Personální audit v blázinci pro pivoňky

6. 11. 2009 / Štěpán Kotrba

V článku "Zahrady pro plevel a zahrady pro veverky" jsem naznačil urbanistická i koncepční východiska, mající vyústění v úvahách Zastupitelstva hl. m. Prahy o vazbách mezi Zoologickou zahradou, Botanickou zahradou a Trojským zámkem. Úvahy o výlučnosti jednoho, druhého či třetího organismu pomíjím pro zjevnou hloupost. Ve všech případech se jedná o samostatné příspěvkové organizace, čímž je určen jejich právní rámec. Stejně jako ZOO, tak i BZ se řídí statutem, ZOO podléhá pravidlům Evropského záchranného programu (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB), obě instituce se řídí Úmluvou EAZA a BCD, respektují a rozvíjí aktivity Komise pro přežití druhů IUCN (Světová strategie ochrany přírody), Rozvojové cíle milénia OSN - Akční plány biodiverzity (BAP) a Programu na obnovu druhů, Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin CITES. Obě instituce spolupracují s přírodovědnými a ekologickými fakultami, pomáhají ve výuce i dalším školám. Jsou otevřené vůči zájemcům z řad dětí. To je množství rámcově společné vědecké, pedagogické i popularizační práce. Botanická zahrada i Zoologická zahrada potřebují mít v čele manažersky schopné ale zároveň i vysokoškolsky vzdělané odborníky-přírodovědce, absolventy přírodovědeckých fakult. Odborníky a manažery v jedné osobě. Zoologa pro ZOO, botanika pro BZ. Stejně jako nemůže Národní muzeum řídit bývalý šéf městských kanalizací a nebo dopravní podnik bývalý šéf televize. Pokud se tak stane, je výsledek předvídatelný. Generálního ředitele nepotřebují ani při propojení - konfederativní uspořádání je při moudrosti manažerů v čele institucí nejefektivním modelem spolupráce. Přírodovědci nebývají egoicentričtí šoumeni, budující si bezohledně svůj kult osobnosti a ignorující své okolí. Tolik k odpovědnosti manažerů za soulad funkcí vědeckých a popularizačních.

Výrazné rozšíření spolupráce a propojování činností jak Botanické a Zoologické zahrady, tak i Trojského zámku může přinést relevantní výhody i úspory nejen v hlavních činnostech, ale i v koordinaci doplňkových činností, např. stánkového prodeje, marketingu, IT, v mezinárodní spolupráci. Zúročit lze například geograficky ohraničené expozice (Pavilón indonéské džungle či africké panorama v ZOO, expozice geografických celků jako jeden z hlavních pilířů činnosti botanické zahrady - Japonsko, Korea, Čína, Mongolsko) spoluprací se zastupitelskými úřady zemí, na jejichž území mají zvířata či rostliny svůj tradiční biotop či která přímo souvisí se symboly příslušných zemí a kultur. Trojský zámek může vedle Vinice přinést zázemí reprezentačních prostor pro konference, přednášky, tematické prezentace či budování různých zahradních i interiérových expozic. ZOO Praha navštíví 1,2 milionu návštěvníků ročně. Návštěvnost Botanické zahrady je řádově nižší. Promyšlený, dlouhodobě stabilizovaný marketing nese své ovoce, o které je možné se podělit. Budování externích miniexpozic, výukových programů a společných prezentací o ekosystémech je možnost, jak znásobit s minimálními náklady synergické efekty z kooperace. Přírodopisná výuka jak dětí tak dospělých je disciplína syntetická - od geologických útvarů k rostlinám až po živočichy. Buduje v populaci kladný a poučený vztah k přírodě, životnímu prostředí a jeho ochraně. Toho všeho lze v propojeném areálu při troše dobré vůle ukázat hodně. Jednotný informačně orientační systém pro návštěvníky napojený na internetového, časopiseckého či knižního průvodce je malou ukázkou toho, co vše může být součástí servisu pro návštěvníky. Když lidé sami nejdou do zahrady, musí přijít zahrady za nimi. Třebas i ve formě elektronické encyklopedie. Vynikající slogan ZOO "Made in Nature" může inspirovat i zájemce o kytičky.

