Kdo může za krizový stav českého zemědělství, potravinářství a venkova ?

20. 12. 2010 / Antonín Ticháček

Volný tržní režim spolu s globalizací trhu, s nerovnou dělbou dotačních titulů i produkčních kvót, mají při neekvivalentní dělbě vytvářených přidaných hodnot pro současnou realitu společenského a ekonomického vývoje, ale i pro vize agrárního a potravinářského sektoru v ČR decimační, až likvidační působnosti. Sektor postrádá v podmínkách Společné zemědělské Politiky ( SZP, Common Agricultural Policy, CAP) EU prostor pro uplatňování zděděných, rurálním životem prověřených prvků zdravé autoregulace řádného hospodáře, protože v současné provozní realitě převažují nekoordinované, dravé působnosti vládních i nevládních, tuzemských i zahraničních institucí, zbavující člověka jeho přirozené občanské odpovědnosti za správu domova, krajiny i státního rozpočtu.

Politici, ekonomové a vojáci, ti nebyli nikdy výhodnými partnery zemědělství , potravinářství a venkova. To platilo dříve a platí to i dnes. Je tomu tak proto, že v rámci vykonávané státní mocenské politiky vždy ochotně regulovali, redistribuovali či rekvírovali, aniž by se kdy komukoliv, což se týká minulých i dnešních sestav, zpovídali z rentability a efektivity svých působností, aniž by byli povolávání alespoň k morální, když už ne finanční responzibilitě. Často až provokující odborná nekompetentnost, korupce ale i docela obyčejná neodpovědnost prorůstaly a prorůstají do politických, vládních a jimi spravovaných struktur v takové míře, že se veřejně správní a výkonné instituce staly při absenci zákona o státní službě bezvýhradnými vazaly pseudodemokraticky recyklovaných politických struktur. Agrárnímu i potravinářskému sektoru byla odebrána role dříve uznávaného "garanta sociálního smíru, živitele a hospodáře v zemi", na významu ztratily terciární, takto odborné poradenské a akademické působnosti, což má nevyhodnotitelné nepříznivé důsledky. Obratní technokraté moci rozložili existující osvědčené vazby stát -- věda -- praxe, agrární sektor a jemu přidružené působnosti se ppři globalizovaném marketingu postupně propadají do role obtížně prosperujících "trhovců", v horším případě "socek".

Potravinová politika EU a ČR

Základem potravinové politiky EU pro zajišťování bezpečnosti potravin bylo zřízení

• "Evropského úřadu pro bezpečnost potravin", European Food Safety Authority (EFSA) a
• "Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele" (DG SANCO).

Priority jejich působností jsou vyjádřeny "Bílou knihou o zdravotní nezávadnosti potravin", ( Komise EU, 1999). Základy působností EFSA v celé vertikále potravního řetězce vyjadřuje Bílá kniha, deklarací závazných aktivit na principu prevence při třech krocích analýzy rizik :

• Posouzení rizik je analýza komplexu informativní databáze a zahrnuje i metodiku odborného poradenství,
• Řízení rizik zahrnuje oblast legislativy, kontrolních a komparativních působností , zabezpečuje vládní strategii a koncepci
• Komunikace o riziku zahrnuje mezisektorové a multidisciplinární kontakty.

V ČR za strategii zajištění potravinové bezpečnosti, za zdravotní a jakostní bezpečnost potravin, jakož i za oblast resortního výzkumu a vývoje, vzdělávání i poradenského systému, odpovídá Ministerstvo zemědělství ČR . V jeho kompetenci působí :

• "Národní rada poradenství pro zemědělství a rozvoj venkova", která má 23 členů, zastupujících nejen útvary MZe ČR, ale i nevládní instituce.
• "Skupina pro strategické otázky v zemědělství" reprezentovaná 25 zástupci institucí celého vládního spektra, jakož i nevládních organizací a akademických útvarů.
• "Antibyrokratická komise MZe ČR", která má 10 členů a přes její nepříliš efektivní působnosti je opakovaně, s nespornými znaky alibizmu, revitalizována
• "Koordinační skupina ministra MZe ČR" ve složení předseda, Národní koordinátor pomoci, náměstci ministrů (MMR, MF, MPSV, MPO, MDS, MŽP, MZe, MZV, MK, MŠMT, MZdr), která má vazby na SZPI, SRS, ÚKZUZ, ÚZPI, 4 vědecké výbory atd.

