ANALÝZA USNESENÍ RADY ČTK

Rada ČTK porušila zákon - a to opakovaně

6. 11. 2009 / Štěpán Kotrba

Právní rozbor procesu rezignace generálního ředitele ČTK a volby nového

Hypotetický scénář, kterým jsem zakončil 16. 10. 2009 zprávu o vývoji sporu mezi Radou ČTK a Radimem Hrehou na parlamentní půdě pod titulkem "Rada ČTK včera spáchala kolektivní sebevraždu", nenastal. Na mimořádném zasedání Stálé komise pro sdělovací prostředky Sněmovny dne 5. 11. 2009 nechtěli být poslanci (soudě dle vyjádření poslance ODS Bratského) "vyšetřovateli ani soudci", ačkoliv jim to přímo ukládá zákon o ČTK striktní formulací, že "Rada je ve své činnosti odpovědná Sněmovně". Poslanci se zbavili odpovědnosti a celé jednání SKSP se věnovalo zástupným problémům. Přesto bylo schváleno usnesení, požadující po plénu odvolání Rady. Prošlo hlasy poslanců ČSSD, DSZ, KSČM a hlasem poslance Ježka z ODS. Zdržel se pouze poslanec Bratský.

Na místo toho, aby poslanci konstatovali, že Rada porušila zákon i zdravý rozum, jestliže odvolala Radima Hrehu, kterého podle svých slov ani nejmenovala a znovu jmenovala ředitelem JUDr. Stibrala, ačkoliv Rada popírá, že by se Stibral vzdal funkce v souladu s právem, poslanci rozhodli jinak. Navrhli odvolání Rady ČTK za to, že je opakovaně špatně informovala, nezdůvodnila své kroky a že nerozhodla na základě stížnosti Petra Štěpánka o porušení zákona redaktory ČTK a nepostihla je za to, že o celé kauze informovali tendenčně, neúplně a zkresleně. Spor o právoplatnost volby Radima Hrehy tak po věcné stránce naprosto ignorovala a odkázala ho soudu. Očekávaný výsledek v podobě usnesení žádající odvolání Rady sice nastal, proces k němu vedoucí ovšem postrádal logiku stejně, jako kroky Rady. Stálá komise pro sdělovací prostředky měla odvolat Radu jako celek dle § 6 odst. 3 zákona 517/1992 Sb.

K čemu doopravdy došlo a v čem Rada ČTK nezpochybnitelně porušila zákon?

Analýza

1. Krok první - rezignace JUDr. Stibrala na funkci generálního ředitele 11.6.2009 doručená do rukou Rady ČTK

JUDr. Stibral – rezignace na funkci generálního ředitele ČTK, dp. 11.6./13/09

"Rezignace na funkci", danou jmenováním Radou ČTK dle zákona o ČTK není "rozvázání pracovního poměru dohodou" dle § 48 odst. 1 písm. a) zákoníku práce či "okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem" dle § 56 zákoníku práce.

Zde je nutné uplatnit vzhledem k tomu, že

a) generální ředitel je jednatelem, resp. statutárním orgánem obchodní společnosti, byť společnosti zřízené zákonem o ČTK jako lex specialis,

b) obchodní zákoník jako lex universalis, který jako jediný hovoří o rezignaci na funkci.

Rada ČTK ředitele nevolí, ale jmenuje. Jde tedy o funkci danou jmenováním. Dle §9 odst. 2 tak musí Rada učinit na funkční období šesti let. Ne víc a ne méně. Zákon jí neurčuje, že musí na funkci ředitele vypsat výběrové řízení. Stejně tak zákon neurčuje, že nemůže zvolit generálního ředitele opětovně vícekrát po sobě, neboť veškerá omezení pro výkon funkce ředitele jsou taxativně určena dle § 9 odst. 1 pouze paragrafem 5.

Zákoník práce - Část II. - Hlava 4 - Skončení pracovního poměru

§ 48

(1) Pracovní poměr může být rozvázán jen

a) dohodou,

....

§ 49

(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.
(2) Dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec.
(3) Jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru vydá zaměstnavatel zaměstnanci.

Právní postavení ČTK

Na ČTK je v otázce postavení generálního ředitele nutno pohlížet jako na obchodní společnost, neboť dle §1 odst. 2 zákona o ČTK nakládá s vlastním majetkem, vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se, zapisuje do obchodního rejstříku. Dle §2 odst. 1 poskytuje své služby za úplatu, dle §2 odst. 3 je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost.

Termín "právní předpisy" je zde míněn jako obecné označení množiny dalších právních předpisů.

Na Radu ČTK je v tomto ohledu nutno nahlížet jako na valnou hromadu vlastníků resp. dozorčí radu, neboť dle §4 odst. 1 zákona o ČTK je Rada ČTK orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tiskové kanceláře jako společnosti, zřízené zákonem na základě veřejného práva. Členové Rady jsou Parlamentem voleni jako zástupci vlastníků – veřejnosti.

Vlastníkem ČTK je lid České republiky, svá práva vykonává dle lex specialis prostřednictvím Parlamentu České republiky a jím zvolené Rady. Plénum parlamentu pak určilo garančním výborem kulturní výbor a odborným orgánem Stálou komisi pro sdělovací prostředky.

Lid České republiky není totožný s institucí "stát", neboť stát dle §1 odst. 3 zákona o ČTK neodpovídá za závazky tiskové kanceláře a tisková kancelář neodpovídá za závazky státu.

Rada je ze své činnosti dle lex universalis odpovědná vlastníkovi, dle lex specialis - §4 odst. 3 zákona o ČTK - je odpovědná ze své činnosti Parlamentu jako právnímu nástupci České národní rady, o které mluví §4 odst. 3.

