V této souvislosti je třeba připomenout, že Republika Srbsko je nástupnickým státem Svazové republiky Jugoslávie a že provincie Kosovo a Metochie byla i v době existence Svazové republiky Jugoslávie součástí Srbska. To znamená, že všechny mezinárodně právní akty se vztahem ke Svazové republice Jugoslávie přecházejí v plné míře i na nástupnický stát a tj.Republika Srbsko.Týká se to i již zmíněné rezoluce Rady bezpečnosti OSN obsahující závazek respektovat suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie a tedy i nástupnického státu – Republiky Srbsko.

Základem řešení situace v Kosovu, jak je provincie zkráceně nazývána, musí být a zůstat mezinárodní právo. Plán vyhlášení nezávislosti Kosova vzbuzuje oprávněné obavy některých mocností, všech ctitelů mezinárodního práva ze vzniku řetězové reakce a ze vzniku precedentu, navádějícího separatisty v jiných státech prosazovat své požadavky i silou a mimo rámec práva. Jestliže mezinárodní společenství, včetně Evropské unie, ustoupí tlaku kosovských separatistů, který hraničí s teroristickými praktikami, bude to výraz slabosti a nejednotnosti mezinárodního společenství. To může být podnětem pro separatistické skupiny v dalších evropských státech (Španělsko, Kypr, Bosna a Hercegovina, Severní Irsko a některé státy postsovětského prostoru) k násilným akcím. Evropa se může stát nestabilním kontinentem. K tomuto problému bylo zaujato stanovisko také na mírové konferenci turecké mírové asociace pod záštitou Světové rady míru v Istanbulu ve dnech 12. - 13.ledna 2008 za účasti delegací ze 14 evropských států. V článku 20 přijaté deklarace se říká:

„Konference vyslovuje silnou podporu Srbsku a vyjadřuje solidaritu s jeho legitimní snahou zachovat územní soudržnost a suverenitu v záležitosti autonomní provincie Kosovo a Metochie a vyřešit tento významný problém vyjednáváním o udělení rozšířenější autonomie. Kdyby provincie Kosovo a Metochie získala samostatnost, což je proti Rezoluci Rady bezpečnosti 1244 z roku 1999 a proti základním principům Charty OSN, otevřelo by to cestu období chaosu a bezpráví v mezinárodních vztazích.“

Některé členské státy Evropské Unie např. Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Slovensko, daly zcela zřetelně a jasně najevo, že nezávislost Kosova neuznají.

Občanské sdružení Vojáci.proti válce konstatuje,že dosud nebyly zcela vyčerpány všechny možnosti dialogu a diplomatického řešení na základě mezinárodního práva. Při řešení problému musí být mezinárodním společenstvím respektovány legitimní nároky Republiky Srbsko a plněny závazky vyplývající z diplomatického uznání Republiky Srbsko i ze strany České republiky.

Občanské sdružení Vojáci proti válce k zajištění mírového vývoje v regionu a odvrácení hrozby ozbrojeného konfliktu požaduje, aby:

• Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR projednala tuto otázku a přijala a veřejně deklarovala podporu legitimním nárokům Republiky Srbsko a to i vzhledem k historicky vzájemným vztahům přátelství a podpory se Svazovou republikou Jugoslávie a se Srbskem.
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR veřejně vyhlásilo podporu ČR legitimním nárokům Republiky Srbsko a tento postoj uplatňovalo v rámci všech mezinárodních jednání.

Toto prohlášení bylo projednáno a schváleno Republikovou radou občanského sdružení Vojáci proti válce .

Z pověření republikové rady
plk.v.v. Jiří Bureš
předseda občanského sdružení