiloval Obama a levicoví poslanci v Kongresu.

Zákon nicméně poprvé v historii poskytuje zdravotní péči 30 milionům Američanů, kteří ji v současnosti nemají. Poprvé v historii bude povinností amerického občana mít zdravotní pojištění a pojišťovnám bude zakázáno zdravotní pojištění odmítat na základě toho, že pojištěnec trpí určitými chorobami.

Žena srazila papeže Benedikta k zemi

24. 12. 2009

Žena přeskočila zábrany v bazilice sv. Petra v Římě a srazila k zemi papeže Benedikta XVI., když kráčel hlavní lodí chrámu a chystal se zahájil štědrovečerní mši. Dvaaosmdesátiletý papež rychle vstal a byl nezraněn. Žena, která srazila papeže k zemi, byla (prý) duševně nenormální a byla zatčena vatikánskou policií. Srazila k zemi také sedmaosmdesátiletého kardinála Rogera Etchegaraye, který byl odvezen do nemocnice; bylo zjištěno, že utrpěl zlomení kyčle. . V posledních dvou letech se tento incident stal podruhé. Není jasné, zda ho loni způsobila tatáž žena.

Žena byla posléze identifikována jako Italo-Švýcarka Susanna Maiolo. Trpí prý psychickými problémy.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Petr Čech je Petr Pan

24. 12. 2009 / Petr Štengl

Přečetl si někdy Petr Čech sbírku básní?
Navštívil někdy výstavu obrazů?
Petr Čech je jako Petr Pan
Navštívil někdy Petr Pan výstavu obrazů?
Přečetl si někdy básnickou sbírku?
Každý večer se díváme na televizi
Petr Čech poletuje étherem
Každý večer nám poradí
u které spořitelny máme výhodně spořit
Nedbáme a spoříme jinde
Pavel se nemůže dívat na televizi
protože nemá set-top-box
Neví, že Petr Čech je Petr Pan
Pavel čte básnické sbírky a je pravidelným návštěvníkem
výstavních galerií
Pavel nespoří
Petr Čech má satelitní přijímač
Každý večer si doporučí výhodné spoření

Došlo k závažné geopolitické změně: Žijeme v čínském století

Kodaňský summit zlikvidovala Čína

23. 12. 2009

V Kodani se stalo toto, píše v deníku Guardian Mark Lynas: Čína zlikvidovala rozhovory, mezinárodně znemožnila Baracka Obamu a trvala na nepřijatelné "dohodě", aby si západní politikové odnesli břemeno viny. Vím to, protože jsem byl přítomen v místnosti a viděl jsem, jak se to děje.

Strategie Číny byla jednoduchá: Blokovat čtrnáct dní vyjednávání a pak to narafičit tak, aby dohoda uzavřená za zavřenými dveřmi vyvolávala dojem, že se Západ znovu vykašlal na chudé země. Všichni jim na to skočili. Bylo to ale přesně obráceně. Byl jsem svědkem toho, jak se Obama zoufale snaží dohodu zachránit, a čínský delegát neustále opakoval "ne".

Když Čína vládne světu I.

23. 12. 2009

KD│ Čína se stává nejmocnější a nevlivnější zemí světa, tvrdí proslulý žurnalista bývalého časopisu Marxism Today, expert na asijskou modernu působící na London School of Economics a hostující na několika asijských univerzitách - Martin Jacques. Podle oficiálních prognóz bude čínská ekonomika v roce 2050 dvakrát tak velká jako americká. Co bude Peking se vší tou mocí a vlivem dělat? S Martinem Jacquesem si o tom za redakci magazínu Truthdig povídal Robert Scheer. Přinášíme překlad první části rozhovoru věnované kulturním rozdílům mezi Čínou a Západem. Další části rozsáhlého rozhovoru budou následovat.

Robert Scheer: Má první otázka: Vaše poslední kniha nese název "When China Rules the World: The End of the Western World and the Birth of a New Global Order" (Když Čína vládne světu: Konec západního světa a zrod nového globálního řádu). Jste snad agent provokatér? Ten titul jste zvolil kvůli zlepšení prodejnosti? Vy tomu nevěříte, nebo snad ano?
Martin Jacques: Samozřejmě, že Čína nebude vládnout světu o nic více, než mu posledních šedesát let vládly Spojené státy, nebo předtím Británie. Ale mám za to, že se Čína časem stane nejmocnější a nejvlivnější zemí světa, a když píšu o světovládě, myslím právě tohle.