Právní postavení GŘ

Generální ředitel ČTK je dle § 9 odst. 1 zákona o ČTK v právním postavení statutárního orgánu společnosti. Jelikož i lex specialis hovoří o řediteli jako o "statutárním orgánu", děje se tak v přímé návaznosti na lex universalis, obchodní zákoník.

Dle téhož paragrafu zákona o ČTK je generální ředitel ze své činnosti odpovědný Radě.

§ 9

(1) Statutárním orgánem tiskové kanceláře je ředitel. Jeho funkce je neslučitelná s funkcemi uvedenými v § 5 tohoto zákona. Ředitel nemůže být členem Rady. Ze své činnosti je odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejího zasedání.

Rezignace

Jak vyplývá z Listiny práv a svobod, nikdo nesmí být nucen vykonávat svou funkci proti své vůli. Tato zásada je pro vztah společnost – statutární orgán vyjádřena v obecném ustanovení § 66 odst. 1 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) tak, že zákonodárce poskytuje statutárnímu orgánu společnosti či jeho členu právo rezignovat, tj. ze své funkce o vlastní vůli odstoupit.

Dle §66 obchodního zákoníku, který určuje právní vztahy mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti, výkon funkce statutárního orgánu společnosti končí dnem, kdy odstoupení projednal orgán, který ji zvolil nebo jmenoval.

§ 66 zákona č. 513/1991 Sb.

(1) Osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem jiného orgánu společnosti, může ze své funkce odstoupit. Je však povinna oznámit to orgánu, jehož je členem, nebo orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ji zvolil nebo jmenoval, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. U osoby zvolené za člena orgánu zaměstnanci společnosti výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán společnosti na její žádost jiný okamžik zániku funkce.

(2) Vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně.

(3) Jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti nebo jeho členem, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.

(4) Neurčují-li zákon, stanovy nebo společenská smlouva jinak, mohou se statutární a jiné orgány usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, a k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. Stanovy či společenská smlouva mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání orgánu, pokud s tím souhlasí všichni členové orgánu. Hlasující se pak považují za přítomné.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 4 se nevztahují na valnou hromadu.

(6) Ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů o odpovědnosti a ručení orgánů a členů orgánů společnosti se vztahují také na osoby, které na základě dohody, podílu na společnosti či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti, bez zřetele k tomu, jaký vztah ke společnosti mají.

(7) Osoby, které činí jménem společnosti písemné úkony, je podepisují tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis. Neuvedení firmy u podpisu jednající osoby však nezpůsobuje neplatnost právního úkonu.

(8) Jsou-li orgánem nebo členy orgánu právnické osoby poslanci a senátoři, kteří takto působí se souhlasem či na návrh státu, nebo jsou-li členy orgánu právnické osoby členové prezidia, dozorčí rady nebo zaměstnanci Pozemkového fondu České republiky, kteří takto působí se souhlasem či na návrh Pozemkového fondu České republiky, hradí škodu, za kterou tyto osoby podle tohoto zákona odpovídají,

a) stát, jde-li o poslance a senátory,

b) Pozemkový fond České republiky, jde-li o členy prezidia, dozorčí rady nebo o jeho zaměstnance.

(9) Stát  nebo Pozemkový fond České republiky má právo, aby osoby, za které podle odstavce 8 uhradil škodu a které tuto škodu způsobily svým zaviněním, mu ji nahradily, a to nejvýše v rozsahu, ve kterém tyto osoby podle zákoníku práce odpovídají za škodu způsobenou zaviněným porušením povinnosti.

(10) Jsou-li orgánem nebo členy orgánu společnosti úředníci územního samosprávného celku, kteří byli takto vysláni jako zástupci územního samosprávného celku, jehož jsou zaměstnanci, hradí škodu, za kterou tyto osoby podle tohoto zákona odpovídají, tento územní samosprávný celek.

(11) Územní samosprávný celek má právo, aby osoby, za které podle odstavce 10 uhradil škodu a které tuto škodu způsobily svým zaviněním, mu ji nahradily, a to nejvýše v rozsahu, ve kterém tyto osoby podle zákoníku práce odpovídají za škodu způsobenou zaviněným porušením povinnosti.

Jednatel společnosti resp. statutární orgán má právo na výkon své funkce rezignovat kdykoliv. Toto rozhodnutí je však povinen společnosti oznámit. Výkon funkce potom končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat nejblíže se konající valná hromada společnosti.

V případě, že jednatel svoji rezignaci v předstihu společnosti neoznámí a rozhodne se ze své funkce odstoupit až přímo na zasedání valné hromady, končí výkon jeho funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení. Valná hromada však může na žádost odstupujícího jednatele schválit i jiný okamžik zániku jeho funkce (např. ještě v tentýž den, co jednatel na funkci rezignoval).

Z předchozích odstavců plyne rozhodující závěr. Bez ohledu na to, zda jeho rezignaci projedná zasedání valné hromady či schůze jednatelů, jakož i bez ohledu na to, zda svoji rezignaci oznámí společnosti dopředu či odstoupí až na samotném zasedání příslušného orgánu společnosti, vždy platí, že tento orgán společnosti bere jeho odstoupení pouze na vědomí. Nemůže ji proto ani schválit, ani odmítnout, pouze ji projedná. I pokud by proto valná hromada společnosti s rezignací nesouhlasila, nic to neznamená, protože výkon funkce jednatele společnosti skončí nejpozději uplynutím 2 měsíců od konání této valné hromady.

Závěr

Rezignace na funkci je jednostranný, neodvolatelný právní úkon statutárního orgánu, doručený nadřízenému orgánu resp. vlastníkovi – v tomto případě dle § 8 odst. 1 písm. b) a § 9 odst. 1 Radě, nikoliv jako v případě rozvázání pracovního poměru zaměstnavateli – v takovém případě vlastnímu zástupci.

