Znovuzrození Ayn Randové: Jak se tržní individualismus vrací do veřejné debaty
5. 11. 2009
KD│ Když Anne C. Hellerová před pěti lety začala psát biografii Ayn Randové, byla poněkud zmatena skutečností, že ačkoliv její romány jako "The Fountainhead" (Prazdroj) se stále dobře prodávaly, málo se hovořilo o Randové coby libertariánské myslitelce. V době deprese však její antisocialistické názory upřednostňující individualismus před kolektivismem náhle uhodily na strunu ukrytou v kriticích nedávné vládní nacionalizace bank a dalšího průmyslu.
Hellerová strávila nad knihou "Ayn Rand and the World She Made" (Ayn Randová a svět, který vytvořila) celých pět let, a výsledkem je důkladnými výzkumy podložený a extrémně čtivý portrét svérázné myslitelky sveřepě oddané svým ideálům, jejíž život nicméně obsahoval fascinující protiklady. Rozhovor s Hellerovou o návratu Randové do intelektuální módy pro Wall Street Journal vedl Steven Kurutz.
WSJ: Mítinky na radnicích po celé zemi se dovolávaly Ayn Randové. Proč jsou teď sveřepě libertariánské myšlenky Randové --- a také její romány --- zpátky ve zprávách?
Anne C. Hellerová: Její prodejnost i reputace dost konzistentně přetrvávaly, ale ocitly se mimo pozornost. Nicméně někteří tvůrci veřejného mínění jako Glenn Beck (populární kontroverzní konzervativní moderátor televizního kanálu Fox News, který mj. obviňuje Obamu z rasismu) ji znovuobjevili, protože existuje podivná paralela mezi jejími vizemi v knize "Atlas Shrugged" (Skrčený Atlas) a Obamovou administrativou --- jmenovitě vládní přebírání privátních podniků. V dobách ekonomického poklesu se "Skrčený Atlas" dotýká skryté struny v lidech obávajících se ekonomického kolapsu.
Kdy naposledy byla Randová tak populární?
Řekla bych, že v 80. letech. Reagan a někteří členové jeho administrativy, jako Alan Greenspan, byly Randovou ovlivněni. Věřili v její myšlenku, že by si lidé měli podržet odměnu za to, co vytvořili. A byla populární v 60. letech. Nazvala Kennedyho fašistou. Poněkud se vytratila v 70. letech. Podle všeho právě teď dochází k renesanci zájmu o její dílo.
Naslouchala vůbec někdy Randové politická elita?
Neměla konexe na lidi u moci, a neměla o ně ani zájem. Vždy byla považována za okrajovou figuru. Mainstreamoví konzervativci jako William F. Buckley se usilovně snažili, aby zůstala na okraji. Nesnášeli její ateismus a její styl. Byla pravičačkou starého stylu (=izolacionistický americký konzervatismus oponující Rooseveltovu New Dealu, "Old Right"). Nebyla tak nadšená z boje proti komunismu jako Buckley.
Můžete někoho označit za Ayn Randovou nové doby? Co třeba Rush Limbaugh (kontroverzní konzervativní politický komentátor)?
Byla zatraceně chytrá. Limbaugh se mi nezdá být moc chytrý, ani bych neřekla, že věří tomu, co říká. A ať už o Randové prohlásíte cokoliv, ona tomu, co říkala, doopravdy věřila.
Hlavní postava "Prazdroje", Howard Roark, je egocentrický architekt žijící výhradně pro svou kreativní vizi. Jak by asi vypadal svět plný Howardů Roarků?
Jednou se Randové zeptali, co si myslí o chudých lidech. Řekla, "něco hodně špatného. Pokud si jiní přejí o ně soukromě pečovat, tak dobře, ale po mě to nechtějte." Chovala se laskavě pouze k několika málo lidem, o nichž si myslela, že si to zasluhují. Vcelku nicméně nepovažovala za svou věc pomáhat těm, kteří si sami pomoci nedokážou.
Nicméně finančně podporovala svého manžela. Jak vysvětlíte její manželství?
Jednou se jí na to ptali v show Mikea Wallace, a ona řekla, že manžela podporovala, protože si ho cenila. Myslím, že potřebovala někoho, kdo by jí byl zcela oddán. Potřebovala péči. A on jí tohle poskytl.
Celý článek v angličtině: ZDE
Vytisknout