Čína je a bude velmocí

23. 12. 2009 / Martin Groh

Mark Lynas, redaktor deníku Guardian pokládá pár zásadních otázek, na něž si není schopen odpovědět, byť se chlubí, kterak byl osobně přítomen jednání špiček velmocí na summitu v Kodani ohledně dalšího směřování světa s ohledem na ochranu pozemského klimatu -- rozuměj životního prostředí- mezi nimiž byla i Čína (a Čína velmocí byla, je a bude...byť se to leckomu nelíbí a takto ji neoznačuje a mezi velmoci nezahrnuje),a kterému právě Čína udávala tón i dikci výsledného výstupu, což pro redaktora Guardianu byla jakási potupa, rozuměno z jeho mediálního výstupu.

Nevěcná debata o Kodani aneb Čínské mučení

26. 12. 2009 / Karel Dolejší

"...místo triumfální nálady je tu nejistota a národy, které se od Evropy emancipovaly, nevstupují do nové doby vítěznou branou. Přicházejí na zemi dalekosáhle zchudlou a vyloupenou, kterou ještě nepřevzaly do skutečného a výlučného vlastnictví, majíce přitom v úmyslu nadále ji vykořisťovat a masovým užíváním ještě více pustošit."
Patočka, J.: Osnova dějin. In: Evropa a doba poevropská. Lidové noviny, Praha 1992. ISBN 80-7106-017-8. S. 116

Na rozdíl od Jana Rovenského se přece jen domnívám, že prvotní chybu a zmatení debaty o roli Číny na kodaňské konferenci bychom neměli hledat v textu Martina Groha, ale již v článku Marka Lynase. Ne že bych se chtěl hlásit k vyprávění o zlém Západu, nicméně Lynasův text o čínském belzebubovi pokládám za neudržitelně jednostranný - a hned vysvětlím, proč.

Britská vláda chce zredukovat univerzitní vzdělání v Anglii na dvouleté kursy

23. 12. 2009

Anglické univerzity budou zřejmě donuceny zredukovat vysokoškolské vzdělání na dva roky. Britská vláda se totiž rozhodla drasticky omezit výdaje na vysoké školství.

Pro příští školní rok zamýšlí vláda snížit rozpočet univerzitám v Anglii o 398 milionů liber (původně včera oznámila, že snížení bude 512 milionů liber; ve středu v poledne vydala informaci, že se spletla :) a skutečné snížení bude 398 milionů liber). Vyvolalo to rozhořčené protesty od rektorů, studentů, univerzitních učitelů i opozičních poslanců.

Sally Huntová, generální tajemnice odborového svazu univerzitních učitelů University and College Union varovala: "Bude to znamenat propouštění vysokoškolských učitelů, studenti budou muset navštěvovat přednášky a semináře ve velkých počtech a vysoké školy nebudou schopny tolik přispívat ekonomice a společnosti."

Podstatou plánu, který zveřejnil Peter Mandelson, labouristický ministr pro podnikání a školství, je likvidace nynějších tříletých kursů na anglických univerzitách a jejich nahrazení kursy dvouletými. Univerzity, které přijmou více studentů ke studiu, než kolik určuje vláda, budou za to tvrdě pokutovány. Rektoři univerzit hodlají naléhat na vládu, aby školám povolila drastické zvýšení univerzitního školného. To je nyní 3240 liber ročně (97 000 Kč ročně), rektoři požadují školné až 6500 liber ročně (195 000 Kč ročně).

Britští konzervativci okamžitě zaútočili na labouristickou vládu, že trestá univerzity, které se snaží splnit vládní cíl zpřístupnit vysokoškolské vzdělání 50 procentům mladé populace. I se vzrůstem počtu studentů od podzimu 2009 studuje na britských vysokých školách dosud jen 43 procent mladé populace, i když v důsledku velké nezaměstnanosti mohla vláda realisticky rozšířit příležitosti pro vzdělávání mladých lidí na plných 50 procent. Konzervativci chtějí nabídnout dalším 10 000 mladých lidí přístup na vysoké školy od podzimu r. 2010.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Vánoce společnosti nesignifikantních druhých

23. 12. 2009 / Bohumil Kartous

Posloucháte v hromadné dopravě nebo v restauraci rozhovory, které vedou lidé o politice? Většinou vypadají následovně: "Oni se stejně starají jen o sebe", nebo "oni to zase rozkradou", nebo "oni a jejich kamarádi...". Ale to není jen otázka politiky. Když se budeme chtít vyjádřit k tomu, co to vlastně jíme, do čeho se oblékáme, jak je nakládáno s naším zdravím, jak spolu komunikujeme, budeme muset použít opět značně neosobní a neautentické "oni". "Oni" jsou totiž ti, kdo do značné míry dávají rámec našim životům a kdo mají na náš život v mnoha ohledech vliv.