Opakovat už jedno uřečené v článku "Zahrady pro plevel a zahrady pro veverky" nechci, ale uvedu podrobněji i to, co přiznává Pavel Sekerka v článku "Botanická zahrada má za úkol pěstovat ohrožený plevel !". Jde zejména o synergické efekty z propojení náplně obou hlavních organizací do vzájemně harmonického stavu. Zoologická zahrada může dostat mimo okusu pro slony či jiného rostlinného krmiva i expozice rostlin ve svém areálu a Botanická zahrada zase mimo kvalitního hnoje může akceptovat prezentaci některých druhů ptáků či jiných zvířat ve svém areálu. Trojská karta se může stát JEDINOU vstupenkou do celého komplexu a celý informačně orientační systém pro návštěvníky, stejně jako marketing všech tří organizací se může sjednotit. Zahradníci Botanické zahrady mohou pracovat jak v prostoru ZOO, tak i Trojského zámku. Malá mechanizace i odbornost při údržbě zeleně je stejná. Prolíná se i část parkovišť či doprava do Troje. O nákupech software a řešení účetnictví všech tří firem jednou servisní organizací nemluvě, stejně jako o propojení restauračního zázemí pro návštěvníky. V každém případě je naznačené řešení racionální. Rozšíření činností o ty, které pomohou Magistrátu (koncepční dohled nad údržbou zeleně, poradenství při ozeleňování centra, pěstební či odborně náročné koncepce výsadby a zahradnické práce v historicky cenných zahradách Prahy 1 či na Hradě) jsou jen maličkostí, čím mohou být botanici a zahradníci k dalšímu užitku městu, které je platí. Úspory z této činnosti pro městskou pokladnu stejně jako příjmy pro zahradu mohou být nemalé, odborné garance a jistoty správného rozhodnutí pro radní nezanedbatelné.

Představa, že Úmluva o biologické rozmanitosti druhů (BCD) zakazuje Botanické zahradě ekonomickou činnost, která neohrozí poslání zahrady a umožní jí zaměstnávat více osob pro řadu činností, je čiré bláznovství. NIKDE není v Úmluvě napsáno, že botanické zahrady nesmí přebytky vytvářet a se svými přebytky obchodovat. Naopak. Základním cílem Úmluvy je ochrana biodiverzity, tj. rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů, jejich genetického základu a různorodosti ekosystémů. Státy mají suverénní právo využívat své vlastní zdroje v souladu se svou ekologickou politikou, jsou však i odpovědné zajistit, aby svými aktivitami nepůsobily škody životnímu prostředí jiných států nebo území za hranicemi národní působnosti. Tečka. Každá smluvní strana se má podle textu Úmluvy snažit o vytvoření podmínek pro usnadnění přístupu ke genetickým zdrojům a jejich z hlediska životního prostředí vhodné využití jinými smluvními stranami. Tedy i prodejem certifikovaných oplégrů či cibulek občanovi prostému či specializované firmě na základě obchodních ujednání a a přiměřenou či dokonce i solidární úplatu. Lhát se nemá.

Úmluva o biologické rozmanitosti 134/1999 Sb. ZDE

Co brání Botanické zahradě v aktivním prosazování "kytičkového marketingu" a vytvoření silného zázemí zahrady z obce zahrádkářsko-pěstitelské? Dosavadní poradenská linka BZ pro pěstitele pod názvem "Odpovědna na dotazy ze života rostlin" na nezapamatovatelném pražském čísle 737 284 270, které je pro chalupáře přístupné pouze za meziměstský tarif, funguje pouhé 3 (pracovní) dny v týdnu pouhých několik (opět pracovních) hodin: v pondělí, úterý a středu v čase od 10 do 16:00. V sobotu a neděli, když samozvaní zahradníci kutají na svých záhoncích, nic. Nabídka rostlin či zásilkový prodej neexistují vůbec, zahrada neuvádí ani odkaz na "spřátelená" zahradnictví či spolehlivé "certifikované" zásilkové firmy, kterým by zajišťovala za protihodnotu odbornou pomoc. Nezbláznil se někdo z "odborníků"? Cest k povzbuzení zájmu potenciálních návštěvníků je možno jmenovat mnoho. Pěstování rostlin je mimo vědy i byznys a Botanická zahrada je jeho výstavním, vědeckým a prezentačním vrcholem, nejvyšší odbornou autoritou.

Personální audit, kterým prošly všechny Pavlem Sekerkou zmíněné podniky, není veřejnou listinou, stejně jako výkazy z banky či jiné důvěrné dokumenty. Jsou interní pomůckou managementu, který si je objednal, ve vlastním koncepčním rozhodování, nikoliv důvodem k drbům uvnitř podniku a rozeštvávání zaměstnanců mezi sebou navzájem. Ředitel se personálním auditem nemusí řídit, je pro něj pomůckou při rozšíření jeho pohledu o vnější hlediska. Ředitel řídí a za SVÁ rozhodnutí si nese odpovědnost, poradenská agentura pouze připravuje podklady tam, kde provozní slepota či příliš zúžený pohled brání nutným, zvenčí viditelným krokům.

