Míra násilí v Afghánistánu je podle Červeného kříže nejhorší za uplynulých 30 let

20. 12. 2010 / Daniel Veselý

Nadšení americké vlády taktéž tlumí údaje amerických zpravodajských služeb o situaci Afghánistánu, které hovoří o tom, že Spojené státy nemohou své cíle v Afghánistánu splnit, dokud pákistánská armáda nesmete militanty na pákistánské straně hranice a neukončí skrytou podporu afghánského Talibanu. Na tomto tvrzení se shodlo 16 amerických zpravodajských agentur. Vzhledem k tomu, že samotná americká invaze a letitá okupace Afghánistánu přispěla k růstu militantního džihádismu v této oblasti, můžeme klidně hovořit o bumerangovém efektu.

Dalším a nikoliv posledním hřebíčkem do pomyslné rakve Obamova afghánského tažení je komentář irského novináře Patricka Cockburna, jenž se v regionu pohybuje 30 let: "Od roku 2001 investovaly Spojené státy do Afghánistánu 52 miliard dolarů. Dvě třetiny z této sumy byly vynaloženy na bezpečnostní účely a třetina na ekonomický, sociální a politický rozvoj. Přesto z 30 milionů Afghánců devět milionů lidí žije v naprosté chudobě, zatímco dalších pět milionů osob, které nejsou považovány za chudé, přežívá za 43 dolarů na měsíc. Celá polovina Afghánců s přicházející zimou čelí hrozbě hladovění."

Co se masivních amerických investic do Afghánistánu týče, nabízí se logická otázka, kam tato závratná suma peněz zmizela a stále mizí? Možnou odpověď přináší organizace Transparency International, podle jejíž zprávy o stavu korupce ve světě v roce 2010 je Afghánistán třetí nejzkorumpovanější zemí na světě. Jak je tedy možné, že během deseti let "stabilizační" okupace zde tolik lidí trpí chudobou a je vystaveno hladu, zatímco korupce je prolezlá státním a kmenovým aparátem skrz naskrz a sahá až do jeho nejvyšších pater? Netřeba věštby z kávové sedliny, abychom mohli dospět k závěru, že vydatné finanční injekce Bílého domu lví měrou k rozsáhlé korupci přispěly.

Podle čerstvých údajů OSN v Afghánistánu hladoví 7, 4 milionu lidí, denně zemře 850 dětí a jedno z pěti dětí se nedožije pěti let. V průběhu listopadové konference NATO v Lisabonu 29 charitativních organizací operujících v Afghánistánu přítomné varovalo , že zvýšený počet vzdušných útoků, nočních razií a destrukce civilního majetku jednotkami NATO přispívají k "rapidně se zhoršující" bezpečnostní situaci většiny Afghánců a ke zvýšenému růstu civilních obětí. Lidé, kteří utíkají před nálety NATO, se potýkají s nedostatkem potravin, čelí ztrátě příjmu, nedostatku zdravotní péče a bezdomovectví. Opět tu před sebou máme obrázek, jenž se do nutně pozitivní armádní strategie Obamovy vlády v Afghánistánu nehodí, a končí proto v orwellovské jámě zapomnění.

Dalším problémem je neschopnost okupantů redukovat moc Talibanu v zemi během tolika let, neschopnost pochopit, že bojují proti místnímu odporu s dlouhověkou tradicí a zkušeností, i když podle amerického prezidenta vojáci NATO "očisťují stále více afghánského území od Talibanu." Sám prezident Obama obdržel otevřený dopis od 23 výzkumníků, novinářů a předáků nevládních organizací, v němž uvádějí, že stávající strategie selhala, zatímco místní odpor zesílil, tažení Talibanu napříč zemí je úspěšné -- a že dlouhodobým cílem v Afghánistánu by mělo být vytvoření koaliční vlády včetně zástupců Talibanu.

Současná americká vláda svých chvástáním a stavěním Potěmkinových vesnic v Afghánistánu opět prokazuje svou neschopnost, prolhanost a naprostou nesoudnost a ztrátu reality, neboť jak už je dlouho prorokováno, válku v této zmarem sužované asijské zemi dávno na plné čáře prohrála. To ji ovšem neodradí od toho, aby sebe sama a svět sytila tragickými chimérami a Česká republika jí v tom nasazením svého "bojového potenciálu" ještě utvrzuje.

Vytisknout