Ovládají nás nesignifikantní druzí a jediné, co s tím děláme, je rezignace na společnost jako takovou a trvající atomizace identity, zájmů, cílů.

An English version of this article is in CLICK HERE

PROČ NEZAVÉST PODOBNÉ PROJEKTY I V ČR?

Samota - a nejen o Vánocích

23. 12. 2009

Z nedávného výzkumu vyplývá, že každý třetí člověk nad šedesát let mluví s přítelem či rodinným příslušníkem méně než jednou týdně a každý desátý nemluví s nikým jiným po celý měsíc, píše Jonathan Freedlander v deníku Guardian. Z toho vyplývá, že existuje 850 000 Britů, kteří jsou drasticky osamělí.

Vánoční zamyšlení:

Existuje Ježíšek?

23. 12. 2009 / Boris Cvek

Vánoce, jak je známe z křesťanského světa, jsou zvláštní směsicí evangelního poselství a lidových tradic. I když vlastní křesťanský význam Vánoc spočívá v oslavě narození Ježíše Krista, tedy oné části vyznání víry "skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem", tento vtělený Bůh pozdějí umučený na Golgotě nemá žádnou přímou vazbu na Ježíška či Santa Clause nebo Dědu Mráze, kteří rozdávají dárky v den jeho narození.

Anglický princ William přespal na ulici s bezdomovci; proč to v Praze neudělá třeba kníže Schwarzenberg?

23. 12. 2009

< Šéf charitativní organizace Seyi Obakin a princ William u popelnic, u kterých na ulici spali

Všechna hlavní britská média včetně televizí informovala v úterý večer, že anglický princ William (27), syn princezny Diany, strávil minulý týden ve spacím pytli noc na ulici u popelnic nedaleko londýnského mostu Blackfriars Bridge. Zorganizovala to charitativní organizace pro bezdomovce Centrepoint.

Demagogie BL: s bezdomovci by měl spát Paroubek

23. 12. 2009

Je až úsměvné, jakých demagogií se lze dočíst na Vašich stránkách i v předvánočním čase. Útočit na K. Schwarzenberga, proč nespí s bezdomovci jako anglický princ, to je věru povedené. Proč se však neptáte, proč se s nimi nevyspí Ing. Paroubek? Vždyť ten má plná ústa soucitu s bezbrannými, nuznými a chudými lidmi. Je to Ing. Paroubek, kdo by měl toto své zaujetí spíše demonstrovat, než předseda konzervativní strany. Ale já jsem zapomněl, pan Ing. Paroubek je předseda soc-dem, má přece právo večeřívat v hotelu Kempinski. To už Blistům divné nepřijde, píše Ondřej Szalonnás.

Poznámka JČ: Ne, pane Szalonnási. Šlo o příslušníky šlechtických rodů, pokud jste si toho nevšiml. Kupodivu, princ William má se slabými empatii. Čím to, že Schwarzenberg ne? A samozřejmě, Paroubek by tam měl jít spát taky. Ta poznámka funguje jako metafora, že české politické třídě je úplně jedno, co se děje bezbranným lidem. A že jinde to tak nutně není.

Myslíte si, že konzervativní politikové ve světě neprojevují účast se slabými?

Milí a vážení spoluobčané

23. 12. 2009 / Pavel Skácel

Ve svých úvahách (nejen v těchto krásných Blistech) se nyní zaobíráte samými ušlechtilými tématy současného světa. Ošklivé sobecké lhostejnosti Vás neponechají nafouklá bříška dětí v Keni. Nepropásnete ani jednu megatunu uhlíku v ovzduší na víc. Neunikne Vám žádné blátíčko, které tak rádo třísní domácí "veškerenstvo", tu z levé, tu z pravé strany a nebo i z prostředka. Jste se svými texty a úvahami někde vysoko nad průměrným uvažováním.

Já hlupák takto vysoko neuvažuju. Mým hlavním (poněkud nízkým) tématem dne je, sehnat něco na zub.

