|
19. 5. 2008
Naučte se německy! |
|
Čtenář Jaroslav Hykel napsal Petru Uhlovi tento email:
Škoda, velká škoda, že jste nedostal ocenění od Němců českých, nýbrž sudetských.
Co kdyby naši bývalí němečtí občané přestali být sudetskými Němci?
Mohli bychom je brát jako Čechy, kteří mluví německy, mají německou krev a německého ducha, ale jejichž vlastí byly Čechy, Morava a kousek Slezska?
Jako někoho, koho by dnes ani ve snu nenapadlo odtrhnout historické území státu, jehož součástí se stali v době počátku psaných dějin?
Jako někoho, koho by dnes ani ve snu nenapadlo jít proti jinojazyčným spoluobčanům kvůli jejich emancipaci až do plánování jejich totální likvidace? Petr Uhl mu odpověděl, že s jeho argumentací naprosto souhlasí a přiložil k tomu svůj článek z r. 2003, který ovšem nemáme k dispozici. - Škoda, že se Petr Uhl odmítá k věci vyjádřit na stránkách Britských listů. Chci však k celé tupým, anarchronistickým, defenzivním nacionalismem poznamenané polemice zdůraznit několik důležitých skutečností: Ač česká média ráda vytvářejí opačný dojem, sudetští Němci naprosto nereprezentují současné Německo. V ČR dodnes u mnohých lidí přetrvává anachronicky dojem o Německu někdy z roku 1942. Jenže ono to takové není, stejně jako Anglie - kupodivu - není už dávno zemí Sherlocka Holmese, londýnské mlhy či uměřených lordů v cylindrech :) Současní Němci jsou kosmopolitní, civilizovaní, poameričtění (v tom dobrém slova smyslu) tolerantní, pacifističtí a sympatičtí jedinci. Považují se většinou za Evropany, nikoliv v první řadě za Němce. (Před lety jsem byl na setkání českých a slovenských intelektuálů v německém Scheinfeldu svědkem toho, jak se jeden "východňárský", na své slovenské identitě si zakládající bratislavský politik, ptal jednoho přítomného mladého německého právníka, za člena jakého národa se považuje. Sympatický právník, hovořící dokonalou angličtinou, odpověděl: "Já jsem Evropan." Slovák to vůbec nechápal. V tu chvíli jsem měl hmatatelný pocit, že Němec žije v jednadvacátém století a Slovák ve století devatenáctém a je mezi nimi nepřekročitelná propast. Proboha, Německo dneška není Hitlerovo Německo roku 1942. Skoro každý den vydáváme poznámky na okraj našeho německého dopisovatele, pana Uwe Ladwiga z Hamburku. Jak jste si jistě mohli povšimnout, patří k snad nejtolerantnějším a nejhumanističtějším textům, jaké Britské listy kdy zveřejnily. Takoví jsou dnešní Němci. A - ano, ještě jiná charakteristika, které si povšimla jedna moje britská studentka po ročním pobytu v Brně během následného ročního pobytu v Berlíně: "Češi mluví jen sami mezi sebou - Němci se zásadně zajímají o lidi zvnějšku." Nacionalistické obavy, které v těchto dnech publikujeme, vidí Německo, jaké už dávno neexistuje. Ale co vás přesvědčuju, naučte se německy a poznáte to sami. |
