Myšlenky příspěvku o novém paradigmatu ve fyzice, a tedy ve všech přírodních vědách, připomínají názory, které britský fyzik, Peter Russel, diskutuje v knize Od vědy k Bohu , což doufám pana učitele potěší, jednak tím, že tyto názory nejsou ve fyzice zakázány, a také tím, že není sám.

Russell vystudoval fyziku u známého profesora Hawkingse (Cambridge) a je uznávaným filosofem fyziky. Na jeho websajtu, kromě pasáží z jeho knih a i videa o "prvotnosti vědomí" je mnoho zajímavých stránek, třeba stránka Hodiny světa (en) , která ukazuje přehledně a dynamicky základní parametry našeho světa: kolik lidí používá internet, kolik utratíme na zbrojení a kolik lidí, aut, bicyklů a oxidu uhlíku, přibývá na Zemi a v atmosféře.

K tomu, mimo kontext, chci zde popsat reakci, kterou mám, když ty růsty pozoruji, a to je Chvála ošuntělosti:

Ošuntělost vyžaduje odvahu. Odvahu říci NE konsumní společnosti a neúprosnému útoku reklam, které na nás chrlí masové sdělovací prostředky, billbarrdy i internet. Vyžaduje důvěru v lidi. Víru, že ne všichni nás budou posuzovat povrchně, podle obleku, či přízvuku, či odstínu pokožky, že někteří se zastaví, sednou si, a zamyslí se nad našimi názory.

Podstata vesmíru a příští paradigma, který si Země vybere, by mohla být ošuntělost, klid, méně soutěže a shonu, a za to víc existenční jistoty, víc kontemplace.

Když jsem ještě pracoval v nedostatatečně ošuntělé Kalifornii, zadíval jsem někdy mimo obrazovku, do nekonečna, do minulosti, a viděl jsem ve vzpomínkách ošuntělou, zasněženou chalupu, někde na Moravě, a tak nějak mi chyběla. Teď ji mám a nejsem zklamán.

Zpět k podstatě vesmíru: Myšlenka, že žijeme ve virtuálním světě, který byl vytvořen jinou, nám neznámou civilisací, se vyskytuje ve sci-fi Stanislava Lema, v Schellingově filosofii v sočasné populární serii filmů Matrix . Vyskytuje ovšem i v moderní formě pseudovědecké nauky kreacionismu, které se říká ID (Intelligent Design), podle níž je proces konstrukce vesmíru popsán v Bibli. Pseudovědeckost není v tom že zastává Kantovu a Hegelovu primárnost vědomí, ale v tom, že se vydává za vědu, aniž by užívala metody vědy, kriterií, jako je vyvratitelnost experimenty .

Hypotéza, o tom, že tento vesmír je konstrukcí či manifestací vědomí, není dnes, diskutována v referovaných časopisech fyziky. To není proto, že by byla podle dnešního paradigmatu kacířská, ale proto, že nikdo zatím nevymyslel a nenavrhl experiment, kterým by se dala testovat, potvrdit či vyvrátit. Takže, pokud bych chtěl kritizovat příspěvek pana učitele, nebylo by ta za to, že uvažuje o novém paradigmatu, ale za to, že problém vědecký vidí ve světle ideologie, takto:

Ona totiž česká fyzika neexistuje. Ani německá fyzika. Existují čeští fyzici (což zahrnuje i fyzičky), kteří se podílejí na rozvoji světové vědy. Možná že žijeme během změny paradigmatu, přechodu k informační, a třeba i spirituální společnosti, ale určitě žijeme v přechodu ke globální společnosti, a nikde to není tak zřejmé, jako na příkladu vědy a zvláště fyziky. Světová fyzika je otevřená novým myšlenkám, i novému paradigmatu. Ale musíme se vyvarovat stejného omylu, kterého se dopustil Biskup v případě Galiela Galilei, totiž nerozlišení víry a autority a vědy.

Na závěr si nemohu odpustit poznámku, že stejného omylu se dopouští i president Klaus ve svých názorech na problémy klimatu. Jako lék proti tomu bych doporučil přeložit Russellovu knihu do češtiny.