Malá odbočka: sám jsem - z pozice člena Rady Českého rozhlasu, odpovědné za využití financí koncesionářů - nutil management k personálnímu a procesnímu auditu ve chvíli, kdy jsem měl neoficiální, ale velmi přesné interní podklady od zaměstnanců o přezaměstnanosti a nevytíženosti v některých stanicích a neporovnatelných nárocích některých pracovišť na porovnatelné činnosti (například cena hodiny vysílání aktuální politické/konverzační/analytické publicistiky na ČRo 1 Radiožurnálu, v ČRo 2 Praha, v ČRo Leonardo a v ČRo 6). Odbory v ČRo mlčely jako zařezané, protože jsou argumenty, které nejdou smést ze stolu a jsou lemplové a flákači, které nemá smysl hájit. Někteří ředitelé stanic své lidi využívali na hranici možností, v některých pracovištích oproti tomu existovaly milionové skryté rezervy. Optimalizace procesů byla nutná. Pracovat dvě hodiny denně a vykazovat hodin osm práce lze do chvíle, něž se podíváme podrobně na celková ekonomická čísla jednotlivých stanic. A zjistíme, že některé činnosti se zbytečně dublují bez racionálního důvodu. Že někteří lidé jsou už v rádiu zbyteční - i když přežili v rozhlase jak okupaci v 68, tak plyšák v 89. Někteří jiní se z nudy a nevytíženosti stali alkoholiky. Přišlo se na to až v momentě, kdy jedna ze stanic celou hodinu vysílala ticho, protože redaktor nedorazil do studia, neb usnul ožralý ve své kanceláři. Rozhlas ale není klinika u Apolináře, zaopatřovací ústav či mauzoleum, ale výrobní jednotka se zákonem přesně zadanými úkoly. Je nesmysl, aby na jednu tiskovou konferenci přijely tři štáby s třemi přenosovými vozy, každý o minimálně dvou, někdy i více lidech, když na "pokrytí" jedné akce pro všechny stanice stačí třebas štáb jeden, nebo jen jeden redaktor nejbližší redakce s jedním autem, které si řídí sám. Pro něj ovšem ovládání recorderu a vložení CELÉHO záznamu v "master" tvaru přes počítač k využití všem ostatním stanicím nesmí činit nepřekonatelný technický a logistický problém. I proto vzniklo v ČRo ředitelství zpravodajství, které začíná koordinovat přesně vymezenou činnost na VŠECH stanicích ČRo a sjednocuje jak profesní nároky na příspěvky, tak technické požadavky i kritéria odměňování.

Stejné je to i v Richterem naznačených souvislostech, kterých se někteří botanici v Botanické zahradě, stejně jako někteří zoologové v Zoologické zahradě, mohou obávat. Bát se mohou i někteří nájemci zařízení, kteří doteď měli "havaj" a snad až příliš měkké podmínky svého "podnikání". Někteří se možná obávají právem... Přeji panu Sekerkovi, aby si byl sám sebou tak jistý, aby se nemusel bát. Pokud je opravdu vysoce odborný zaměstnanec, kterého nikdo nenahradí, tak mu nebezpečí určitě nehrozí. Pokud je jen zneuznaný negativistický remcal, který ví, že je konec sladkému koníčkaření, vydávanému za odbornou činnost, obává se právem, ale v tom případě mu medializace použitá jako nátlak na management nepomůže, i kdyby měl za sebou pivoňkářské odbory a Přemka Podlahu i se sekačkou od Mountfieldů.

Není třeba přírodovědce hlídat v oploceném areálu jako nebezpečné šílence silnými ošetřovateli se svěrací kazajkou za zády. Ti, co jsou kapacitami, na jejichž činnosti stojí a padá odborná prestiž Botanické zahrady, mlčí a v klidu pracují, neboť chápou souvislosti. Je otázkou, zda současná koncepce zahrady včetně Pivoňkové louky vychází z koncepčního, vědeckým zájmem odůvodněného rozhodování nejen současného, ale hlavně minulých vedení zahrady, nebo zda se jedná o soubor náhodný, definovaný kdysi v minulosti během času náhodně se sešlými entuziasty, jejichž odborný koníček korespondoval a nekolidoval s hlavními záměry a byl proto začleněn do koncepce ad hoc (tu pivoňky, tu kaktusy, tu lilie... a tu stepní "plevel"). To nejsem schopen zvenčí posoudit. To bude otázka pro povolanější. Takto o sobě, o svých záměrech a cílech vypovídá dnes sama Botanická zahrada:

Je potřeba dodat, že tento záměr nikdo neohrožuje a město jej dlouhodobě podporuje,o čemž svědčí nejen schválený Generel územního rozvoje Pražské botanické zahrady v Troji z roku 2002, ale i nemalé finance, věnované do skleníku Fata Morgana či rozvoje dalších expozic zahrady. To je třeba mít na paměti při jakékoliv kritice odpovědných osob.

Britské listy požádaly v rámci vyváženosti diskuze o komplexní stanovisko k debatě i generálního ředitele Botanické zahrady, RNDr. Oldřicha Vacka, CSc., v jehož působnosti je rozhodovat o koncepčních otázkách rozvoje Botanické zahrady a jejího marketingu, hodnotit odbornou úroveň koncepce zahrady i práce svých podřízených (včetně Pavla Sekerky), schvalovat koordinaci případných aktivit se ZOO i s dalšími institucemi a vyjadřovat se mimo jiné i autoritativně k přínosu auditu na činnost organizace a úroveň řízení. V příštím týdnu tedy přineseme názor, který bude zasvěcený, odborný po všech stránkách, a se kterým se - na rozdíl od názoru Pavla Sekerky - pojí i odpovědnost jak za slova, tak za činy. Vyčkejme tedy...