Veverka liščí

Zahrady pro plevel a zahrady pro veverky

3. 11. 2009 / Štěpán Kotrba

Nedivím se radnímu Richterovi, že se snaží racionalizovat provoz dvou, na sobě nyní nezávislých zahrad - ZOO Praha a Botanické zahrady, s přidružením Trojského zámku. Nehovoří pro to jen geografické sousedství a společná dopravní obslužnost, ale i mnoho společných zájmů a typová shodnost obou organizací. Nedivil bych se ani, kdyby radní Richter svůj plán pojal ještě ambiciózněji a chtěl činnost obou zahrad rozšířit o specializované miniexpozice na dalších místech Prahy. Pavel Sekerka by pak možná dostal i svou hračku a pochopil by, že ne vždy je strach ze změn a půl století trvající status quo tím nejlepším řešením. Pro jakoukoliv životní situaci.

Lokalita, ve které je plánováno vybudování odpočinkového areálu pro Pražany je už více než půl století vymezena územím Holešovic a Výstavištěm, městskou částí Trója, Stromovkou a Císařským ostrovem. Dnes, kdy Praha má více než dvojnásobek obyvatel, pokračuje rekreační intravilán dál, až do Roztok.

Na počátku všeho, včetně konceptu radního Richtera, byla zcela určitě úvaha architekta - urbanisty. Cílem bylo zcela určitě dostat do logických a širších souvislostí dnes chátrající městský zábavní park - bývalé Výstaviště, oživit nabídku odpočinku v sousedící Královské oboře - Stromovce a propojit tuto lokalitu přes kynologický areál a volnou plochu Císařského ostrova, dostihový areál a Jezdeckou halu na Císařském ostrově u pěšího přechodu přes Vltavu a trojské přístaviště (Trojský kůň) s Trojským ámečkem, ZOO a Botanickou zahradou. Slušelo by se oživit provoz kdysi dávno vyhořelé Šlechtovy restaurace, seznámit Pražany s historicky cennou Rudolfovou štolou, využít atraktivněji i Místodržitelský letohrádek. Stranou zájmu Pražanů je jak Maroldovo panorama na Výstavišti, tak i pražské planetárium ve Stromovce v jeho těsném sousedství. Chátrající brány a opuštěné prostranství je to, co zbylo po kdysi hojně navštěvovaném pražském zábavním centru. Stanou zájmu Pražanů je i zámecká zahrada a Trojský zámek. O vinici svaté Kláry a o kostelu tamtéž v jižní části areálu Botanické zahrady (hned u silnice) neví skoro nikdo nic. Přitom archivní víno z tohoto vinohradu je vynikající - nicméně na trhu není. V přírodním parku Drahaň-Troja byl z Pražanů málokdo, v Roztockém háji a Tichém údolí už nikdo. Co tomuto asymetrickému využití lokality vadí? Základní dopravní trasy v celém údolí řeky kolem Císařského ostrova. Hromadná autobusová i individuální automobilová doprava vede v naprosté většině přes kdysi klidnou rezidenční čtvrť Troja k ZOO, nebo malá část do Bohnic kolem sídliště, případně z druhé strany okolo Šáreckého údolí do Suchdola a dál do Roztok. Tato část Prahy je hustě propojena cyklostezkami po obou březích Vltavy, městskou hromadnou dopravou ale jen řídce. Odstavná parkoviště mimo těch v areálu ZOO a v Bohnicích neexistují. Spojení o nedostatečné kapacitě a stále častější využívání individuální automobilové dopravy činí život obyvatel v Troji obtížný a vztahy s městem napjaté. Parníkem po Vltavě lze do ZOO cestovat pouze od května do října. Logické by bylo přemostění Vltavy mezi Roztockou a ulicí v Podhoří (v místě dnešního přívozu) pěším přechodem a vytvoření "druhého konce" ZOO právě zde, ohraničeno ulicí Pod Hrachovkou. Podél řeky je pak možno vytvořit odstavné parkoviště. Rozvíjet se zoologicko-botanický komplex může - nahoru do kopce k Bohnicím je volný prostor, nezastavěné území je až k ulici v Podhoří. Tolik urbanismus, rozvíjející neustále koncept původního územního plánu Troje dle usnesení rady NVP č. 185 ze dne 30. 8. 1966.

