Šéf WikiLeaks Assange se v diskusi vyhnul důležitým otázkám

4. 12. 2010 / Radek Batelka

V tuto chvíli Assange pobývá na neznámém místě patrně v Anglii. Švédsko na něj vydalo evropský zatykač, protože ho chce vyšetřovat v souvislosti s obviněním dvou žen, vůči nimž se měl údajně dopustit sexuálních trestných činů (měl s nimi v létě konsensuální sex, ale údajně proti jejich vůli při tom nepoužil kondomu). Assange nařčení odmítá a celou záležitost považuje za řízenou diskreditační kampaň. Do Švédska nyní cestovat odmítá, nabídl však podle svých slov rozhovor a podání vysvětlení švédským úředníkům, kteří by za ním přicestovali do Anglie, připadně telefonicky. Assange dodává, že švédská prokurátoka, která na něho vydala zatykač, má jeho mobilní telefon a může ho telefonicky vyslechnout kdykoliv. Švédsko nyní doručilo anglickým úřadům již druhou žádost o vydání Assangeho. Jeho právník tuto proceduru zpochybňuje jako nezákonnou, neboť Assange zatím nebyl ve Švédsku obviněn.

Mezi otázkami, které Assangemu položili čtenáři Guardianu, zazněly dvě velice důležité. První se týkala možného ohrožení osob, které například v Afghanistánu spolupracují jako informátoři s jednotkami NATO a jejichž jména případně WikiLeaks zveřejnili. Druhá upozorňovala na nemožnost konat diplomatickou práci, která je nezbytně nutná pro dosažení tak záslužných cílů, jako např. odpouštění dluhů či zprostředkování mírových dohod, pokud nebudou moci diplomaté pracovat v důvěrném režimu.

Bohužel, Assange se v obou případech odpovědi naprosto vyhnul a co více, učinil to přesně tím způsobem, který používají právě politici, jimž se WikiLeaks snaží nahlížet pod pokličku.

Není pochyb o tom, že politici kdekoli na světě, ať už volení či jmenovaní, vyžadují veřejnou kontrolu. V politice vždy existuje snaha odpoutat se od této kontroly a uchýlit se do diskrétní zóny mimo oči veřejnosti. Stejně jako tato kontrola je však veřejným zájmem také ochrana života a zdraví každého člověka. Zveřejnit jméno svého informátora uprostřed válečného konfliktu nejenže ničemu nepomůže, ale vystaví ho obrovskému riziku. Dotaz na praxi WikiLeaks ohledně zveřejňování identit v život ohrožujících situacích je naprosto legitimním dotazem. Tvrdit, že zatím nenastal doložitelný problém, není odpověď. Jednak to, že se něco ještě nestalo, neznamená, že se to zítra nestane. A hlavně toto uhnutí od odpovědi naznačuje, že si je Assange patrně vědom případů, kdy k tomuto nerozvážnému prozrazení identity asi došlo. V opačném případě by totiž nejspíš hrdě prohlásil, že berou starost o životy a zdraví lidí vážně a u každé zprávy vždy posuzují, jestli není pro bezpečnost konkrétní osoby nutné identitu utajit.

Ještě nevěrohodněji se Assange vyrovnal s otázkou na podkopání funkčních principů diplomacie. Tak alibistická ne-odpověď by slušela spíše tiskovému mluvčímu Bílého domu. Zdá se, že sám Assange nemá v hlavě tento střet protichůdných zájmů uspokojivě vyřešen.

Přiznám se, že ho nemám vyřešen ani já. Diplomatická memoranda, z nichž vyplývá, že dochází k nějaké nepravosti (korupce, manipulace s informacemi, příprava na válku atd.) si rozhodně zveřejněné zaslouží, byť se často jedná o subjektivní dojmy. U silně subjektivních hodnotících drbů o tom, jak byl kdo arogantní, čím se opil, nebo kdo je jeho milenka si již tak jistý nejsem. Můžou to být užitečné informace pro diplomaty, kteří podle nich můžou zvolit strategii jednání s dotyčným. Přínos těchto informací pro veřejnost je však pochybný.

Rozhodně jsou však dvě výše zmíněné otázky naprosto zásadní pro pevné morální ukotvení WikiLeaks (či jakéhokoli jiného obdobného projektu) a z něj plynoucí legitimity, byť často na hraně legality. Bez této silné legitimity se každý informátorský projekt stane pouze bulvárně senzační záležitostí. Zveřejňuje, protože je to zakázané. A to je málo.

Je nesmysl považovat každou řeč diplomata za špinavou lež a intriku, stejně jako je dogmatické považovat WikiLeaks za zjevení pravdy a jejich metody a procedury za bezchybné. Pokud však Assange a potažmo lidé ve WikiLeaks budou odmítat přemýšlet o složitých, nejednoznačných aspektech jejich činnosti a budou odmítat kritiku a vyhýbat se jí, znevěrohodní tím svůj projekt a sníží se tak na úroveň těch, které se snaží vytáhnout z šera na světlo.

Online chat s Julianem Assange v angličtině ZDE

Vytisknout