Co jinde funguje, v ČR nejde

23. 12. 2009 / František Řezáč

Dvě věci ukazují v zimě naprosto jasně, jak je to v České republice špatné v porovnání s jinými státy Evropy. Bezdomovci a chodníky, které šlapou. Na počátku let devadesátých vyhlásil velký český kormidelník liberalismu bez hranic heslo své britské učitelky: Společnost neexistuje!

Ježíšku, panáčkuj...

23. 12. 2009 / Štěpán Kotrba

Nemám nic proti Ježíšovi z Nazaretu. Na svou dobu splňoval zásadu španělského básníka a nositele Nobelovy ceny Juana Ramóna Jimenéze "Dají li vám nalinkovaný papír, pište napříč." Nepotřeboval bramborovej salát s kaprem, kterýho kosti vás dovedou k doktorovi, ani dárky zabalený v papíru dražším než dárek sám. Nepotřeboval koledy ani svařák. Miloval lidi a lidi si vážili jeho. Naslouchali naději na zlepšení života těch nejpotřebnějších a rozuměli mu. Pak se do toho vložili všemožní poradci a ti, co si mysleli, že jsou poradci. Ti, kteří chtěli být poradci. A z příběhu nadšeného poctivce a protifarizejskho politického revolucionáře udělali dva tisíce let trvající byznys. A tak je tomu dodnes.

Vánoční zamyšlení...

23. 12. 2009 / Ladislav Žák

Na počátku adventu přistál v mém počítači dokument, který předkládám čtenářům Britských listů tak, jak jsem to obdržel. To že se ke mně dokument vůbec dostal, přičítám mimo jiné tomu, že jsem se několikrát ve svých příspěvcích dotkl problému vody, její kvality a v neposlední řadě i otázky sporu kolem vody balené s vodou z kohoutku a související marketingové kampaně. Vypadal takto:

Zasloužená pohoda Vánoc

23. 12. 2009 / Wenzel Lischka

¨ Tak máme zase Vánoce. Občan jihne. I slza v oku dravce se objeví. Konečně si můžeme pár dní odpočinout v nelítostném boji o přežití. Pár dní budeme mít pokoj od reálné svobody a demokracie, a například i od hypoték -- abychom je někomu vnutili, nebo je sami splatili.

Budeme poslouchat reprodukované rolničky z televize a sledovat pohádky o čertech, princeznách, počasí a politice. Nebýt Ježíška, který se prý před více jak 2000 lety narodil, a pak se za nás obětoval, nemohli bychom si dnes užívat pohodu Vánoc. Vezměme tedy nůž, obětujeme alespoň kapra a žlučník, a oddávejme se pohodě Vánoc.

KORESPONDENCE DVOU VEŘEJNÝCH OSOBNOSTÍ

Bok Rejžkovi k Vánocům: Jsi zmetek, který proplouval dovedně bolševismem

23. 12. 2009 / John Bok

Nejsem stoupenec přeposílání mailového smetí, nicméně jsem přesvědčený o tom, že je dobré vědět, kdo byl kdo v době, která byla v roce 1993 ze zákona označená za zločinnou a temnou. Neměli bychom zapomínat. Jen tak se stáváme méně manipulovatelní.

Ač vím, že nízkost, sprostota a ubohost se mají ignorovat, vím také, že nepovšimnuté zlo se stává zlem požehnaným, pokud jenom přihlížíme a netrestáme ho. Proto poslušen svému českému dědovi Karlovi, reaguji na hrubou díru hrubou záplatou, odpovídám na Rejžkovu ubohost, uvedenou níže, vytětím políčku.

Monitor Jana Paula:

Vánoce Vánoce odcházejí, aneb recept askety na vánoční cukroví

23. 12. 2009 / Jan Paul

Přece jen jsem musel v tyto dny zajít do supermarketu, v dobré víře, že letos bude klidněji. Každý je otřesený z něčeho jiného, mně chvilku trvalo, než jsem se vzpamatoval, uvařil si doma meltu a rozhodl se napsat vánoční Monitor, vzkaz svým spoluobčanům. To, co jsem viděl, lze bez obav označit jako bohapusté přejídání. Vozíky přeplněné k prasknutí nejnemožnějšími nesmysly a stále je málo, ještě tohle a toto a taky tamto, když už jsou Vánoce. Kam se ty zaručeně nejkvalitnější jedy do lidí vůbec vejdou?

