Jediné, co takovou situaci může změnit, je výrazná a viditelná občanská aktivita a odvaha jít i do bitev, které nejsou předem vyhrané. Ne nadarmo je tzv. lidský faktor noční můrou všech technologů moci. Má totiž sílu bourat domluvené hry zmíněných zájmových skupin a vynutit si změnu. Jsem přesvědčena, že je načase posunout naši politickou scénu do jednadvacátého století. To se jistě neobejde bez řady činů, které mohou leckomu připadat zbytečné, jelikož nemají v současné situaci jednoznačnou naději na úspěch. Není ale tak důležité vyhrát jednu bitvu. Důležité je vyhrát válku. Neděkovala jsem svým navrhovatelům jenom za to, že mi umožnili promluvit do procesu prezidentské volby. Můj dík jim patří především proto, že měli odvahu sáhnout k neobvyklému, předem nedomluvenému a "nevyobchodovanému" řešení.

Jejich čin nezůstal bez odezvy. Druhá volba hlavy státu proběhla důstojně a efektivně, bez zbytečné zdržovací taktiky a dospěla k cíli. Volitelé přestali plýtvat nejen duchem, ale hlavně penězi daňových poplatníků a chovali se náhle tak, jak by se chovat měli. Odpadla tahanice o způsobu volby, ti, co nechtěli veřejně volit, volili, nezněla sprostota ani výhrůžky, poklesla nemocnost. Efekt možné konkurence dokázal alespoň pro tuto chvíli obrátit pozornost zákonodárců k tomu, co je podstatné. Výsledek této volby se nám nemusí líbit, ale její způsob už nepřipomínal mafiánské tržiště a byl hodný evropské země na prahu třetího tisíciletí.