Odborům a politikům před stávkou:

Oklamaní občané potřebují vaši pomoc!

2. 12. 2010 / Josef Mrázek

Denně slyšíme lži o důchodové reformě a reformě zdravotnictví.

Není pravda, že fondové financování důchodů je pro občany dobré. Občané potřebují jen to, aby se průběžné financování důchodů přizpůsobovalo demografickému vývoji. To jen majitelé soukromých pensijních fondů potřebují, aby občané odevzdávali zvýšenou daň z přidané hodnoty, riskovali své peníze a umožnili jim jisté zisky.

Stejně tak není pravda, že zdravotnictví je třeba reformovat, aby nezatěžovalo veřejné rozpočty. Ústava nařizuje, aby garantovaná zdravotní péče byla hrazena z fondů veřejného zdravotního pojištění a ty jsou již 17 let zákonem odděleny od ostatních veřejných financí a nesmí být použity k jinému účelu, než k úhradě Ústavou ČR garantované zdravotní péče.

České zdravotnictví má velmi dobrou úroveň i v mezinárodním srovnání a stačilo by odstranit několik známých chyb a bylo by výborné. O nutnosti reformy mluví ti, kteří poměrně hospodárně fungující veřejné zdravotnictví chtějí přeměnit na zdroj neregulovaných zisků. To by významně celkově zdražilo zdravotní péči a zhoršilo její dostupnost zejména pro sociálně slabší občany.

V cestě těmto záměrům stojí Ústava ČR a mezinárodní zákony o lidských právech a také všichni aspoň trochu informovaní občané. Proto si prosazovatelé škodlivých změn platí nejlepší lháře a tmáře a investují do medií s cílem občany oklamat.

Lež jako základní metoda a další podrazy

Základní lží je, že zdravotnictví financované v souladu s Ústavou ČR je neudržitelné a musí se omezit rozsah péče hrazené z veřejného pojištění a že za mnohou péči se musí platit přímo, nebo z komerčního připojištění. To je v zásadním rozporu s Ústavou ČR (viz výroky Ústavního soudu počínaje rokem 1994), a tak nechybí snaha záruky lidských práv z Ústavy ČR odstranit. Ve skutečnosti by ke stabilitě veřejného zdravotnictví stačilo odstranit chyby na příjmové a výdajové straně veřejného zdravotního pojištění a napravit některé organizační nedostatky. Lže se, že takový projekt nikdo nemá. Zásadní řešení je obsaženo, například, ve výstupech diskuse "U hranatého stolu" (Svaz pacientů ČR 2008).

Premiér Nečas znova potvrdil, že trvá na tom, aby byla provedena Ústavu ČR ignorující reforma veřejného zdravotnictví podle představ ODS (a asi také TOP 09) a k jejímu vymáhání zneužil velmi vážného ohrožení řádného poskytování lůžkové péče. Toto ohrožení sám způsobil tím, že docela rozumný návrh nemocničních lékařů ignoruje, s ministrem zdravotnictví nekomunikuje a prohlašuje, že o problému bude jednat až po reformě zdravotnictví.

Přišla i dobrá zpráva, že tripartita odmítla dát souhlas s neprojednanými opatřeními neznámého obsahu.

Aby ubylo neinformovaných, je nutné vysvětlit, co je vlastně předmětem sporu

Je jasné, že oprávněné požadavky těch lékařů a sester, kteří nejsou dostatečně odměňováni, kvantifikované jako tři miliardy Kč pro lékaře a 1 miliarda Kč pro sestry pro příští rok, mohou být dost rychle obstarány s velkou rezervou a bez zásahu do státního rozpočtu, odstraněním chyb ve stanovení pojistného za vydělávající občany.

Například placení pojistného z výtěžku dohod o práci je již zahrnuto v Parlamentem ČR projednávané novele zákona 48/97 Sb. a stejně rychle lze zavést placení té části pojistného, která je již 18 let neprávem promíjena u OSVČ a také je správné odstranit stropy pro výpočet pojistného u velkých platů, protože ty sice berou jednotlivci, ale generovány jsou z tržby za produkci mnoha pracovníků, v jejíž ceně jsou započteny náklady na reprodukci pracovní síly i zdravotní pojištění všech těchto pracovníků. Je nesprávné, aby tato složka ceny produkce sloužila jako nadlepšení platu manažera.

Stará metoda -- vyvolat krizi a vnutit své záměry

Místo jednání s lékaři je vedena kampaň vítající zhroucení personálního zajištění mnoha nemocnic s tím, že nemocnice budou rušeny. To by bylo osudné pro mnohé pacienty, ale výhodné pro ty obchodníky, kteří se objektů těch nemocnic chtějí za směšnou cenu zmocnit.

Nejhorší je, že v pozadí všeho podobného dění je silná skupina, která stále usiluje o privatizaci celého veřejného zdravotnictví, nejen nemocnic, ale teď zejména zdravotního pojištění, tj. všech pojišťoven. Proto se, vzdor statistickým údajům potvrzujícím dobrou perspektivu pokračujícího růstu příjmů pojišťoven tvrdí, že bude chybět deset a více miliard, odmítá se zmíněná spravedlivá úprava pojistného, nenapravuje se katastrofální selhávání SÚKLu, nesmí se sáhnout na rezervy ve fondech menších pojišťoven vzniklé chybou ministerstva a odmítají se dobře splnitelné požadavky lékařů, s cílem uměle vytvořit krizi. Jistě se brzo znova ozve volání po vstupu soukromého kapitálu do systému.

Schválně vyvolané ohrožení lůžkové péče jako záminka pro rozvrácení veřejného zdravotního pojištění.

Toto jednání na úrovni zločinu celonárodního dosahu směřuje k amerikanizaci našeho zdravotnictví. Před týdnem přišel v rámci korespondence Svazu pacientů ČR s Bílým domem dopis presidenta Obamy, kterým nás a další adresáty informuje o výsledcích svého zápasu s monopolem amerických, výhradně soukromých zdravotních pojišťoven. Píše, že tyto pojišťovny dosud vydávaly za zdravotní péči jen 50 % z vybraného pojistného a on se snaží dosáhnout toho, aby si ponechávaly "jen" 20 %. Ovšem z toho, co pojišťovny v USA vyplatí za zdravotní péči, opět asi polovina padne na zisk privátních poskytovatelů péče. Proto je zdravotní péče o jednoho pojištěnce v USA čtyřikrát dražší, než třeba ve Finsku a není pro všechny. Takový je důsledek úplné privatizace zdravotnictví a dlouho chybějícího státního dohledu v USA.

Jako ukázka toho, čemu musíme zabránit, je to přesvědčivé a musíme také rozumět tomu, k čemu má být zneužita krize lůžkové péče.

Informujeme občany, že tentokrát jsou ohroženy i ústavní záruky.

Veřejné zdravotnictví může, po odstranění hrubých chyb v obstarávání léků, v úhradovém systému a dalších zlepšeních, fungovat i při současné vydatnosti zdrojů docela dobře a spravedlivě odměňovat zdravotníky. Může být zachována úplná zdravotní péče bez přímých plateb, poplatků a protiústavních spoluúčastí. To je obrovský, zásadní rozdíl proti tomu, do čeho nás chce zavléci koalice.

Nebezpečí kriticky hrozí a důležité je, aby se odbory neomezily jen na otázku platů, jednaly energicky a aby se vzchopila opozice. Rozhodující však bude postoj občanů.

Ing. Josef Mrázek, CSc.,

vicepresident a analytik Svazu pacientů ČR

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 2.12. 2010