Vánoční přání

23. 12. 2009 / Milan Dubský

Očistit se ne přemírou dárků, ale pohlazením,
které jsme dlouho neučinili.
Tichým zamyšlením nad vším,
co jsme správného neudělali
a nad tím, co jsme udělali špatně.
Kde jsme se odvrátili od někoho,
kdo potřeboval pomoci a šli jsme tam,
kde jsme něco lacino získali,
ač nám toho nebylo zapotřebí.
Rozsviťme vedle symbolických svíčiček

Vánoční a novoroční vydání Britských listů

22. 12. 2009

Vánoce roku 2000 byly zcela pohlceny rebelií v České televizi.

Vánoce, svátky míru a konzumerismu TÉMA BL

Technika nás zachrání... nebo ne?

23. 12. 2009

Technika nás zachrání - tohle zaklínadlo je slyšet po celém světě, když přijde řeč na klimatickou změnu, vyčerpání fosilních paliv a spoustu jiných potíží v oblasti životního prostředí a zdrojů. Toto zaklínadlo je však málokdy slyšet s výhradou, že technika má často nezamýšlené nebo dokonce nepříznivé důsledky, píše Kurt Cobb na webové stránce Resource Insights.

Al-Yaman na Django Festu. Foto: Jan Řehák

Aleš Hyvnar: Ashwaq z Al-Yamanu má k Romům blízko

23. 12. 2009 / Pavel Pečínka

Arabština jemenské zpěvačky Ashwaq prolínající se s moderními aranžemi elektroniky a živých nástrojů představovala 14. listopadu v klubu Fléda originální prvek brněnského Django Festu. Víc nám řekl Aleš Hyvnar, kapelník této mezinárodní hudební formace nazvané Al-Yaman.

Můžu vás požádat o krátké shrnutí -- historie vaší formace, úspěchy, prohry, křižovatky...
Projekt Al-Yaman vznikl roku 2000, kdy jsem se seznámil s Ashwaq. Ta pochází z Jemenu, v roce 1990 přijela studovat do Prahy a zůstala zde. Nikdy dříve nezpívala a ani se za zpěvačku nikdy nepovažovala, ale její exotická a charismatická barva hlasu mně natolik učarovala, že jsem se rozhodl udělat s ní projekt. Ale až v roce 2004 vyšla první deska s názvem Hurriya, tedy Svoboda. Následovaly čtyři roky koncertování u nás i v zahraničí. Před dvěma lety jsme ale činnost pozastavili. Potřebovali jsme si od sebe odpočinout, Ashwaq se chtěla více věnovat rodině a já jiným projektům, např. Cartonnage. Ale začátkem roku jsme opět začali pracovat na nové desce, která v těchto dnech vychází u Indies. Nazývá se Insanyya, česky Lidskost.

Dvacetiletí ekologického hnutí

23. 12. 2009

Každá společnost si v rámci upevnění své ideologie připomíná heroická a chrabrá vítězství. Dvacet let po Listopadu je vhodná příležitost se po nějakých poohlédnout a trochu si zavzpomínat. Jistěže v rámci ekologického hnutí, píše Miroslav Patrik.

Být nemocný v nemocné době

22. 12. 2009 / Luděk Janda

Prodělal jsem asi prasečí chřipku. Výtěr z krku na prokázání přítomnosti viru H1N1 mně sice obvodní lékař nedělal, protože ten se provádí hlavně při komplikacích, ale asi to prasečí chřipka byla. I hlavní hygienik ČR Michael Vít říkal, že nyní už u většiny nemocných chřipkou převažuje prasečí vir. V každém případě už léta jsem neprodělal tak silné virové onemocnění. Pět dní vysokých horeček, pro bolest se nedalo chodit a navíc zánět horních cest dýchacích.

Pomoc Africe: Humanitární záležitost?