Zákon č. 517/1992 Sb. o České tiskové kanceláři

http://sncr.redakcnisystemy.cz/upload/CTK.rtf

§ 8

(1) Do působnosti Rady náleží:

b) jmenovat a odvolávat generálního ředitele (dále jen "ředitel"),

§ 9

(1) Statutárním orgánem tiskové kanceláře je ředitel. Jeho funkce je neslučitelná s funkcemi uvedenými v § 5 tohoto zákona. Ředitel nemůže být členem Rady. Ze své činnosti je odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejího zasedání.

(2) Ředitel je jmenován Radou na funkční období šesti let.

(3) Ředitel může být Radou odvolán tajným hlasováním před uplynutím funkčního období, vysloví-li se pro jeho odvolání alespoň pět členů Rady. Odvolání vstoupí v platnost jmenováním nového ředitele.

2. Krok druhý – projednání rezignace Radou

Rada (v souladu s § 66 obchodního zákoníku) projednala rezignaci generálního ředitele dne 11. 6. 2009 a v souladu s tímto paragrafem vzala rezignaci na vědomí. To vyplývá dle zápisu Rady ze dne 11. 6. z usnesení č. 6/2009. Tím Rada učinila vše, co učinit mohla a učinila tak v souladu s právem.

Byla splněna i podmínka minimálně dvouměsíční lhůty. Generální ředitel byl dle zápisu na jednání Rady přítomen a svůj krok ústně potvrdil a odůvodnil. Tím byly splněny všechny podmínky pro to, aby byla Stibralova rezignace platná, i když účinná k datu 30. 9.. Ředitel přitom nebyl Radou odvolán dle § 9 odst. 3., ale byla dle lex universalis vzata na vědomí jeho rezignace na funkci. Tím nepřestal být po 30. 9. 2009 zaměstnancem společnosti, pokud jeho pracovní smlouva neurčuje jinak. Pozn.: Autor nemá k dispozici pracovní smlouvu JUDr. Stibrala.

3. Krok třetí – rozhodnutí Rady o vypsání výběrového řízení

Zákon o ČTK jako lex specialis ani obchodní zákoník jako lex universalis nenutí Radu obsadit funkci na základě výsledků výběrového řízení. Zákon o ČTK naopak dává Radě povinnost i právo generálního ředitele JMENOVAT. Na základě jakých kritérií tak Rada učiní, je na jejím uvážení. Tedy i bez výběrového řízení. Nicméně Rada rozhodla jak rozhodla, a to dobrovolně v mezích své působnosti. Usnesením č. 7/2009 ze dne 11. 6. 2009 Rada rozhodla o způsobu jmenování generálního ředitele na základě výsledků výběrového řízení tajnou volbou a od toho okamžiku se veřejně dobrovolně zavázala, že bude respektovat postup, jaký si zvolila. Na její postup se dá proto nahlížet jako na veřejný příslib dle § 850 jiného lex universalis, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

§ 850

Veřejným příslibem se zavazuje ten, kdo veřejně prohlásí, že zaplatí odměnu nebo poskytne jiné plnění jednomu nebo několika z blíže neomezeného počtu osob, které splní podmínky stanovené ve veřejném příslibu.

Veřejný příslib je jednostranným právním úkonem, při kterém zavazující veřejným prohlášením (usnesením, zveřejněným na stránkách Rady, zveřejněním podmínek výběrového řízení v médiích) slibuje, že bude poskytnuto plnění (v tomto případě jmenování do funkce) za splnění podmínek stanovených ve veřejném příslibu, a to osobám blíže neurčeným. Z veřejného příslibu může vzniknout závazkový právní vztah, nikoliv však ihned po vyhlášení. Právní vztah vznikne až po splnění podmínek uvedených ve veřejném příslibu. Ve vzniklém právním vztahu je slibující povinen splnit slíbený závazek.

4. Krok čtvrtý – výběrové řízení – první chyba

Výběrové řízení proběhlo ve dnech 6. 8. 2009 a 20. 8. 2009 řádně, bez protestů členů Rady a bylo ukončeno tajným hlasováním, ve kterém dostal většinu hlasů členů Rady Ing. Radim Hreha. Ten tak splnil veškeré podmínky výběrového řízení a usnesením č. 9/2009 ze dne 20. 8. 2009 Rada konstatovala jednomyslně, že ing. Radima Hrehu po prezentaci projektu v tajné volbě zvolili členové Rady počtem čtyř hlasů z celkových sedmi, čímž byly naplněny veškeré podmínky výběrového řízení jako veřejného příslibu.

Zde se dopustila Rada Českého rozhlasu prvního porušení zákona o ČTK. Neprovedla akt JMENOVÁNÍ ing. Radima Hrehy v souladu s § 8 odst. 1 písm. b) a §9 odst. 2 zákona o ČTK, ačkoliv se k tomu veřejně zavázala v podmínkách výběrového řízení. Jelikož závazek Rady jmenovat (poskytnout plnění) vznikl de iure už vyhlášením výběrového řízení, od tohoto okamžiku vznikl Radimu Hrehovi NÁROK a PRÁVO považovat se za generálního ředitele ČTK s datem nástupu do funkce 1. 10. 2009.

5. Krok pátý – setkání s OS Media – druhá chyba

Jednání Rady ČTK dne 10. 9. bylo poznamenáno druhou chybou Rady, neboť v souladu s NÁROKEM Radima Hrehy dle § 9 odst. 1 zákona o ČTK na právo se zúčastňovat jako generální ředitel jejího zasedání, nebyl na jednání pozván, i když Rada jednala o jeho osobě. Tím Rada zkrátila Radima Hrehu na jeho právech, neboť i pro veškeré rozhodování Rady platí zásada audiatur et altera pars (nikdo nemůže být odsouzen, aniž by byl slyšen) a Rada porušila i Hrehova práva daná zákonem o ČTK. Rada byla už na začátku jednání s OS Media informována o nepravdivosti tvrzení představitelů odborů (obdržela před jednáním dopisy generálního ředitele STV a předsedkyně OO STV.