Přírodopis ve školách není jen vývojový strom od prvoků k člověku, ale pochopení různých rolí živočichů a rostlin v celém ekosystému. Stejným "ekosystémem" je i urbanistické řešení města. Pochopit i jinou roli Botanické zahrady, než jen jako úzce omezenou pěstírnu pivoněk pro pár botaniků, je rolí managementu města a v závislosti na tom managementu jím zřízeného a financovaného podniku. Být ředitelem jakéhokoliv podniku, součástí pracovní smlouvy všech zaměstnanců bych učinil zákaz komunikace o instituci bez vědomí a souhlasu nadřízeného. Omezenost úzce fachidiotského pohledu a neloajalitu k zaměstnavateli považuji za nejhorší prohřešky ze všech. Zvláště u přírodovědců. Pro stromy nevidět les je trestuhodné. Geologické památky v areálu ZOO i mimo něj v celém údolí řeky Vltavy až k Dolní Šárce, Babě a dál do Roztok; přírodní památky Salabka, Havránka či Velká skála; rostliny, keře a stromy ve Stromovce stejně jako kolekce cibulovin či vzorky skalních stepí, polopouští a pastvin střední části Malé Asie či květena Středomoří v Botanické zahradě jsou stejně cenné, jako indonéská džungle v ZOO. Spolupráce zoologů a botaniků spolu se zahradníky udržující obě zahrady, vinici i Trojskou zahradu má hluboký koncepční smysl.

Pohrdlivá slova Ladislava Hoskovce na serveru Botany.cz o Disneylandu nebo geoparku v Botanické zahradě, stejně tak i "koncepční" článek Pavla Sekerky "Co je botanická zahrada" pomíjí podstatné. Že totiž provoz jakéhokoliv zařízení, užívajícího veřejných prostředků, musí plnit různé funkce. Nejen tu úzce vědeckou či vzdělávací, ale také popularizující a rekreační. Představa Pavla Sekerky v článku "Co je botanická zahrada", že "zkoumání krás flóry spíše rozptyluje a ruší" a že "ne estetika, ne podbízení se návštěvníkům, ale odbornost dělá z lepšího parku botanickou zahradu" je pohledem fachidiotským. Pouze harmonie všech funkcí činí z botanické záliby pár vědců to, co je hodné financování z kapes nás všech. Jsem rád, že zakladatel pražské Botanické zahrady ing. Jan Jager už v roce 1972 v dopise tehdejší vládě napsal, že prioritním je "význam botanické zahrady jako důležitého kulturního a rekreačního zařízení". Usnesení vlády ČSSR č. 223/64 o Směrném územním plánu Prahy, je již uveden úkol vymezit Trojskou kotlinu jako hlavní kulturně-propagační areál. Pražští zastupitelé 31. 10. 1968 zřídili Botanickou zahradu a mimo normálních úkolů, které plní každá botanická zahrada, jí určily tyto hlavní úkoly:

a) kulturně-propagační poslání a činnost jako hlavní

b) řešení specielních problémů spojených s teorií a praxí ozeleňování hlavního města i velkých měst a sídlišť vůbec

c) kulturně-rekreační poslání

d) přispět ke zlepšení životního prostředí okolních městských čtvrtí

e) vyhovět záměru odboru územního plánování a architektury k vyzvednutí (zdůraznění) význačného krajinného charakteru území botanické zahrady;

f) sloužit pedagogickému a vědeckému poslání Přírodovědecké fakulty University Karlovy a Vysoké školy zemědělské v Praze a sice v rozsahu stanoveném zvláštní dohodou, sjednanou mezi ředitelem Pražské botanické zahrady a zmíněnými vysokými školami.

g) provádět prodej přebytků množitelského rostlinného materiálu, pokud to nebude na újmu vlastním úkolům botanické zahrady.

zdroj ZDE

Více než polovinu těchto dávných (a z hlediska celospolečenského moudrých) úkolů dnes Botanická zahrada neplní. Neplní ani další, které tehdy dostala do vínku. Je na čase, aby začala. A její zaměstnanci a příznivci aby si uvědomili, že stejně jako v roce 1968 či 1972, i dnes jsou to obyvatelé Prahy, kteří si platí existenci této zahrady a tím, kdo o jejím dalším osudu rozhoduje, je vlastník - město - a jím pověřený ředitel - manažer, nikoliv kolektiv zaměstnanců, či několik hudrajících staromilských jednotlivců, kteří si dodnes myslí, že zahrada je jejich a oni jsou jako odborníci na pivoňky nepostradatelní. I dnes platí slova ing. Jagera, že zahradu "je však třeba posuzovat v souvislosti s jinými akcemi, které zajišťují základní podmínky řádného chodu městského organismu a základní předpoklady života obyvatelstva, má-li být se vší zodpovědností rozdělen objem prostředků". O peníze v prvé řadě jde dnes stejně, jako o ně šlo i před padesáti lety. Mít zahrady pro zachování ohroženého genofondu plevele a zahrady pro strašně vzácné poddruhy veverek je zbytečné. Mít atraktivní zahrady, které mimo vědeckých a výzkumných, plní automaticky i úkoly obecně společenské - kulturní, vzdělávací, propagační i poučně odpočinkové, je otázka moudrého vedení každého města v každé době.

zdroj ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 3.11. 2009