22. 12. 2009 / Karel Dolejší

Kodaňský klimatický summit skončil historickým neúspěchem. V našem kulturním okruhu se nicméně schyluje k hlavním svátkům roku - od léta mohutně marketingované iluzi smíření konzumentů, na kterémžto pozadí bude zoufalé volání Afriky, stejně jako dalších regionů v tuto chvíli odsouzených k pomalé likvidaci, coby nepříjemný detail snadno zatušováno. Spíš si Číňan pochutná na sýru, než aby v zemi, kde jsou peníze teprve na prvním místě, nalezla ohlas myšlenka, že bychom měli lidem, jejichž země se stávají neobyvatelnými, z humanitárních důvodů pomoci. Idea lidských práv čas od času skýtá příležitost k pronášení vzletných projevů pro pobavení lepší společnosti či ke psaní povznášejících esejů - když však přijde na věc, nepohne jehličkou na vánočním stromku, natož pak svědomím těch, kdo rozhodují o praktických věcech. Jenže vidíme to celé opravdu správně? Skutečně jde o výstřední nápad posílat naše vlastní peníze na druhý konec zeměkoule - jen kvůli neurčitým tuchám krasoduchů?

Na Litvě provozovala CIA nejméně dvě tajné věznice

23. 12. 2009

CIA používala na Litvě nejméně dvě tajné věznice pro "osoby podezřelé z terorismu". Zjistilo to vyšetřování litevského parlamentu. R. 2005 a 2006 měly svolení letadla CIA přistávat na Litvě. Žádní litevští činitelé neměli k letadlům přístup ani nedostali informace, kdo je na palubě. Ani litevský prezident nevěděl, co přesně Spojené státy na území Litvy dělají. Podobné věznice měla CIA podle zpráv také v Polsku a v Rumunsku.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Humanitární katastrofa a teror v Pákistánu nikoho nepálí

22. 12. 2009 / Daniel Veselý

Pákistán trpí největší humanitární pohromou od konfliktu v Bangladéši v roce 1971. Pákistánská armáda s významnou vojenskou a diplomatickou podporou Washingtonu letos provedla dvě rozsáhlé "protiteroristické" kampaně v údolí Svát a v Jižním Vazíristánu. Terčem operací se staly buňky pákistánského Talibánu a Al-Kajdy. Podle odhadů přišlo jen v údolí Svát o život 1 400 bojujících tálibů. Přes mediální velebení vojenského tažení vysídlila pákistánská armáda téměř tři miliony lidí. Zatímco milion vnitřních uprchlíků obdržel humanitární pomoc od Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, většina z nich našla nejisté útočiště v improvizovaných stanových městysích či na periferiích velkých měst. Pákistánská armáda v mnoha případech klade zábrany humanitární pomoci a zabraňuje západním nevládním organizacím a novinářům vstupu do postižených oblastí.

Strašení paragrafy

22. 12. 2009 / Darina Martykánová

Jan Potměšil by byl jistě rád, kdybych se nechala zlákat do debaty o srovnatelnosti komunismu a nacismu, ale neučiním tak. Každopádně bych chtěla konstatovat, že jsem proti zákonům, které ustavují jediný možný pohled na jakoukoli historickou událost a trestají pohledy odlišné, byť sporné či přímo nesmyslné. Zajímalo by mě, jestli bychom také měli uzákonit Jedinou Správnou Interpretaci absolutistických monarchií - ač nešlo o režimy totalitní, šlo o režimy, které zásadně popíraly rovnost lidí před zákonem a moc v nich byla z principu arbitrární (ač v praxi značně limitována).

Globální oteplování: Nezbývá než demonstrovat

22. 12. 2009

Naposledy, kdy se takto rozložila globální vyjednávání, to bylo v Doze r. 2001. Světová organizace pro obchod nás pak ujistila, že to nic není, že se mezinárodní dohoda o obchodu dojedná o rok později v Mexiku. O rok později se v mexickém Cancúnu rozhovory o mezinárodní dohodě o obchodu rozložily už stoprocentně a od té doby žádná smlouva uzavřena nebyla. Uplynulo osm let a nic nebylo dohodnuto, píše George Monbiot v deníku Guardian.

Rusko-americké rozhovory o strategických zbraních čelí 'problémům'

22. 12. 2009

KD│ Jednání Moskvy s Washingtonem o nové smlouvě týkající se kontroly jaderného zbrojení čelí potížím, avšak měla by počátkem příštího roku skončit dohodou, řekl v pondělí v Moskvě AFP velitel generálního štábu ruských ozbrojených sil armádní generál Nikolaj Makarov. Obě delegace před Vánocemi opustily řadu měsíců trvající ženevská jednání a vrátily se domů bez definitivního výsledku. Mezi přetrvávající problémy mimo jiné stále patří celkový povolený počet strategických nosičů, jaderných hlavic, ale i otázka telemetrického zaměřování raket.