Trestné činy členů Rady

Veřejné výroky představitelů OS Media i předsedkyně Rady Valčákové do médií od okamžiku skončení jednání Rady zavdávají důvodné podezření z naplnění trestného činu pomluvy a poškozování cizích práv. Předsedkyně Rady ČTK uváděla veřejnost v omyl či využila omylu představitelů OS Media k způsobení vážné újmy Radimu Hrehovi na dobré pověsti manažera, sdělovala nepravdivé údaje o jeho práci v STV i dalších zaměstnáních. Jelikož je výkon člena Rady dle §4 odst. 4 veřejnou funkcí, je nutné pohlížet na předsedkyni Rady jako na osobu, jejíž informace je autoritativním výrokem činěným jménem orgánu, který byl nebo měl být dopodrobna seznámen s profesionálním životopisem Radima Hrehy.

§ 206 Pomluva

(1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

§ 209 Poškozování cizích práv

(1) Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že

a) uvede někoho v omyl, nebo
b) využije něčího omylu,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, vydává-li se při činu uvedeném v odstavci 1 za veřejného činitele.

Veřejné výroky Radima Hrehy byly stále maximálně zdrženlivě a snažily se nepoškodit Radu ČTK jako orgán, nikoho z jejích členů ani odcházejícího generálního ředitele.

6. Krok šestý: revokace výběrového řízení – chyba za chybou

Podle předsedkyně Rady si v mezičase nechala Rada vypracovat právní analýzu advokátní kanceláře Kříž a Bělina. Podle člena Rady Bohdala si tuto analýzu nechalo vypracovat vedení ČTK, které ji předalo pouze některým radním. Přesto ji hradila Rada ČTK ze svého rozpočtu.

Rada na základě této analýzy vytvořila konstrukci, že rezignace na funkci generálního ředitele je činěna podle zákoníku práce jako rozvázání pracovního poměru dohodou. Jen podle této konstrukce je nutným předpokladem k uznání platnosti rezignace její doručení zaměstnavateli (ČTK, resp. pověřenému zástupci generálního ředitele). Vztah zaměstnavatel – zaměstnanec není totožný se vztahem Rada - generální ředitel. I kdyby nebyl generální ředitel zaměstnancem (neměl by pracovní smlouvu, neměl by určen a nepobíral by plat), měl by práva a povinnosti statutárního zástupce ČTK od okamžiku jmenování. Kdyby však měl pracovní smlouvu a nebyla by splněna podmínka zákona o jmenování do funkce, neměl by práva generálního ředitele.

Vzhledem ke skutečnosti, že stávající generální ředitel prý doručil písemnou rezignaci pouze Radě ČTK a nikoli i ČTK (zaměstnavatel), což je podle Rady nesporné, domnívá se Rada, že rezignace je neplatná od samého počátku a neplatné jsou tudíž všechny kroky Rady následující. Podle Rady "navíc" "stávající" generální ředitel vzal "pro odstranění jakýchkoliv pochybností" svou rezignaci zpět.

Setkalo se zde několik, částečně protichůdných fikcí:

1) domněnka o pracovně právním charakteru vztahu mezi Radou a generálním ředitelem daným jeho jmenováním do funkce a následnou rezignací na funkci jako jediným závazným aktem

2) domněnka o možnosti revokace s retroaktivním následkem nulity již ukončených závazných právních kroků Rady pouhou revokací usnesení Rady č. 6/2009 a 9/2009

3) domněnka o možnosti zpětvzetí závazného a de iure ukončeného, tudíž platného a účinného jednostranného právního kroku JUDr. Stibrala (rezignace na funkci písemně podaná 11. 6. 2009, vzatá na vědomí Radou a následkem toho platná od 11. 6. 2009, účinná k 30. 9. 2009)

7. Krok sedmý – znovuodvolání Radima Hrehy a znovuzvolení JUDr. Stibrala – vršení dalších chyb a druhé dějství tragikomedie

V případě, že si Rada byla jista svým postupem dle usnesení č. 10/2009 (neplatnost kroku 1 – rezignace GŘ ze dne 11. 6. 2009, následné zpětvzetí rezignace JUDr. Stibralem, neplatnost kroku 2 – projednání rezignace Radou a neplatnost kroku 3 – vypsání výběrového řízení, jeho průběh, zvolení generálního ředitele a potvrzení tohoto aktu usnesením č. 9/2009), bylo naprosto nesmyslné a komické, že Rada odvolala generálního ředitele, jehož nárok dle usnesení 10/2009 ani nevznikl, jak vyplývá i podle veřejných vyjádření předsedkyně Rady Valčákové.

Stejně komické bylo, že Rada nejednala podle svého jednacího řádu a jmenovala Stibrala do funkce bez výběrového řízení, aniž předtím změnila jiným usnesením dotčený jednací řád. Tím porušila svůj vlastní jednací řád, jehož právní závaznost předpokládá zákon o ČTK.

Jestliže Rada generálního ředitele Hrehu v den jeho nástupu do funkce odvolala, přiznala tímto krokem právní závaznost posloupných kroků rezignace – projednání - výběrové řízení - zvolení. Znamená to tedy, že Radim Hreha musel být Radou de facto i de iure nejdříve jmenován generálním ředitelem, aby mohl být z této funkce odvolán. Tímto krokem ovšem Rada zpochybnila zásadním způsobem konstrukci v usnesení 10/2009.

Jestliže jmenovala do funkce JUDr. Stibrala, přiznala tím zároveň, že rezignoval na svou funkci řádně a proces rezignace – projednání - výběrové řízení – zvolení proběhl tak, jak proběhnout měl.

Zákon o ČTK navíc explicitně říká, že jmenovat ředitele lze sice opakovaně, ale pouze na období šesti let a nepřipouští jiný časový rozsah. Tím porušila Rada zákon podruhé.

