BC: Přírodní vědy určitě nelze považovat za materialistické. Materialismus je metafyzická nauka o bytí, kdežto přírodní věda je filozoficky nestranná a připouští různé interpretace světa - tak např. dualismus, ten zastával Popper, deismus, ten zastával Einstein (který mimochodem nevěřil v existenci času tak silně, že tuto svou víru použil jako argument v kondolenčním dopise ženě mrtvého přítele), idealismus (ten zastával zřejmě Ernst Mach) - našly by se dokonce příklady fyziků, kteří měli blízko ke klasické metafyzice, jež je chápána dnes jako zcela "nevědecká" (byl by to Duhem a Schroedinger).

Většina vědců jsou "materialisté" v tom, že věří v materiálnost toho, s čím zacházejí v laboratoři (nádherná kniha Iana Hackinga REPRESENTING AND INTERVENING), ale málokdo přemýšlí o otázkách, o čem naše vědecké poznání vlastně vypovídá.

Diskutovaly o tom během minulého a předminulého století elity vědy a filozofie a materialismus rozhodně není výsledkem - spíš se ta otázka bude muset vyřešit bez pomoci metafyziky, jakou materialismus je, a s obratem k pragmatismu a existencialismu (zajímvé a vysoce poučné jsou v tomto smyslu van Fraassenovy přednášky - na Yale - o vztahu vědy a náboženství, kniha nese název THE EMPIRICAL STANCE a vyšla péčí nakladatelství Yaleovy university v roce 2002).

Odkazy na obě knihy na Amazonu ZDE ZDE