Britská armáda v sedmdesátých letech dusila své oběti při výsleších vodou

22. 12. 2009

Vycházejí najevo důkazy, že britská armáda v sedmdesátých letech v Severním Irsku mučila během výslechů své vězně technikou tzv. "waterboarding", dušením vodou. Ukázalo se to poté, co se nyní jedna její oběť odvolala proti svému odsouzení za vraždu.

Liam Holden byl poslední osobou, která byla r. 1973 odsouzena za vraždu vojáka k smrti, a to na základě nepodepsaného přiznání. Trest smrti mu byl změněn na doživotí a Holden strávil ve vězení 17 let.

Gottland: Jsou Češi opravdu zbabělci, líbající diktátorům ruce?

21. 12. 2009 / Jan Čulík

Tak trochu, zřejmě, aby nás poučil, poslal Tomáš Koloc mně a zřejmě i historičce Mary Heimannové, autorce široce recenzované knihy o českém nacionalismu Československo: Stát, který selhal, knihu jiného "zahraničního autora" o Česku a o Češích: text polského novináře Mariusze Szczygiela Gottland, který vyšel r. 2007 v českém překladu v nakladatelství Dokořán.

Szczygielova kniha je docela kvalitně sestaveným kaleidoskopem příběhů či jejich fragmentů z moderní československé historie a jako taková může dobře posloužit k orientaci "romantickým Polákům" po "nepochopitelné" české "pepíkovské" mentalitě, avšak nedá se říct, že by přinášela k diskusi o "české otázce" příliš mnoho nového. Naopak mi její pojetí připadá dost otřelé.

Politická ekologie kolapsu

21. 12. 2009 / John Michael Greer

Problém fantastické představy profesora Weishaupta o osvíceném Bavorsku spočíval v poněkud pomýlené logice, která byla od té doby svědomitě opakována intelektuály usilujícími o moc: V přesvědčení, stejně tak upřímném jako hloupém, že pokud máte ty správné myšlenky, jste už z definice chytřejší než systém, který se snažíte ovládnout.

KD│ Nostalgie je legrační věc; nikdy nevíte, co zaujme místo Proustovy madeleine a katapultuje vás zpět ke vzpomínkám na jinou dobu. Před více než rokem jsem si to připomněl během návštěvy Upland Hills Ecological Awareness Center v michiganském Oakland County. Cesta z parkoviště vedla půvabným podzimním lesem, pak zahnula za roh - a přemístila mě zpátky do 80. let.

Jméno té šelmy je PES...?!?

21. 12. 2009 / Ladislav Žák

Komunismus, socialismus, státní kapitalismus, reálný socialismus, socialismus s lidskou tváří... To vše jsou jména, která zachycují nějakou interpretaci toho, co lidé prožívali v období po druhé světové války až po konec války studené na části zemského povrchu... Nechci se připojovat ani k těm, ani k oněm, protože je to úplně jedno. Jediné, co je pravdivé, jsou slova Jana Čulíka, který prostě a jednoduše tvrdí, že na Západě se tomu říká tak a tak. Dodám jenom, že Západ v zásadě jen opakuje terminologii sovětské a především stalinské propagandy, na kterou tak úspěšně navázala ta brežněvovská. Nějaké drobné nuance Západ nikdy nevnímal, snad mimo socialismu s lidskou tváří, který ovšem zapadl v daleko významnějším a hlubším společenském kvasu na Západě a pozdější perestrojky, která ale byla vnímána jako labutí píseň komunismu, předzvěst vítězství ve studené válce a konce bipolárního světa. Slovo socialismus, pokud bylo používáno, tak výhradně v souvislosti se socialistickými hnutími a stranami na Západě.

Má cvičitelská léta s jógou

21. 12. 2009 / Miloš Dokulil

Není jednoduché vzpomenout si na hlavní mezníky této své činnosti, když už to bude 20 let, co jsem zanechal cvičitelství. Začátky mé aktivity cvičitele přitom spadají do doby před již čtyřmi desítkami let. Asi se hodí připomenout některé osobně prožívané paradoxy, které někdy stimulovaly a jindy nepředstavitelně brzdily rozvoj tohoto zpočátku v českém prostředí zvláštního počínání.

