17. 2. 2008
Hanba nám!Kdyby nám, Čechům, chtěl dnes někdo odejmout část našeho historického území -- například severozápadní hraniční pás od Karlovarska přes Ústecko až po Náchod a od Lanškrouna po Ostravu, zvaný Sudety -- to bychom řvali! Možná bychom to území i bránili proti nacionalistickým bojůvkám, možná bychom se domáhali ochrany ze strany "mezinárodního společenství". |
To všechno se ale v historii tohoto státu před sedmdesáti lety dělo. Anglie a Francie nás zradily a Sudety, přirozenou přírodní pevnost, vydaly do rukou Hitlerovi. Přesto se dnes nečinně díváme na to, jak "mezinárodní společenství", se kterým navíc držíme v této věci basu, chrání z hlediska mezinárodního práva protiprávní kroky vedoucí k uloupení Kosova Srbům. Běda, kdyby Srbové své území bránili. Z hlediska "mezinárodního společenství" by se dopustili zločinů. Ne tak ti, kteří je vyhnali a vyhánějí. Srbové byli v roce 1968 jedni z mála, kteří nám Čechům prakticky ukázali, že jsou naši přátelé. Do hrdé "jugošky" jsme se jezdili nadýchat svobodného vzduchu. Hlava našeho státu se jejím obyvatelům odměnila tím, že pár týdnů po vstupu naší země do NATO vynalezla termín "humanitární bombardování". Dnes, zdá se, nehneme prstem, když vládu nad částí svrchovaného území demokratického státu přebírá -- i pod naší kuratelou -- kriminální frakce UČK. Souhlasí i ten, kdo mlčí. Vicepremiér Vondra pravda nemlčí: chce se s ostatními členskými státy EU "radit na společném postupu", popisuje, že velké státy Unie jsou domluveny, že Kosovo brzy uznají, zatímco menší ne. "Musíme být ale realisté", dodává, "nezávislost je očekávaná záležitost." Co to znamená, přelož si, občane sám. Překvapivě zdrženlivě se k záležitosti postavil Václav Klaus, čerstvě zvolený českým prezidentem. "Nespěchejme, nedělejme to, není to potřeba," pravil Václav Klaus.V podstatě se tak shodl se sociálnědemokratickou opozicí a spíše vstřícnost vlády vůči postoji EU nepodpořil. Klausův postoj v této věci je konzistentní a k jeho renomé přispívá v pozitivní kontinuitě: vzpomeňme, že svého času ostře kritizoval i "humanitární bombardování". Jak se k věci v posledku postaví tato vláda, jaké bude její oficiální stanovisko, je zatím otevřená záležitost, nicméně s pravděpodobným koncem. Skeptiků a realistů vůči vyhlášení separatistického státu vedeného vyhraněnými nacionalisty je, jak se ukazuje, i na české politické scéně víc než dost. Příští týdny však rozhodnou, zda se budeme muset za svou zemi před přáteli znovu stydět. Protože je však samostatné Kosovo především dílem americké zahraniční politiky a ministr pro Evropu Alexander Vondra vidí tuzemskou politiku americkými brýlemi, nelze si o postoji této vlády dělat iluze. Karel Schwarzenberg má jiné starosti, myslí na nadcházející operaci svého srdce. Jeho prvním náměstkem je další amerikanofil, Tomáš Pojar. Na druhé straně -- už tolikrát šlápl tento kabinet do různých exkrementů, že by mu to mohlo rázování v tomto duchu poněkud ztížit. |