Spolu s Josefem Švejkem lze říci, že

I dodatečné přiznání ztěžuje pozdější zapírání.

Zásada přezkoumatelnosti

Rada své rozhodnutí o odvolání generálního ředitele Hrehy neodůvodnila.

Dle čl. 36 odst. 1) a 2) Listiny má každý právo na soudní a jinou právní ochranu, která zaručuje možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu, na což navazuje např. §3 občanského soudního řádu. Přezkoumatelnost je totiž základní podmínkou zákonnosti. Přezkoumatelnost rozhodnutí exekutivy je brána jako jeden ze základních principů právního řádu demokratického státu, právní stát je pak zakotven v Čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR. Zde platí zásada iustitia nemini neganda (spravedlnost nesmí být nikomu odepřena). Rozhodnutí Rady ovšem neobsahuje důvody, pro které byl Radim Hreha odvolán, a protože je nepřezkoumatelné, je v rozporu s právem.

V tom samém usnesení Rada rozhodla o jmenování JUDr. Stibrala do funkce generálního ředitele do konce jeho původního funkčního období. Na to ale Rada nemá právo. Jmenování generálního ředitele musí být podle § 9 odst. 2 zákona o ČTK na funkční období šesti let. V tomto ohledu je ustanovení zákona kogentní, imperativní.

§9

(2) Ředitel je jmenován Radou na funkční období šesti let.

I v této části usnesení Rada porušila zákon, a to dokonce ten, jehož dodržování má a ratione legis hlídat.

Štěpánkův precedent

Podle rozsudku MS z května 2007 ve sporu Duspiva, Foltán, Musil, Novotný, Štěpánek a Žantovský , zastoupeni Prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc. versus předseda vlády České republiky není možno v obecné rovině připustit prostou odvolatelnost z veřejné funkce bez udání důvodů. Soud zrušil všechna rozhodnutí o odvolání pro nepřezkoumatelnost a z toho titulu náleží neprávem odvolaným jmenovaným funkcionářům odměna až do konce jejich funkčního období.

Per analogiam v případě soudního sporu generálního ředitele ČTK Hrehy o protiprávnost odvolání a následně o náhradu ušlé mzdy by se jednalo o celou dobu šesti let, počínaje datem účinnosti jeho jmenování, tedy od 1. 10. 2009 do 30. 9. 2015.

Krok osmý – náprava chyb

Rada je orgán volený jako orgán veřejné moci, který musí činit pouze na základě zákona. Nic nezbavuje její členy odpovědnosti za kroky učiněné, pokud by byly soudem shledány v rozporu se zákonem. Zde připadá v úvahu obecná právní zásada

"neznalost zákona neomlouvá"

a z ní vyplývající odpovědnost trestněprávní i hmotněprávní. Po celou dobu, kdy existuje stav právní nejistoty, narůstají rizika z toho plynoucí, ale i škoda působená organizaci ČTK rozhodnutím konkrétních členů Rady.

Odpovědnost a škodu učiněnou nesprávným rozhodnutím jednotlivých členů Rady nelze omezovat dle zákoníku práce (tři platy), protože radní berou odměnu a ne plat. Jejich angažmá není zaměstnaneckým poměrem, ale funkcí, a to funkcí zástupce vlastníka (správní rady ve smyslu ustanovení zákona o ČTK, resp. dozorčí rady ve věcech ekonomických). Odpovědnost za škodu a odpovědnost za nakládání se svěřeným majetkem se tak řídí obchodním zákoníkem a občanským zákoníkem jako lex univeralis. Pokud chce napravit Rada svá dosavadní pochybení, lze tak učinit jedním jediným způsobem – přijetím usnesení č 12/2009 a následujících v tomto znění:

Teoreticky možné znění usnesení Rady České tiskové kanceláře z 14. zasedání konaného dne 13. října 2009

č. 12/2009

Rada České tiskové kanceláře na svém 14. zasedání přijala tato rozhodnutí:

S ohledem na vyhodnocení otázky platnosti, resp. neplatnosti písemné rezignace JUDr. Milana Stibrala na funkci generálního ředitele České tiskové kanceláře, datované 10.6.2009 a doručené Radě České tiskové kanceláře dne 11.6.2009, na základě všech dostupných informací, Rada České tiskové kanceláře

a) nadále považuje rezignaci JUDr. Milana Stibrala na funkci generálního ředitele České tiskové kanceláře za platnou od samého počátku s tím, že jeho funkce zanikla ke dni 30.9.2009.

b) ruší své usnesení č. 10/2009 ze dne 17.9.2009

c) ruší své usnesení č. 11/2009 ze dne 1.10.2009.

č. 13/2009

Rada konstatuje při vědomí všech právních důsledků, že přijetím usnesení č. 12/2009 Radou jsou nulitní veškeré právní úkony, učiněné JUDr. Milanem Stibralem za ČTK z titulu generálního ředitele a statutárního zástupce ČTK ode dne 1.10. 2009 včetně. >

č. 14/2009

Rada jmenuje na základě již proběhlého výběrového řízení a v souladu s jeho platným výsledkem dle usnesení č. 9/2009 ing. Radima Hrehu generálním ředitelem. Vzhledem k okolnostem tak činí k dnešnímu datu.

č. 15/2009

Rada určuje měsíční plat generálnímu řediteli ing. Radimu Hrehovi ve výši ................ Kč.

č. 16/2009

Rada pověřuje předsedkyni Rady, aby zajistila neprodleně veškeré podmínky pro předání a výkon funkce nového generálního ředitele k dnešnímu datu. Zmocňuje předsedkyni Rady, aby vybrala státního notáře, který tyto úkony protokolárně ověří. Náklady těchto úkonů budou hrazeny z rozpočtu Rady.