Všechny vyjmenované akční struktury na ministerstvu jsou doplňovány řadou nevládních institucí, se kterými MZe "komunikuje". Tak plemenářské a chovatelské organizace v ČR zahrnují 6 chovatelských svazů, 13 organizací oprávněných k plemenářské činnosti a také provozní jednotky ČMSCH, a .s., existuje také ustavený "Poradní sbor pro zemědělství" (50 členů) etc.

Agrární a potravinová politika Ministerstva zemědělství vlády ČR a jím spravované útvary mají pro svou strukturální složitost a jednací spontaneitu v mnohém charakter pseudomonního jednání, pokud mají pro něj platit dvě základní závazná vládní usnesení na úseku potravinové bezpečnosti a bezpečnosti potravin, kterými jsou :

• "Strategie zajištění bezpečnosti potravin v ČR č 1277 ze dne 15.12.2004.
• "Národní strategický plán rozvoje venkova v ČR" (NSPRV, MZe ČR květen 2006).

Mám na mysli především trvalý debet v naplňování uloženého plnění zásad Bílé knihy Komise EU , takto analýzy rizik a principu prevence, což lze považovat za důsledek absentujícího "centrálního informativního pultu". Z těchto důvodů je v ČR pochybná provozní účinnost "Koncepce poradenského systému MZe ČR 2009-2013", což je příčinou nedozírných škod na úrovni a účinnosti poskytovaného odborného poradenství v neprospěch uvedených vládních usnesení.

Vstřícné formulace tezí NSPRV sice uvádějí rozvojové vize, strategické osy I a II , cíle a priority sektoru zemědělství, potravinářství a venkova ve smyslu "tvorby silného a dynamického zemědělsko potravinářského odvětví , jakož i multifunkčních zemědělských a lesních systémů", vše je však po čtyřech letech platnosti dokumentu ke zklamání odborné i laické veřejnosti jen na úrovni politických a vládních iluzí, chybí účinná státní gesce za plnění plánů. I ohleduplná konfrontace uvedených zadání s praktickými výsledky naší agrární politiky potvrzuje, že naše potravinová bezpečnost, soběstačnost, jakost a konkurenceschopnost je vážně ohrožena a to i u tak základní potravní komodity, kterou je mléko.

Komplexní odborné zemědělské poradenství jako nedílná součást rozvoje venkova

Od roku 2007 je poradenství zařazeno do Programu rozvoje venkova v rámci "Koncepce systému poradenství MZe ČR na léta 2009-2013". Tato koncepce má čtyři základní úrovně (vstupní konzultace, odborné a speciální poradenství, individuální poradenství a webové portály), praktické výstupy zajišťují Krajská informační střediska KIS) v gesci AK ČR.

Účinnost státem spravovaných věcí veřejných však neměly a ani nemají očekávané a žádoucí efekty. V průběhu reforem SZP EU byly sice ve smyslu požadovaného uplatnění pravidel dobrých zemědělských a environmentálních podmínek (Good Agricultural and Environmental Conditions, GAEC) a zákonných požadavků na hospodaření (Statutory Management Requirements, SMR) provedeny programové změny, které jsou souhrnně nazývány křížová shoda (cross compliance), ale odborné poradenství bylo majoritně postupováno komerčně zaměřenému privátnímu sektoru.

Tvorbu křížové shody s "19 evropskými normami pokrývajícími oblasti životního prostředí, nezávadnosti potravin, správného zacházení s hospodářskými zvířaty a rostlinolékařství" publikovalo MZe ČR formou pokynu " Cross-compliance, zákonné požadavky na hospodaření, 2006", na jehož plnění se územní agentury v rámci svých kontrolních a sankčních působností plně zaměřily. Provedené "zeštíhlení" péče o agrání a potravinářský sektor do převážně kontrolních působností nejen že nevystihuje potřeby sektoru zemědělství a celého spektra s ním souvisejících veřejných zájmů, ale je z hlediska celospolečenských perspektiv a potřeb neodpovědné a neprozřetelné.

