Poslední záchytný bod

20. 12. 2010 / Pavel Pečínka

Zahrádky. Ve sterilních 70. a 80. letech spolu s chatami každému dostupná sféra náhražkové seberealizace. V létě tranzistor, deka, jahody, maliny, rybíz, na podzim brambory a jablka. Jinak ale spousta dřiny, shrbený hřbet, haldy hlíny, změť klacků, sudů, hadic a všelijakých, až groteskních českých improvizací. Jistě, nic atraktivního pro mladší lidi, před kterými se rozevřel po Listopadu 89 do celé šíře vějíř zajímavějších příležitostí.

Zahrádky. Ve sterilních 70. a 80. letech spolu s chatami každému dostupná sféra náhražkové seberealizace. V létě tranzistor, deka, jahody, maliny, rybíz, na podzim brambory a jablka. Jinak ale spousta dřiny, shrbený hřbet, haldy hlíny, změť klacků, sudů, hadic a všelijakých, až groteskních českých improvizací. Jistě, nic atraktivního pro mladší lidi, před kterými se rozevřel po Listopadu 89 do celé šíře vějíř zajímavějších příležitostí.

Po jedenadvaceti letech už některé ty enklávy rodinného štěstí, když za jejich rezavý plot zabrousíme, vypadají strašidelně: zarostlé parcely, uhnilá prkna na sesouvajících se boudách obsypaná slimáky. Na většině zahrad se ovšem čile kmitá. Zůstaly jakýmsi posledním záchytným bodem spíš starších lidí, na rozdíl od minulých dob silně vzrostla jejich ekonomická funkce. Pro osoby přežívající z důchodu vůbec není na škodu mít jednou za rok pár pytlů brambor.

Podle ing. arch. Dokoupila je však navrženo v jedné variantě územního plánu Brna přes padesát procent zahrádek (stojících převážně na městských pozemcích) ke zrušení. Stojí v lokalitách, na něž si dělají zálusk nejrůznější developeři, rychlostavby z lehkých panelů a skla by se tam vyjímaly (a pak prodávaly) velice dobře... Ano, protestní hnutí se za těchhle podmínek buduje těžko. Přesto zahrádkářům nezbude než společně s motykou v ruce a s odhodláním v srdci zahrozit "No pasarán", ojedinělé kritické dopisy jednotlivců asi nikdo moc vážně brát nebude...

Brněnský deník Rovnost, 15. 12.2010

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 20.12. 2010