Co se doopravdy stalo na 14. zasedání, konaném dne 13. října 2009

Fakticky se nestalo nic. Znění usnesení o revokaci předchozích usnesení, které navrhl člen Rady Bohdal, Rada neschválila většinou hlasů.

Chybné premisy advokátní kanceláře Kříž & Bělina

Statut není víc než zákon. Ředitel je v prvé řadě statutárním orgánem - dle zákona o ČTK s odkazem na obchodní zákoník.

Zaměstnancem je ředitel dle kodexu (normy podřadné), statutárním zástupcem dle zákona o ČTK - lex specialis. Zákoníkem práce lze upravit vztahy až teprve tehdy, je li naplněn požadavek lex specialis a lex universalis na vznik funkce a není-li to v kolizi vůči lex universalis (obchodnímu zákoníku) a k lex specialis (zákonu o ČTK). Teprve pak nastupuje Statut jako lex specialis k zákonu o ČTK a teprve pak lze uplatnit lex universalis ke statutu - ZP.

Hierarchie právních norem

Volební řád Rady je předpokládán pouze v jednacím řádu jako jednorázový prováděcí předpis, nicméně vzhledem k mínění jednacího řádu Rady v zákoně je tento podzákonným právní normou, který Rada může měnit, ale změněné znění musí přesně dodržet (což neučinila). Jak Jednací řád, tak Volební řád jsou vnitřní normy organizace a zavazují pouze její členy a to maximálně do rámce obecného právního předpisu. Nesmí s ním být v kolizi. Nezavazují jiné osoby.

Závěr

Vzhledem k výše popsaným právním nedostatkům dosavadního rozhodování Rady ČTK v usneseních 9-11/2009 lze říci, že Rada závažným způsobem nedostála své povinnosti, dané jí zákonem, nezabezpečila řádný chod instituce a způsobila svým diletantským rozhodováním právní nejistotu instituce a potenciálně škodu velkého rozsahu.

Rada byla 1. 10. 2009 vyzvána orgánem, kterému je odpovědna, aby do 15. 10. 2009 uvedla svá rozhodnutí ve věci volby generálního ředitele do souladu se zákonem. Tímto usnesením Stálá komise pro sdělovací prostředky Parlamentu České republiky explicitně konstatovala, že k 1. 10. 2009 proces volby generálního ředitele ČTK v souladu se zákonem není.

Podle § 6 odst. 3

Česká národní rada může odvolat Radu, neplní-li Rada opakovaně své působnosti podle § 8 odst. 1 písm. a), b) a c), § 8 odst. 2 tohoto zákona, a nebo konstatuje-li Česká národní rada v průběhu šesti měsíců svými usneseními opakovaně, že tisková kancelář neplní své poslání podle § 2 tohoto zákona.

Rada ČTK byla 1. 10. 2009 upozorněna, že nesplnila povinnost v souladu se zákonem podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona 517/1992 Sb. jmenovat generálního ředitele. Tento úkol nesplnila ani poté, co jí bylo uloženo orgánem, kterému je odpovědna, svá dřívější rozhodnutí uvést do 15. 10 2009 do souladu se zákonem. O odvolání Rady ovšem nerozhoduje SKSP PSP ČR , ale usnášení schopné plénum PSP ČR většinou přítomných hlasů. Termínem, daným Radě SKSP PSP ČR doposud nebylo učiněno zadost požadavku zákona na "opakované" porušení zákona.

"Opakované" znamená ve "více než jednom" na sobě nezávislých právních úkonech.

Rada České tiskové kanceláře porušila zákon o České tiskové kanceláři tím, že nejmenovala generálního ředitele v souladu se zákonem o ČTK a veřejným příslibem, který Rada učinila , který Rada učinila formou vypsání výběrového řízení, v termínu neprodleně následujícím po řádně proběhlé proceduře výběrového řízení a tajné volby.

Porušen byl paragraf o jmenování generálního ředitele právním úkonem nenaplnění usnesení č. 9/2009 a schválení usnesení č. 10/2009 .

Rada ČTK svým usnesením č. 11/2009 - odvoláním generálního ředitele Radima Hrehy k datu jeho nástupu do funkce 1. 10. 2009 zmařila naplnění zákona o ČTK o jmenování generálního ředitele a porušila zákon o ČTK tím, že znovuzvolila generálního ředitele JUDr. Stibrala a to

a) na dobu kratší šesti let, jak určuje zákon

b) bez schválení volebního řádu pro tuto volbu, jak určuje v tu chvíli platné znění jednacího řádu Rady ČTK

c) bez výběrového řízení, které jí také určuje v tu chvíli platné znění jednacího řádu Rady ČTK jako podzákonného, nicméně pro Radu závazného právního předpisu.

Porušeny byly paragraf o jednacím řádu Rady nenaplněním požadavků na volbu generálního ředitele, paragraf o odvolání generálního ředitele a obecná zásada odůvodnění odvolání, daná Listinou základních práv a svobod.

Jde přitom o usnesení č. 11/2009, čili v pořadí třetí právní úkon, nezávislý na prvních dvou (nenaplnění č. 9/2009 a schválení č. 10/2009).

Tím se naplnil požadavek zákona o ČTK na opakované porušení zákona jako důvodu odvolání Rady.

