Marcela Tuliová: Časopis Kereka se uplatní na školách
6. 11. 2009 / Pavel Pečínka
Demokratická aliance Romů (DAR) se do určité míry překrývá s redakcí časopisu Kereka (Kruh) ve Valašském Meziříčí podobně jako společenství Romů na Moravě (SRNM) a Romano hangos v Brně. Marcela Tuliová v Kerece zastupuje šéfredaktora. Rok studovala na VŠ psychologii, studium ale přerušila a nyní pracuje jako koordinátorka a realizátorka vzdělávacích projektů.
Kdy časopis Kereka vznikl a za jakým účelem?
DAR vydává Kereku za podpory ministerstva kultury od roku 1997. Časopis má hlavně funkci zábavnou, vzdělávací, ale i poučnou a motivační. Může pomáhat učitelům základních, zvláštních i středních škol při výuce romských dětí. Prezentuje romskou kulturu a tradice.
Redakci máte ve Valašském Meziříčí, což znamená ještě větší odstup od Prahy, než jako v případě našeho RH v Brně. Je to problém, přináší vám to nějaké potíže?
Nenazývala bych to přímo problémem. Samozřejmě jsou situace, události, které si žádají okamžitou odezvu a pak ona dálka může být překážkou. Ale nebývá to rozhodně pravidlem a myslím si, že mnohaletou prací a komunikací s Romy jsme si celkem získali důvěru čtenářů.
Kolik čísel a jak často vydáváte, kdo a jakým způsobem zajišťuje distribuci?
Kereka je jediné celostátní romské měsíční periodikum pro děti a mládež, snažíme se oslovit věkovou skupinu od 5 do 26 let. Čísel je celkem 11, o prázdninových se čtenářům do rukou dostává dvojčíslo. Distribuci pro předplatitele provádí v zastoupení vydavatele společnost, která se touto činností zabývá. V rámci jednotlivých akcí zvyšujeme jeho publicitu, tvoříme public relations strategii, která zvyšuje zájem o periodikum na veřejnosti.
Mohla byste trochu víc přiblížit redakční okruh Kereky? Kdo v něm je, co ti lidi vykonávají za zaměstnávání či aktivity apod.?
Profesní tým tvoří lidé, jež se podílejí na celkové přípravě časopisu. V současnosti má redakce šéfredaktora, zástupce šéfredaktora, dva fotografy a šest externích redaktorů. Každý z nich přenáší do redakční práce svou osobitost, která ve výsledku časopisu vtiskne zábavný, vzdělávací, naučný i motivační okruh, ze kterého si pak čtenáři vyberou to své. Redaktoři Kereky jsou výrazné osobnosti, buď studují, či pracují, někteří obojí.
Jako Nerom mám možná trochu výhodu -- snažím se mít v RH příspěvky od různých, často rozhádaných aktivistů i rodin, zatím to více méně funguje. Jak je to u vás? Vyčítal vašemu časopisu někdy třeba už někdo jednostrannost?
Jsme časopis pro děti, spadáme spíš do kategorie zábavně -- vzdělávací. Kereku čtou a odebírají víc děti, maminky, učitelky, a ti si ji chválí. S výtkou kterou uvádíte jsme se zatím nesetkali. Samozřejmě, je stále co vylepšovat a kritika by nám v tomto případě neuškodila. Čtenáře téměř v každém čísle vyzýváme, ať nám sdělí své postřehy, výtky i námitky, a oni reagují, někdy i negativně, což je také dobře.
Patří ke čtenářům časopisu Romové či spíš Neromové?
Spíše Neromové. V prvé řadě jsou překvapeni vysokou úrovní časopisu, chválí vzhled, ptají se na redaktory. Často také volávají a jsou ochotni s vámi dlouho mluvit o redakční práci. Reagují na aktuálnosti, mají potřebu vyjádřit svůj názor a také se zajímají o další výrazné romské osobnosti. Romové jsou převážně vysokoškoláci, poslední dobou zaznamenáváme více romských maminek, které se z časopisu něco zajímavého dozvědí.
Váš magazín už vychází pár let -- jaké zaznamenáváte ohlasy, co se lidem líbí, co spíš kritizují a co by chtěli jinak?
V každém čísle časopisu najdou čtenáři krátký dotazník, kde mohou přednést své připomínky. Ptáme se jich, co v časopise postrádají, čeho je pro ně více, čeho méně. Pobízíme je, že svým míněním mohou ovlivnit obsahovou stránku časopisu. Vzpomínám si na případ, kdy jsme váhali nad dlouhými příběhy na pokračování a čtenáři si je vyžádali. Ohlasy máme spíš kladné.
Máte nějaké podrobnější zkušenosti s tím, jak používají romštinu např. starší a mladší Romové ve vašem okolí, a jak reagují na texty v romštině?
