Stojí to Assangovi za to?

20. 12. 2010

Předchozí whistlebloweři nesli tvrdé následky za zveřejnění tajemství vlád, přesto svých činů nelitují

"Stálo to za to?" Tuto otázku položila prostřednictvím jeho matky, když byl ve vězení, minulý týden australská televize, píše v týdeníku Observer britský odborník na špionážní služby Duncan Campbell.

Více než před třiceti lety bylo sděleno Philipu Ageemu, tehdy jednačtyřicetiletému bývalému důstojníku CIA žijícímu v anglické Cambridgi, že bude deportován do USA, protože se stal hrozbou bezpečnosti amerického státu. Agee zveřejnil v knize Inside the Company, Uvnitř firmy informace, které poškodily CIA, a měl v úmyslu zveřejnit totožnost amerických výzvědných agentů, působících v Británii. Spolupracoval tam s časopisem Time Out, který ty agenty jmenoval, takže jich celá řada musela být vrácena do Washingtonu. Americká vláda se zapřísahala, že se pomstí.

Agee plakal na lodi, která ho r. 1977 odvážela při deportaci z Británie, ale až do své smrti r. 2008 nikdy nezměnil svůj názor, že to, co udělal, bylo správné. Byl motivován zveřejnit svá odhalení CIA, protože ho šokovalo, že CIA a americká vláda podporuje jihoamerické diktatury. Když o mnoho let později hodnotil škody, které to způsobilo jemu i jeho mladé rodině, řekl Campbellovi: "Musel jsem zaplatit určitou cenu. Destabilizovalo to vzdělávání mých dětí a myslím, že to nebylo pro ně šťastné období. Ale v mnoha ohledech mě to posílilo. Čím víc dělali proti mně ty špinavosti, tím víc mě utvrzovali v přesvědčení, že to, co dělám, je důležité."

Podle amerického Zákona o přístupu k informacím zjistil Agee, jak rozsáhlou operaci proti němu organizovala CIA. CIA proti němu vytvořila v médiích kampaň, kde se o něm hovořilo jako o alkoholikovi a sukničkáři. "Přiznali, že můj svazek obsahuje 18 000 stran. Po dobu sedmi nebo osmi let o mě psali 120 stran denně."

Agee byl podobně jako Wikileaks obviňován, že ohrožuje životy. Často se citovalo jméno Richarda Welche, šéfa rezidentury CIA v Athénách, který byl r. 1975 zavražděn. Jeho jméno bylo prozrazeno, ale neprozradil ho Agee. "George Bush senior se stal šéfem CIA a za jeho vedení kampaň proti mně zintenzivnila. George Bush senior rozšířil tu lež, že jsem já způsobil jeho smrt.

Daniel Ellsberg také čelil vězení a hrozbám, že bude zavražděn, když r. 1971 prozradil 7000 stran pentagonských dokumentů, tzv. Pentagon Papers, které podle mnohých pozorovatelů způsobily ukončení války ve Vietnamu. "Tu svini musíme dostat do vězení," říká prezident Nixon na nahrávce, která se zachovala a zní tam jako typický mafián. "Musíme ho dostat," odpovídá ministr zahraničí Henry Kissinger. "K soudu ho dostat nepotřebujeme," odpovídá Nixon. "Proces bude v tisku."

Mordechaie Vanunu, technika, který r. 1986 prozradil podrobnosti o izraelském jaderném programu týdeníku Sunday Times unesla izraelská výzvědná organizace Mossad prostřednictvím nastrčené ženy, byl v Izraeli odsouzen na 18 let do vězení, z nichž 11 strávil na samotce. I on je dodneška přesvědčen, že bylo správné, co udělal. Jen by dnes své informace zveřejnil jinak. "Bylo chybou, že jsem je poskytl jen jedněm novinám, ale neměl jsem zkušenosti s médii," vysvětluje. "Měl jsem raději uspořádat tiskovou konferenci anebo to poslat dvaceti deníkům. Dneska je tomu s internetem jinak, je daleko lehčí rozšiřovat informace."

Vanunu měl hodně času na to, aby přemýšlel o tom, zda to, co udělal, je správné. "Rozhodl jsem se od samého počátku, že mohou vlastnit mé tělo, které je ve vězenéí, ale že ducha, mozek, si zachovám ve svobodě, že to bude mé útočiště."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Wikileaks
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 20.12. 2010