Právní úkony R ČTK

11. 6. 2009

7. zasedání Rady České tiskové kanceláře

http://www.ctk.cz/o_ctk/rada_ctk/zapisy/?id=2111

Datum a místo konání: 11. 6. 2009 - Praha, Opletalova ul.
Přítomni: Bohdal, Borik, Cisár, Moučková, Šefčík, Valčáková
Omluvena: Rasmussenová
Hosté: JUDr. Milan Stibral – generální ředitel

Došlá pošta:
* EŘ – rozbor HV I. čtvrtletí 2009, dp. 1.6./11/09
* E. Havlová – stížnost , dp. 3.6./12/09- S2
* JUDr. Stibral – rezignace na funkci generálního ředitele ČTK, dp. 11.6./13/09

Odeslaná pošta:
- E. Havlová – odpověď na stížnost, op. 11.6./1/09

Diskuse:
* další pokračování seznamování s prací ČTK - prezentace ekonomiky (Ing. Novák – EŘ)
* příprava Výroční zprávy o činnosti Rady a ČTK za rok 2008
* připravit stručný životopis (všichni členové Rady ČTK – termín: do příštího zasedání)
* projednání stížnosti (GŘ JUDr. Stibral předá písemné stanovisko)

Informace generálního ředitele JUDr. Milana Stibrala:
- v agentuře běžný provoz
- rezignace JUDr. Stibrala na funkci generálního ředitele ČTK ke dni 30. září 2009
(odchod do důchodu)

Usnesení dle číselné posloupnosti
Usnesení č. 6/09 – rezignace JUDr. Milana Stibrala na funci GŘ ČTK
Usnesení č. 7/09 – výběrové řízení na funkci generálního ředitele ČTK

Příští zasedání se koná dne 2. července 2009 v 10.00 hod.

Zapsala: K. Švecová
Schválila: P. Valčáková

Usnesení Rady České tiskové kanceláře č. 6/2009

http://www.ctk.cz/o_ctk/rada_ctk/usneseni/?id=2112

Rada České tiskové kanceláře se rozhodla vypsat výběrové řízení na funkci generálního ředitele ČTK s uzávěrkou přihlášek 31. července 2009.
Za tím účelem bude zveřejněn inzerát v Hospodářských novinách, MF Dnes a na webových stránkách ČTK.

Podmínky pro účast ve výběrovém řízení:
* úplné VŠ vzdělání (alespoň magisterské nebo ekvivalentní)
* aktivní znalost nejméně jednoho světového jazyka
* aktivní zkušenost s vrcholovým managementem
* občanská bezúhonnost
* podmínky podle § 5 zákona č. 517/1992 Sb.
* další náležitosti: životopis, ověřený doklad o ukončeném VŠ vzdělání, výpis z rejstříku trestů (ne starší tří měsíců), lustrační osvědčení a vlastní koncepci činnosti a rozvoje ČTK v rozsahu do deseti stran


1. kolo – otevírání přihlášek a pozvání přihlášených – 6. srpna 2009
2. kolo – pozvánka účastníků ke slyšení – 20. srpna 2009


PhDr. Pavla Valčáková, CSc.
předsedkyně Rady ČTK

Usnesení Rady České tiskové kanceláře č. 7/2009

http://www.ctk.cz/o_ctk/rada_ctk/usneseni/?id=2113

Rada České tiskové kanceláře vzala na vědomí oznámení generálního ředitele JUDr. Milana Stibrala o plánovaném odchodu do důchodu a o jeho odstoupení z funkce ke dni 30. září 2009.


PhDr. Pavla Valčáková, CSc.
předsedkyně Rady ČTK

Pozn. autora: Autor pomíjí, že Rada nebyla schopna očíslovat řádně svá zveřejněná usnesení dle zápisu v přílohách na webových stránkách ČTK. Dle textů konkrétních usnesení vzetí rezignace na vědomí následuje až PO vypsání výběrového řízení...

6. 8. 2009

9. zasedání Rady České tiskové kanceláře

Datum a místo konání: 6. 8.. 2009 - Praha, Opletalova ul.
Přítomni: Bohdal, Borik, Moučková, Rasmussenová, Šefčík, Valčáková
Omluven: Cisár
Hosté: JUDr. Milan Stibral – generální ředitel

Došlá pošta:
P. Uhl – stížnost, dp. 3.7./18/09
EŘ – účetní rozvrh, obrazová převaha, dp. 3.8./19/09
EŘ – přehled a vývoj asset managementu, dp. 4.8./20/09
GŘ – odp. na stížnost P. Uhla, dp. 5.8./21/09

Odeslaná pošta:
P. Uhl, odpověď na stížnost, op. 6.8./4/09
dopisy uchazečům na funkci GŘ, op. 6.8./5,6,7,8,9,10/09

Diskuse:
stížnosti a připomínky (P. Uhl)
projednání a schválení volebního řádu pro volbu GŘ ČTK
otevírání obálek uchazečů o funkci GŘ ČTK, kontrola splnění požadavků na tuto funkci
vyřazení uchazeče, který nesplnil podmínky (hlasování: - pro všichni přítomní)

Informace generálního ředitele JUDr. Milana Stibrala:
informace o jmenování Jaroslava Richtra šéfredaktorem multimediální redakce ČTK
v agentuře běžný provoz

Příští zasedání se koná dne 20. srpna 2009 v 9.30 hod.

Zapsala: K. Švecová
Schválila: P. Valčáková

20. 8. 2009

10. zasedání Rady České tiskové kanceláře

Datum a místo konání: 20. 8.. 2009 - Praha, Opletalova ul.
Přítomni: Bohdal, Borik, Cisár, Moučková, Rasmussenová, Šefčík, Valčáková

Došlá pošta:
P. Uhl – připomínka, dp. 18.8./23/09
P. Uhl – připomínka, dp. .18.8./24/09
P. Uhl - připomínka, dp. 18.8./25/09
EŘ Ing. Novák – rozbor HV 1-6/09

Odeslaná pošta:
-

Program:
slyšení uchazečů na místo generálního ředitele ČTK
zvolení volební komise pro výběrové řízení na místo generálního ředitele ČTK
tajná volba generálního ředitele ČTK (viz Usnesení č. 9/09)


Usnesení dle číselné posloupnosti:
Usnesení č. 9/2009 – volba generálního ředitele ČTK

Příští zasedání se koná dne 3. září 2009 v 10.00 hod.