Fermentační alchymie aneb Návod k ochočení mikrobů

21. 12. 2009 / Karel Dolejší

"Hence the futility of revolutionaries who have no gardens, who depend on the very system they attack, and who produce words and bullets, not food and shelter."
Bill Mollison

Sandor Ellix Katz: Wild Fermentation. The Flavour, Nutrition, and Craft of Live-Culture Foods. Chelsea Green Publishing, Vermont 2003. 187 stran. ISBN 1-931498-23-7

V románu Thomase Wolfa O času a řece vystupuje výstřední strýc, který se uprostřed velkoměsta živí výhradně vlastnoručně nastrouhanou syrovou zeleninou, protože trpí paranoiou maloměstského Středozápaďana vůči všemu neosobnímu - včetně potravin, o nichž neví, kdo na ně sahal a co do nich přidával. U newyorského rodáka a "fermentačního fetišisty" Sandora Ellixe Katze bychom takovou anamnézu hledali marně. Jeho výzkumy v oblasti fermentace potravin naopak navazují na zkušenosti z kosmopolitního prostředí východního pobřeží.

Ovšem kdo se nikdy nesetkal s Američanem úzkostlivě shánějícím výhradně potraviny zalepené v originální plastové fólii, jež pro něj představuje div ne obdobu židovského košer certifikátu, a kdo neviděl statistiky spotřeby antibakteriálních prostředků po vlně mediální masáže ohledně biologických zbraní v souvislosti s 11. zářím, těžko si asi představí, jak kacířskou knihu vlastně Katz čtenáři předložil.

Planeta Země, s.r.o.

19. 12. 2009 / Karel Dolejší

Během klimatické konference v Bali byl před dvěma lety schválen plán nahrazení dosluhujícího Kjótského protokolu - mezinárodního dokumentu z roku 1997, jenž směřoval k zastavení změn klimatu. Jednu z hlavních vad protokolu představovala skutečnost, že prudce se industrializující země v bývalé koloniální sféře Západu nebyly zahrnuty do skupiny těch, kdo jsou povinni omezovat emise. Druhou vadou byl fakt, že řada zemí - například USA, až donedávna největší světový znečišťovatel - řadu let stála mimo kjótský proces a v podstatě jej (až do přistoupení Ruska v roce 2004) blokovala. V Bali se tedy sešla OSN coby jakási akciová společnost a dohodla se, že na příští schůzi nově a lépe zformuluje závazky, ale i práva všech akcionářů. Na konci kodaňské konfererence však vidíme, že společnost byla fakticky vytunelována a kmenové jmění v poslední chvíli přešlo na novou společnost založenou USA, Čínou, Indií, Brazílií a Jihoafrickou republikou. Zmíněné země uzavřely dohodu, která místo toho, aby zpřesnila povinnosti a práva akcionářů stojících dosud "mimo hru" se snižováním emisí, tyto - ale také některé významné průmyslové země - kompletně vyloučila z rozhodování. Navíc se USA coby insider fakticky vyvlékly i z těch závazků, které jim měly příslušet podle původního Kjótského protokolu. Zatímco zrušený podnik byl čímsi jako akciovou společností s nedokonalými, ale relativně přesně formulovanými pravidly, nový subjekt ze všeho nejvíc připomíná společnost s ručením omezeným. "Liga superznečišťovatelů", jak ji pojmenoval Bill McKibben, vydala politickou deklaraci obsahující "tak velké díry, že by jimi mohl prolétnout letoun Air Force One", říká výkonný ředitel Greenpeace International Kumi Naidoo - a neobsahující žádné emisní cíle ani závazný plán dalšího postupu. Členové klubu těch, kdo spolu mluví, nyní ručí za budoucnost planety pouze do výše vlastního vkladu.

An English version of this article is in CLICK HERE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za listopad 2009

4. 12. 2009

Nesmírně zavazující byla reakce čtenářů na náš nedávný apel, že potřebujeme dva nové servery. V listopadu 2009 přispělo finančně na Britské listy 348 osob celkovou částkou 123 717.57 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 10. 2009 částku 148 397.73 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a

Globální oteplování | Vánoce, svátky míru a konzumerismu | Mary Heimannová: Československo: Stát, který selhal. Recenze a diskuse | Oslava 17. listopadu na gymnáziu v Liberci | "Antigerontismus" - staří lidé v české společnosti | Zdravotnictví a reformy | Katolická církev | Afrika | Karl Marx | Radar v Brdech - klíčové argumenty | Sdělovací prostředky | Írán | Čína | Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost | Honduras a Manuel Zelaya | Písek - Festival nad řekou 2009 | Filmový festival Karlovy Vary 2009 | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Barack Obama a jeho politika