Argumenty proti přijetí eura

6. 5. 2010 / Adam Votruba

Moje zkušenost je, že většina těchto komentátorů se soustředí především na tvrzení, že jednotná měna bude znamenat významné zjednodušení pro vývozce a dovozce, aniž by při tom vzali v potaz makroekonomické důsledky, které jsou s přijetím jednotné měny spojeny. Argument o zjednodušení exportu použil např. Václav Žák v komentáři pro Český rozhlas 6. (zde: http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/727257) Připojil k tomu také tezi, že evropská měna snáze odolá tlakům spekulantů, a zpochybnil tvrzení, že euro je "po výtce politický projekt".

Na rozdíl od Václava Žáka se domnívám, že zavedení eura je především politický projekt. Rád bych zde upozornil na závažné makroekonomické argumenty, které mluví proti přijetí eura a které on ve svém příspěvku pominul. Nemíním se nijak vyhraňovat proti euru jako takovému, soudím však, že ve veřejné diskuzi by měly zaznívat všechny relevantní věcné argumenty a ne jen ty, které zrovna hodí.

Je samozřejmě legitimní, pokud se z politických důvodů rozhodneme pro jistou alternativu bez ohledu na to, že ekonomické dopady nejsou ideální. Státní měna byla v minulosti mocným nástrojem pro vnitřní integraci národních států. Zavedení eura tudíž bezpochyby přispěje k větší politické integraci Evropy a může být jejím účinným nástrojem.

Hlavním ekonomickým argumentem proti přijetí jednotné evropské měny je tento: Jednotné euro bere z rukou vlád základní nástroje pro řešení ekonomických problémů, jako jsou hospodářská recese a nezaměstnanost. Těmito nástroji pro překonání negativních důsledků hospodářské krize jsou 1) devalvace měny, 2) snížení úrokových sazeb a 3) zvýšení státního dluhu. První dva nástroje jsou odebrány národním státům přímo tím, že tyto kompetence přebírá Evropská centrální banka. Poslední nástroj je pak vládám odebrán nepřímo stanovením maximálního tříprocentního limitu pro státní deficit.

Uveďme k této argumentaci konkrétní příklad: Dojde-li v jedné zemi k vysoké nezaměstnanosti a recesi, může se centrální banka pokusit nastartovat ekonomiku snížením úrokových sazeb. Toto opatření funguje jako pobídka pro investory. Evropská banka však nemůže snižovat úrokové sazby kvůli jedné zemi eurozóny. Jestliže většina zemí eurozóny prosperuje, vedlo by takové opatření pouze k inflaci bez stimulujícího efektu. ECB tak nemá žádné prostředky na to, aby mohla být vstřícná k požadavkům kterékoliv země vyplývajícím z její míry nezaměstnanosti.

Někteří teoretikové tvrdí, že po zavedení jednotné měny se ekonomické podmínky - např. hospodářský cyklus - stanou stejné v celé Evropě. To však přesvědčivě vyvrací belgicko-americký ekonom Bernard Lietaer. (Lietaer při tom není žádným euroskeptikem a zavedení eura z politických důvodů schvaluje.) Ve své argumentaci upozorňuje na studii Federální rezervní banky Spojených států, která dokládá, že subnárodní ekonomiky v USA i po staletích jednotné národní měny reagují na stejné impulzy různě rychle.

Lze tudíž očekávat, že situace národních vlád v boji s nezaměstnaností se po zavedení jednotné evropské měny velmi zkomplikuje. Mezi evropskými ekonomikami budou při tom i nadále existovat velké rozdíly, ale centrální měnová politika se jimi nebude zabývat. Podle mého soudu jsou ekonomické důvody, které mluví proti přijetí eura, jednoznačně závažnější než ekonomické důvody "pro". Pokud chceme z politických důvodů euro, je to v pořádku, ale neměli bychom si nic namlouvat o ekonomických skutečnostech, které údajně mluví ve prospěch tohoto projektu.

Vytisknout