Zapsala: K. Švecová
Schválila: P. Valčáková

Usnesení Rady České tiskové kanceláře č. 9/2009

http://www.ctk.cz/o_ctk/rada_ctk/usneseni/?id=2121

Rada České tiskové kanceláře na svém 10. zasedání zvolila tajným hlasováním do funkce generálního ředitele ČTK od 1. října 2009

Ing. Radima Hrehu počtem čtyř hlasů z celkových sedmi.

Hlasování: usnesení bylo schváleno jednomyslně

PhDr. Pavla Valčáková, CSc.
předsedkyně Rady ČTK

Praze dne 20. srpna 2009

10. 9. 2009

11. zasedání Rady České tiskové kanceláře

http://www.ctk.cz/o_ctk/rada_ctk/zapisy/?id=2124

Datum a místo konání: 10. 9. 2009 - Praha, Opletalova ul.
Přítomni: Bohdal, Borik, Cisár, Moučková, Rasmussenová, Šefčík, Valčáková

Hosté:
Jiří Hubička - OS Media
Adam Komers – OS Media, ČT
František Hrabánek – OS Media, NOO ČTK
JUDr. Milan Stibral – generální ředitel

Došlá pošta:
SG Equipment Finance – stížnost, dp. 3.9./27/09
GŘ STV Mgr. Nižňanský – reakce na dopis OS Media, dp. 7.9./28/09
OS Media Mgr. J. Hubička – otevřený dopis, dp. 7.9./29/09
ZO OZM STV Mgr. A. Goliášová, stanovisko k dopisu OS Media, dp. 8.9./30/09
OS Media Mgr. Hubička – reakce na dopis ZO OZM STV, dp. 10.9./31/09

Odeslaná pošta:
PS PČR – předání výtisků VZ za r. 2008, op. 10.9./11/09

Diskuse:
došlá korespondence
monitoring
Rada na svém zasedání přijala zástupce OS Media, vyslechla jejich stanovisko a ponechala si čas na rozmyšlenou do příštího jednání

Informace generálního ředitele JUDr. Stibrala:
současná situace v agentuře
předání odpovědi na stížnost DG Equipment Finance
informoval o výstupu na stížnosti P. Uhla

Příští zasedání se koná dne 17. 9 v 10.00 hod.


Zapsala: K. Švecová
Schválila: P. Valčáková

17. 9. 2009

12. zasedání Rady České tiskové kanceláře

http://www.ctk.cz/o_ctk/rada_ctk/zapisy/?id=2125

Datum a místo konání: 17. 9. 2009 - Praha, Opletalova ul.
Přítomni: Bohdal, Borik, Cisár, Moučková, Rasmussenová, Šefčík, Valčáková
Hosté: JUDr. Milan Stibral – generální ředitel

Došlá pošta:
J. Šmihula STV – dp. 11.9./32/09
R. Hreha – reakce na setkání se zástupci OS Media, dp. 14.9./33/09
R. Hreha – přeposlání dopisu od G.Golášové ZO OZM STV, dp. 15.9./34/09
ČTK Ing. R. Novák – nejasnost rezignace, dp. 17.9./35/09

Odeslaná pošta:
Ing. R. Hreha – op. 17.9./12/09

Diskuse:
o právní analýze advokátní kanceláře Kříž a Bělina (vzetí zpět rezignace stávajícího ředitele JUDr. Milana Stibrala na funkci GŘ z důvodu odchodu do důchodu )

Informace generálního ředitele JUDr. Stibrala:
v agentuře běžný provoz

Usnesení dle číselné posloupnosti:
Usnesení č. 10/2009 – neplatnost rezignace JUDr. Milana Stibrala na funkci generálního ředitele ČTK

Příští zasedání se koná dne 1. 10. v 10.00 hod.

Zapsala: K. Švecová
Schválila: P. Valčáková

Usnesení Rady České tiskové kanceláře č. 10/2009

http://www.ctk.cz/o_ctk/rada_ctk/usneseni/?id=2126

Vzhledem ke skutečnosti, že stávající generální ředitel doručil písemnou rezignaci pouze Radě ČTK a nikoli i ČTK (zaměstnavatel), což je mezi účastníky nesporné a rezignace je tak neplatná, navíc stávající generální ředitel vzal pro odstranění jakýchkoliv pochybností svou rezignaci zpět.

Rada ČTK konstatuje, že rezignace je neplatná a souhlasí s tím, aby stávající generální ředitel JUDr. Milan Stibral vykonával funkci generálního ředitele ČTK až do konce svého funkčního období (do 8. 6. 2011).

Tím se ruší rozhodnutí o volbě generálního ředitele ČTK ve formě usnesení č. 9/2009 ze dne 20. 8. 2009 a usnesení č. 6/2009 o výběrovém řízení na funkci generálního ředitele vypsané dne 11. 6. 2009.

Hlasování: 6 pro, 1 proti

PhDr. Pavla Valčáková, CSc.
předsedkyně Rady ČTK

V Praze dne 17. září 2009

1. 10. 2009

13. zasedání Rady České tiskové kanceláře

Podle ústní i písemné informace předsedkyně Rady ČTK Valčákové Rada ČTK 1. 10. 2009 odvolala z funkce generálního ředitele Radima Hrehu a jmenovala do funkce JUDr. Stibrala na dobu dokončení původního mandátu. Pro bylo v obou případech šest hlasů.

Rada neinformovala Stálou komisi poslanecké sněmovny Parlamentu o tom, že obdržela dopis Radima Hrehy, v němž Radu ten samý den ráno informoval, že se cítí být k 1. 10. zvoleným generálním ředitelem a vyzývá Radu, aby mu do 12:00 umožnila vstup do budovy, přidělila kancelář a zajistila, aby mohl vykonávat funkci.

Rada neinformovala Stálou komisi poslanecké sněmovny Parlamentu o tom, že obdržela stížnost Petra Štěpánka.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 6.11. 2009