Texty v romštině si čtenáři vyžádali a vyžadují. Poukazují na to, že se romština pomalu vytrácí a my se snažíme zprostředkovávat romský jazyk přes články a texty. Kereka má tři redaktory, rodilé mluvčí, kteří romštinu užívají v běžném životě. Mám tu zkušenost, že více mezi sebou Romové mluví svým mateřským jazykem na Moravě, méně v Čechách.
Dostávají autoři nějaké honoráře? Nemohli by u vás publikovat zároveň třeba i ti co píšou do Romano hangos?
Ano, naši redaktoři honoráře dostávají, nicméně se nebráníme dalším zájemcům.
Nemohli byste nám např. posílat vždy po vydání Kereky jedno její číslo a např. nějaký jeden zkrácený, profilový článek, který bychom uveřejnili v RH s odkazem na Kereku a udělali jí tak reklamu?
Samozřejmě, rádi.
Jak hodnotíte Romano vodi a Romano hangos, které věci byste v nich vy sami dělali jinak?
Romano vodi i Romano hangos považuji za tiskoviny dost na úrovni a ve svém okolí se setkávám s jejich ohlasem. Dokonce máme několik "stálých odběratelů", kteří si k nám do redakce pro zmiňovaný časopis a noviny chodí.
Většina novin a časopisů neromských i romských je na tom rok od roku hůř a hůř, čtenáři používají spíš internet, dotací a grantů ubývá. Našli jste na tenhle dlouhodobý sestup nějaký recept? Jaká je podle vás budoucnost romského tisku?
Recept? Kdyby existoval, nemuseli bychom řešit právě takový problém. Děláme v podstatě totéž co vy -- snažíme se, pracujeme jak nejlépe umíme. Já si troufám říct, že budoucnost se jeví nadějně. Když pomineme, jak jste zmiňoval, internet, romský tisk všeobecně zpřístupňuje široké veřejnosti určitou směs zábavy i nauky. Já myslím, že má zkrátka co nabídnout. Mediální nabídka trhu na romské tiskoviny se stále bude modernizovat v souladu s víceletým předstihem plánů zaměstnanosti minority -- do společnosti se zařadí více vysokoškolsky vzdělaných Romů a v oblasti vzdělávání nebudeme pomalu pociťovat poskytování přechodné a kolísavé podpory. Je to běh na dlouhou trať, ale věřím, že onu podporu Romové v budoucnu nebudou potřebovat. Když většinová společnost zaznamená úspěšnost Romů v rozvoji vzdělání, romské tiskoviny pak nebude majorita shledávat jako novum. Bude to běžná, samozřejmá záležitost.
Jako redakční okruh Kereky přece jen máte určitý přehled o problémech a o dění, zeptám se na konec na politiku. Která strana či politici v ČR jsou podle vás romským záležitostem nejvíc nakloněni a kterých se spíš obáváte? Koho byste nyní volili?
Naše organizace, Demokratická aliance Romů ČR, spolupracuje s představiteli komunální politiky Valašského Meziříčí a okresního města Vsetín a se zainteresovanými ministerstvy. Zmíním Úřad vlády ČR a Mezirezortní komisi pro lidská práva. Obava v tomto případě není to správné slovo pro vyjádření nesouhlasu například s nedostačující podporou našich záměrů a aktivit. Volili bychom politickou stranu, která by program měla postavený na sociálních hodnotách a usilovala o emancipaci Romů ve společnosti. Politici si ale musí uvědomit, že Romové nejsou vyhraněnou skupinou voličů.
Vychází v Romano hangos 19-2009
VytisknoutObsah vydání | Pátek 6.11. 2009
-
6.11. 2009 / Výzkum s předem daným výsledkem7.11. 2009 / Nikoli nestranný výzkum6.11. 2009 / Konec dolaru6.11. 2009 / Rada ČTK neplní své poslání6.11. 2009 / Americký major usmrtil na základně v Texasu 12 osob6.11. 2009 / Martin ČáslavkaStranu zelených bohužel nečeká období slávy, ale spíše pokračování dosavadního trendu6.11. 2009 / Citát dne aneb evropský rámec budoucí velké koalice6.11. 2009 / Uwe LadwigO lidech, artefaktech, konstruktech a o vědomém jednání, neboli Stručný příspěvek k dalšímu obveselení českých studentů ekonomie6.11. 2009 / Karel DolejšíSelhání jako nesplněné očekávání aneb O nesmyslu, o nesmyslu a znova o nesmyslu5.11. 2009 / Fabiano GolgoKomplex "malé" země: Přestaňte nařizovat Klausovi, aby neobtěžoval Evropskou unii5.11. 2009 / Proč a jak posílit partnerství se Spojenými státy5.11. 2009 / Zachraňte v referendu Klánovický les21.10. 2009 / Britské listy potřebují 100 000 Kč na nové servery4.11. 2009 / Pravda nikoho nezajímá...4.11. 2009 / Daniel Ellsberg: Obama se obává revolty armády27.10. 2009 / Ideálně situovaný studentský byt na Starém Městě v Praze4.11. 2009 / Kdo nechce slyšet, neslyší8.10. 2009 / Hospodaření OSBL za září 2009