POZNÁMKA NA OKRAJ:

O špatné pověsti profesorů, neboli Co to znamená být průměrný?

4. 11. 2009 / Uwe Ladwig

Je ovšem známo, že bohatstvím evropských zemí jsou mladí a kvalitně vzdělaní lidé, ale rovněž tak je známo, že k tomu, aby se mladiství stali bohatstvím společnosti, by potřebovali alespoň dobré vychovatele, a to nejen v jeslích, školkách a ve školách, ale také na univerzitách. Ví se také, že tohle je v Německu velkým problémem, a základní chyby se nedělají jen při vzdělávání vychovatelů, ale také při výběru těch, kteří se pak mají o děti a mladistvé starat v léta trvajícím a tolik potřebném vzdělávacím procesu. Mohli byste si myslet, že chybějící vzdělání vychovatelů je způsobeno hlavně nedostatečnými odměnami, ale podle mého je to spíše vinou základní schopnosti a kvalifikace k tomu, co na vychovatele čeká v každodenním pracovním životě.

V různých funkcích se prý stále nacházejí lidé, kteří by vlastně chtěli dělat něco jiného než to, co se od nich očekává, a kteří by se asi také rozhodli pro jiný profesionální život, kdyby si to ujasnili už na začátku svého profesního vzdělávání. Tohle ovšem platí také pro univerzitní profesory, kteří kdysi snili o vědecké práci a kteří potom objevují samy sebe coby šéfy univerzitní všednosti.

Důvodem této poznámky ale vlastně není problém mé také osobní zkušenosti s chybějící kvalifikací některých mých učitelů, docentů a profesorů, ale podle mě neodůvodněně špatný odsudek van Bebbera o zničující kvalitě německých profesorů. Co tenhle pán očekává od pracujících lidí? Že vlastně každý má být nadprůměrný? Tohle ale bohužel nejde už z čistě matematických důvodů. Kdyby si však podřízení těch profesorů mysleli, že také průměrný profesor je špatným profesorem, tak by to měli dát vědět jinak. Podle mého to ale normálně není pravda, a to nezávisle na odbornosti různých profesionálů. Nebo si také myslíte, že průměrný odborník je zásadně už také špatným odborníkem?

Vytisknout