Mám tím na mysli nejen z vůle politické, vládní i nevládní garnitury opomíjené poradenské působnosti v gesci státu, ale zejména poškozování ekonomických, státních a také řady celospolečenské zájmů, vznikajících i pro neplnění řady pokynů Komise EU daných kromě jiného i "Bílou knihou o zdravotní nezávadnosti potravin".

Za nedostatek strategického charakteru považuji prosté zastřešení stále značně zbytnělého multidisciplinárního dozorového aparátu ve státní režii, do "Národního úřadu pro bezpečnost potravin". Nedošlo totiž k očekávanému sjednocení a zeštíhlení dozorových institucí, ale ani k potřebnému posílení nezastupitelné role odborného poradenství na principu prevence v gesci státu. Řešení uznaného a opakovaně zdůrazňovaného krizového stavu zemědělství a potravinářství nemůže spočívat jen ve vydávání dramatických "tiskových zpráv, nebo stanovisek" stejně tak v "zaujímání pozic", či vyhlašování "chart práv zemědělců", ale ani, v populistickém uvádění počtů propouštěných úředníků, nebo v prováděných finančních "škrtech". Poctivým řešením může být jen transparentně provedená restrukturalizace a resystemizace státní správy, koncepcí veřejných služeb při nezbytných garancích státu, což se týká i poradenství, protože jen to může přispět k plnění pilířů uvedených vládních usnesení v jejich celospolečensky potřebném rozsahu.

Ani nevládní instituce typy AK ČR, ASZ ČR a další si zřejmě nepočínaly konstruktivněji než naše vlády a její ministři zemědělství jestliže na zasedáních COPA/COGECA v Bruselu vystupovaly jen s vágními prohlášeními, že "poradní systémy jsou nutné a potřebné vzhledem ke stále komplexnějším požadavkům a pravidlům" (RECA symposium, březen 2009), nebo že poradenské služby by měly mít možnost "svou sítí řešit jak obecné, tak specifické problémy (včetně řízení a přípravy projektů)". Není se proto čemu divit, že kromě "Strategie 2013,2020" nakonec vedení COPA/COGECA spolu s DG Agri dalo na svém společném zasedání 2.října 2010 z podnětu zakladatelských zemí EU na pořad dne kromě jiného také zpracování "Návrhu na poradenství a inovace v rámci rozvoje zemědělství a venkova". O obsah "návrhu" se bude jistě živě zajímat nejen zemědělská a potravinářská odborná i laická veřejnost .

Prvovýroba mléka

V ČR se neprosadil aplikovaným výzkumem Výzkumného ústavu chovu skotu Rapotín navržený a v Sunaru Zábřeh na Moravě provozně osvědčený "Kontrolní Mastitidní Program" (KMP), jehož součástí bylo kromě známých preventivních opatření, také kvantitativní sledování hlavních patogenních mikrobů v bazénových vzorcích mléka.

Absence KMP, takto obdoby DHI ( Dairy Herd Improvement) praktikované ve vyspělých mlékařských státech nemůže ve zvyšujících se konkurenčních nárocích na jakost mléka a mléčných výrobků zůstat bez nepříznivého vlivu na oblibu mléka, mléčných výrobků ani na jejich exportní konkurenceschopnost. Při chybějících poznatcích a účinnostech ve vazbách vertikály stát -- věda -- praxe -- spotřebitel jsou populistické aktivity typu KLASA, "kontrolní nákupy", nebo "prodej ze dvora" jen na úrovni průkazných dokladů deficitu racionality i demokracie , projevů mravní bídy, neschopné podívat se pravdě do očí.

