19. 5. 2008
O škodlivosti propagandyK článku "Češi, nekraďte naše Sudety" Předpokládejme, že článek nebyl napsán nájemným spisovatelem na objednávku, že opravdu existuje člověk, nevývratně přesvědčený o všem, co se tam píše. Pak čtenáře na prvním místě praští přes oči ta zakyslá ublíženost, píše Jan Hruška. Pro srovnání: Můj děda přišel o všechno za první republiky, můj otec za komunistů. Jestli mně na tom dneska něco vadí, pak je to skutečnost, že zatímco dědek se během několika let znovu vypracoval, stejně jako velká část vyvlastněných si časem dopomohla svou prací ke slušnému životu, dneska slušný člověk nemá šanci. Je prostě přirozené po čase odpustit a zapomenout. Pokud někdo tuhle schopnost nemá, stal se pravděpodobně obětí propagandy. No a osud "sudetských" Němců je názornou ukázkou toho, že propaganda svým otrokům mnoho štěstí nepřinese. |
Pravdivý pohled na dějiny první poloviny dvacátého století je velice poučnou ukázkou, jak snadné je propagandě naletět a jak osudné důsledky to může mít. Takže do toho: V Čechách na začátku dvacátého století mluvila německy dvě etnika. Němci a Židé. Z toho, že Židé (zvlášť ti zámožnější) mluvili zpravidla německy lze soudit, že tehdy bylo výhodné mluvit touto řečí. Po vzniku republiky tyto výhody samozřejmě zmizely. To nebyla žádná tragedie. Po čase by se s tím Němci smířili a vrátil by se normální stav: V jednom poloprázdném sále by řečník mluvil o "odvěkých katanech slovanstva", ve druhém jiný řečník o "slovanech, zaplevelujících germánský životní prostor". V jedné hospodě by se poprali ševci z horního konce s ševci z dolního konce, ve druhé Češi s Němci. Naprostá většina normálních lidí by se tomu leda zasmála. Pak ale přišel Hitler. Česká média o situaci v Německu informovala většinou podle toho, co slyšela od tamních disidentů - v Německu nastalo naprosté bezpráví, člověk si není jist životem, nevinní jsou houfně zavíráni. Naproti tomu Němci v Čechách slyšeli od svých příbuzných pravý opak. V Německu je plná zaměstnanost, mzdy dobré, dostatek levného zboží, drobná kriminalita skoro zmizela. Obojí byla pravda, záleželo, ve které skupině se člověk ocitl. Ovšem takto postavené vedle sebe to vypadalo, že jedna parta nestydatě lže. No a je samozřejmé, že Němci v Čechách věřili svým blahobytně vypadajícím příbuzným. Když k tomu připočetli zdejší krizi, bylo vlastně jediné vysvětlení, že zlí, prolhaní a neschopní Češi nedovedou řídit vlastní stát a ještě navíc svým spoluobčanům ubližují. Další vývoj byl vlastně logický. Vidíme, že propagandu, která "sudetské" Němce dostala bylo velice těžké odhalit. Důsledky ovšem byly naprosto nemilosrdné. Napřed je Hitler navlékl do uniforem a poslal pochcípat na východní frontu. Pak byli ti, kteří přežili odsunuti. No a myslím si, že právě tohle je obecné pravidlo, které můžeme považovat za dějinnou pravdu: Propagandisté předstírali, že chtějí pro ně to nejlepší, ale sledovali své vlastní cíle. Ve skutečnosti je podvedli, zneužili a ublížili jim. Je až dojemné, že se najdou lidé, kteří i dnes "žerou" propagandu, která jim už způsobila tolik zlého. Nemusíme pochybovat, že těm, kteří za věcí stojí jde zase jen o jejich vlastní zájmy. Snad by se hodilo adresovat ještě pár slov farářům, kteří se často ve věci angažují, přestože patrně nemají postranní úmysly. Snad by se hodilo Ježíšovo "Běda vám. Komára (v tomto případě nějaké dávné viny) cedíte, kdežto velblouda (velice konkrétní bezpráví dnešní) požíráte". |