Proč není dobré spojovat botanickou a zoologickou zahradu

2. 11. 2009 / Pavel Sekerka

Sloučení se v Troji uskuteční nejspíše do roka. Byla jediným bodem pana radního Milana Richtera, když nastupoval do své funkce v radě a všechny dosavadní kroky - audity v institucích, odborné oslabení zahrady i četné rozhovory v médiích i usnesení rady hl.m. Prahy k tomuto vedou- viz kronika událostí na ZDE. Na nebezpečí sloučení jsem poukazoval na stránkách botany.cz již před více než rokem ZDE ).

Inicioval jsem také blog http://botanickazahrada.blog.cz/0806 , který slouží jako malé referendum. Mapoval vztah veřejnosti k botanické zahradě. Výsledky byly více než pozitivní - naprostá většina korespondentů, tj. 82 % spatřuje hlavní cíl zahrady shodně se zakládací listinou, přitom největší důraz je brán na genofond rostlin a sortiment. Sbírky rostlin také představují nejvíce hodnocenou zájmovou oblast botanické zahrady - 51 % respondentů. Z expozic byly jako nejúspěšnější vnímány Fata morgana -- 37 % respondentů a Japonská zahrada -- 32,6 % respondentů.

59% respondentů si myslí, že sloučení se ZOO povede k omezení činnosti botanické zahrady, 79,5 % respondentů vnímá možnost sloučení vzhledem k činnosti BZ jako negativní, pouhých 9 % za pozitivní.

Když jsem přemýšlel, proč se sloučení bojím, vzpomněl jsem si na jeden dávný rozhovor. Zoologická zahrada kdysi pořádala letní táborové školy - týden se děti jezdily seznamovat se zvířaty, učily se o jejich chování, ale pomáhaly i s kydáním hnoje. Moje dcera byla nadšená a příští rok si letní školu chtěla zopakovat. Ale ta již byla zrušena. Když jsem se na to zeptal významné pracovnice marketingu, řekla mi že "připravují akce pro desetitisíce a na letní školy chodily jen desítky dětí. Proto pro ně není zajímavá... " (Dnes již opět letní školy probíhají, i když s jiným scénářem.)

Bylo to mé prvé setkání s praktickým marketingem a současně naprostý šok. Základní školu i gymnázium jsem prožil v přírodovědných a botanických kroužcích. Dodnes si pamatuji, jaké dobrodružství bylo vylovit z tůně nejroztodivnější vodní žoužel a pak se ji pokoušet určit. Jak zajímavé bylo vidět pod binokulární lupou prašníky a v mikroskopu počítat chromozomy křivatců, které si student, barevný až za ušima, sám obarvil. Cítil jsem se tou zanedbatelnou menšinou a současně si uvědomil, jak kvalitně průměrné jsou akce, aby se zalíbily tisícům...

Bohužel marketing se později začal projevovat i v botanické. Také tam byl zrušen dětský kroužek. A začal se stále více uplatňovat v rozhodování. Po několika školeních a kurzech i rozumní lidé převzali nejenom marketingové výrazy, ale začali tak i myslet. Když se asi před pěti lety řešilo, kdo pojede na služební cestu do Anglie, tak nerozhodl projekt či náplň cesty, tedy odborné kritérium. Na cestu jeli pracovníci skleníku, protože skleník má vyšší návštěvnost. Argument pana ředitele byl jasný, nedalo se proti němu protestovat, ale byl nejhorším možným zdůvodněním. Když se připravovaly akce na příští rok, vážný argument proti odbornému provázení po sbírkách byl, že na něj chodí málo lidí.

Proč o tom píšu? Protože takto to ve velkých příspěvkových organizacích v současnosti chodí. A bohužel nejenom u nás. Velice obtížně prosadíte expozici ohrožených druhů plevelů, která zajímá pár botaniků nebo nedej bože ekologických extrémistů proti expozici pravidelných kulatých jehličnanů.

A tak se organizace stále více blíží OBI, BAUHAUSu nebo komerční výstavní akci. A tím akční marketing představuje vlastně pro organizaci obrovské nebezpečí. Ono je pak strašně blízko k otázce, proč máte dostávat příspěvek, když výstaviště pořádají totéž a ještě na tom vydělávají.

A pokud nebude možné argumentovat tím, že udržujeme genofond rostlin, který odborně zpracováváme a publikujeme, udržujeme kroužek pár nadšenců, kteří se učí botanice a pořádáme přednášky pro pár zvědavých důchodců, tak bude mít rozhodovací orgán opravdu právo tok peněz ustřihnout. Protože není důvod dotovat akce, které jsou v obdobných organizacích výdělečné.

Jak to bude fungovat v jednotná superorganizace? V republice máme sloučenou botanickou a zoologickou zahradu v Plzni. Její ředitel je výborný herpetolog a současně i skvělý znalec sukulentů. Tudíž je zřejmé, že nestraní ani jednomu oboru. Přesto, když jedete po dálnici do Plzně, uvidíte pouze plakát se lvy jako reklamu na ZOO. Proč? Protože osloví více lidí, než reklama na botanickou zahradu a protože o tomto nejspíše nerozhoduje ředitel, ale úředník, který má na starosti reklamu a pro který situaci správně vyhodnotil na základě průzkumu trhu.

Pokud ke sloučení do jedné superorganizace v Troji dojde, bude to přesně takto fungovat. Ale s jedním rozdílem. Ředitel nebude ani botanik ani zoolog, ale manažer a - protože post vznikne těsně před komunálními volbami - nejspíše i odložený politik. Jeho rozhodování bude čistě politické, ekonomické a marketingové. Pod ním bude zájmy botaniků bránit odborný ředitel. Bude v oslabené pozici - botanickou zahradu navštěvuje méně návštěvníků. A zvolí si generální ředitel silnou osobnost? Asi těžko.

V současnosti probíhají jednání slučovací komise. V roce 1968 se na jednáních o vzniku botanické zahrady účastnila řada předních českých botaniků a zahradníků -- ing. Jaroslav Bartoš - vedoucí katedry ochrany rostlin VŠZ, ing. Jaroslav Hofman - dendrologická zahrada v Průhonicích, prof. Fott - vedoucí katedry botaniky, doc. Jan Nečásek - genetik, docent Antonín Duffek - vedoucí katedry zahradnictví VŠZ, ing. Jiří Mareček - katedra zahradnictví VŠZ, doc. Jan Jeník -- katedra botaniky a Česká botanická společnost, Dr. Josef Rácz -- přírodovědecká fakulta v Košicích, Dr. Jaromír Strejček -- Pražské středisko památkové péče a ochrany přírody, ing. Václav Sinkule -- ředitel SLZ, ing. Antonín Slavík -- vedoucí projekčního oddělení SLZ, ing. Karel Hieke -- Výzkumný ústav okrasných rostlin Průhonice, Dr. Holovský -- Ústav pro tvorbu a ochranu krajiny. Magistrát reprezentovali pouze zástupci úřadu hl. architekta a jeden člověk za odbor komunálního hospodářství. Dnes mají podobné komise zcela jiné složení. O budoucnosti zahrady rozhodují auditoři soukromé firmy, politici a magistrátní úředníci.. Snad bohyně Flóra bude botanické zahradě strážným andělem a nedopustí její zánik...

Vytisknout