Možnost racionální, cílené léčby infekčních mastitid (IM) v "problémových stádech" dojnic by značně limitovalo nejen provozní náklady, ale také plýtvání antibiotiky, snížily by se ekonomické ztráty v důsledku užitkových ztrát dojnic trpících subklinickými mastitidami, zvýšila by se zdravotní bezpečnost mléka a mléčných výrobků, zvýšila by se jejich konkurenceschopnost. Dlouhodobý trend zvyšování reziduí inhibičních látek (RIL) v mléce našich dojnic však prokazuje opačný trend, o ohrožování lidského zdraví nemluvě.

Za uvedených okolností jsou v ČR u individuálních vzorků dojnic dosahovány standardní hodnoty počtů somatických buněk (PSB) do 250 tis./ 1ml mléka, pouze u cca 65 % z celkem vyšetřovaných dojnic. Naopak u více než u cca 20 % dojnic jsou opakovaně zjišťovány nestandardní PSB, to je nad 400 tisíc/ 1ml mléka.

Zdravotně konsolidované stádo dojnic z hlediska infekčních mastitid (IM ) nemá mít při "stop stavu" více než 1,5 % klinických mastitid, více než 30 % subklinických mastitid a více než 3 % dojnic s jednou či dvěma zaprahlými čtvrtěmi mléčné žlázy, čímž se v ČR může pochlubit jen omezený počet špičkových stád dojnic. PSB bazénových vzorků má být dlouhodobě do 200 tisíc/ml mléka s možností krátkodobých excesů nepřesahujících PSB cca 350 tisíc/ 1ml bazénového mléka, což předpokládá vysokou profesionální kvalifikaci. V ČR je dosud běžnou praktikou jen prostá "negativní selekce nestandardního mléka", prováděná často ve velkých objemech s následně nesprávným zkrmováním telatům bez předchozího tepelného opracování. Při chybějících poznatcích a účinnostech ve vazbách vertikály stát -- věda -- praxe -- spotřebitel jsou u nás zavedené populistické aktivity typu KLASA, "kontrolní nákupy", nebo "prodej ze dvora" při uvažovaném "změkčení předpisů pro malovýrobce, při úpravách zákona a vyhlášky" jen průkaznými doklady deficitu racionality i demokracie , projevy mravní bídy, neschopné podívat se pravdě do očí.

Závěr

Krizový stav agrárního a potravinářského sektoru v ČR je dán ztrátami racionálních regulativních a nedodržováním preventivních prvků, ať spontánního, nebo řízeného charakteru, které udržitelnost tohoto sektoru u nás i ve světě podmiňují.

Zřejmě s tímto vědomím a v těchto souvislostech burcuje COPA/COGECA v součinnosti s DG Agri (Brusel, 2.října2010) v rámci tvorby Strategie SZP 2013,2020 a aktualizace agrární a potravinářské tématiky k radikálním změnám. Tyto aktivity a dosavadní vývoj SZP dokládají oprávněnost názoru, že národním, ale i nadnárodním institucím se v rámci dosavadního režimu SZP EU nepodařilo vytvořit účinné regulační rámce směřující k požadované "stabilitě, vyrovnanosti a předvídatelnosti ". jak na národní, tak na globální úrovni.

Nelze nevidět, že základní příčinou vzniku současného krizového stavu je degradace většiny působností zemědělců a potravinářů a lidské populace vůbec na úroveň zboží, které bylo a je exploatováno za účelem zisku až do vyčerpání, recese a kolapsu. Jeho očekávaný nástup znepokojuje nejen nás občany, ale i tvůrce agrární, potravinářské, rurální a environmentální politiky v Bruselu, kteří se cítí zodpovědnými a kompetentními k tvorbě a formulování "Strategie 2013 , 2020".

Závěrem mi dovolte citovat "řešitelský návod" spisovatele, cestovatele a sociologa J. Diamonda z jeho knihy "Kolaps": "Reakce dané společnosti závisí na politických, ekonomických a společenských institucích, na jejich kulturních hodnotách. Tyto instituce (hodnoty) nakonec ovlivňují, zda daná společnost vyřeší, nebo se alespoň pokusí vyřešit, své problémy".

Vytisknout