Humanitární katastrofa a teror v Pákistánu nikoho nepálí

22. 12. 2009 / Daniel Veselý

Pákistán trpí největší humanitární pohromou od konfliktu v Bangladéši v roce 1971. Pákistánská armáda s významnou vojenskou a diplomatickou podporou Washingtonu letos provedla dvě rozsáhlé "protiteroristické" kampaně v údolí Svát a v Jižním Vazíristánu. Terčem operací se staly buňky pákistánského Talibánu a Al-Kajdy. Podle odhadů přišlo jen v údolí Svát o život 1 400 bojujících tálibů. Přes mediální velebení vojenského tažení vysídlila pákistánská armáda téměř tři miliony lidí. Zatímco milion vnitřních uprchlíků obdržel humanitární pomoc od Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, většina z nich našla nejisté útočiště v improvizovaných stanových městysích či na periferiích velkých měst. Pákistánská armáda v mnoha případech klade zábrany humanitární pomoci a zabraňuje západním nevládním organizacím a novinářům vstupu do postižených oblastí.

Mediální "okno" ale není zapříčiněno zakázaným přístupem do válečné zóny. Americký ambasador Richard Holbrooke podle pákistánských reportérů odmítá zodpovídat otázky týkající se kupříkladu počtu obětí masivních vojenských manévrů, a to zcela z pochopitelných důvodů. Spojené státy pro obyčejné Pákistánce dlouhodobě představují největší hrozbu, dokonce pětinásobně větší než proklínaný Talibán. Barack Obama se v zemi "těší" 20% podpoře. Ta bude však pravděpodobně nadále klesat v souvislosti s dalšími usmrcenými a vysídlenými civilisty kvůli intenzivnějším útokům bezpilotních letounů a jejich neustálému skenování teroristických aktivit v oblasti. Podle respektovaného Brookings institutu tvoří 90% usmrcených nálety civilní osoby. Přestože jiná studie uvádí, že počet zabitých civilistů činí kolem 44%, údaje tohoto konzervativního a etablovaného think tanku mají dozajista váhu.

Jak výše uvedeno, středoproudé sdělovací prostředky vojenské manévry v Pákistánu okouzlily. Avšak teror talibánských extremistů nepolevil, jak se příkladně zmiňuje pákistánský univerzitní profesor Pervez Hoodbhoy, byť je situace od oblasti k oblasti odlišná: "Islamabád se kvůli talibánskému teroru stal městem strachu. Městská doprava se plouží na silnicích skryta za betonovými zátarasy, kde patrolují ozbrojení vojáci s kulomety. Restaurace mají zřídkakdy otevřeno a městské trhy zejí prázdnotou. Avšak útočníci jsou nezastavitelní a podobně jako v Péšávaru paralyzovali celé město... Bomba ukrytá v automobilu mezi stovkou nakupujících v péšávarském bazaru, sebevražedný atentát na půdě univerzity v Islamabádu, tři simultánní útoky u policejních stanic v Lahore..."

Také američtí soukromí kontraktoři hráli v Pákistánu hanebnou hru, jež zůstala obdivuhodně skryta před zraky veřejnosti. Nedávno publikoval reportér Jeremy Scahill v listu The Nation magazine článek, podle nějž byla soukromá společnost Blackwater (nyní Xe Services - pozn. aut.) zapletena do vysoce utajovaných aktivit, jež zahrnovaly únosy a vraždy osob podezřelých ze spolupráce s Al-Kajdou a Talibánem. Blackwater se také podílel na vzdušné kampani bezpilotních letounů, a to zcela nezávisle na oficiálním programu CIA -- pravděpodobně bez autorizace Obamovy administrativy, jak uvedl Scahill. Tyto skutečnosti potvrzují přímé vojenské aktivity Pentagonu uvnitř Pákistánu, kupříkladu provádění domovních prohlídek nebo pohraničních operací na severozápadu země.

Mírotvorný americký prezident mezitím eskaloval válku v sousedním Afghánistánu a minulý týden podle zprávy ABC News zaútočil na údajná výcviková centra Al-Kajdy ve svrchovaném Jemenu. Al-Kajda v této zemi operuje více než v tolik propíraném Afghánistánu a sám Obama o jejích tamějších činnostech nedávno hovořil. Útok podle jemenských zdrojů připravil o život 64 lidí, včetně 23 dětí a 17 žen. Vítejme tedy ve světě Obamovy doktríny, již vyhlásil při přebírání Nobelovy ceny za mír a která se od agresivních doktrín jeho předchůdců vůbec neliší.

Odkazy:

ZDE

ZDE
ZDE
ZDE
ZDE

Teroristická hrozba a politické hry | Pákistán
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 23.12. 2009