Novinář se pozná podle toho, jakou položí třetí otázku. První dotaz si připraví každý blbec, třebas na papírek. Odpovědí na tuto otázku tázaný zjišťuje, jestli novinář blbec je, jak předpokládá, a nebo není. Pokud na skrytý spin, výsměch či úhybný manévr nereaguje a pokračuje s dalšími tématy jako by se nechumelilo, blbec je a další odpovědi vypadají podle toho. Pokud zareaguje, musí reagovat nesouhlasně a položí druhou otázku k tématu, která vyjasní zároveň míru jeho znalostí a nutí tázaného původní spin překrýt a odpovědi se vyhnout obecnou floskulí. Za pokus to stojí, málokdo z novinářů má tak pevné nervy, aby z politika páčil pravdu dál. Teprve třetí novinářova otázka vracející se obloukem k té první udělá mezi tazatelem a tázaným definitivní jasno a určí obsah i kvalitu rozhovoru.

Tuto taktiku je třeba aplikovat pouze při prvním setkání, kdy se novinář a politik neznají. Odborné novináře uvidíte většinou sedět na zasedání parlamentních výborů, odborných konferencích, v kuloárech vědeckých ústavů a ten z politiků-nováčků, který je nezná a podobný trik na ně zkusí, dostane většinou rychlou a studenou sprchu. Zároveň pozná, že ne každý novinář je hloupější než on. Český rozhlas 6, který sám sebe klasifikuje jako analyticko-publicistickou stanici, nemá žádného odborného novináře se specializací na zdravotnictví, lékovou politiku, zdravotní pojišťovny a nikdo z redaktorů nezná ani zákulisí legislativy. Pouze parlamentní zpravodaj Bouška rozezná rozdíl mezi schvalováním zákona v legislativní radě, ve vládě a v parlamentu a všechny lhůty, které tato projednání předloh mají. Je dobré pro analytickou stanici, ví-li alespoň jeden její redaktor, jaký je rozdíl mezi prvním, druhým a třetím čtením návrhu zákona. Ještě úžasnější je, ví-li zároveň, z jakých důvodů lze navrhnout zkrácené čtení a jaké termíny lze při takovém postupu použít jako minimální. Nejúžasnější je, pokud redaktor nejásá při schválení zákona ve Sněmovně předčasně a alespoň tuší, že tímpádem ještě od zítřka nezačne platit, ale musí projít ještě schválení Senátem. A pokud navíc ví, kolik poslanců je třeba k přehlasování senátního pozměňovacího návrhu, je skoro génius. Géniů je v ČRo 6 nedostatek.

Z tohoto úhlu pohledu byl rozhovor s náměstkem ministra, který vedli redaktoři Holub a Jirásková, předem prohranou bitvou, neboť dvojích výkladů těchže faktů, rozporu mezi "koncepčním" očekáváním a tvrdými fakty reality, nedořečených podrobností a nevyvratitelných námitek proti návrhům, o kterých v rozhovoru byla nebo spíše měla být řeč, je nepočítaně.

Terezie Jirásková , Petr Holub, ČRo 6, Studio Stop: 2. 8. 2007: Rozhovor s Pavlem Hroboňem ZDE

Trapné ovšem je, že moderátoři "analytického rozhovoru" nedokázali říci k reformě zdravotnictví JEDINÝ KONKRÉTNÍ ÚDAJ. Náměstek ministra také ne a moderátorům to nevadilo. V jejich otázkách se to hemží neurčitostmi, neadresností. V odpovědích se to hemží neurčitostmi, neadresností. Redaktoři nedokázali z klíčových dokumentů ani citovat.... Slovenská reforma ministra zdravotnictví SR Rudolfa Zajace a jeho poradce Petera Pažitného, na kterou se ptala moderátorka, navíc skončila zároveň s Dzurindovou vládou. Slovenské odbornice, které se přesunuly do Prahy, tak nejspíše v Česku chtějí ordinovat slovenské recepty. Nicméně - Zajacova reforma byla dokonce i slovenským prezidentem uznána za protiústavní a dokázala spojit do jednoho opozičního šiku 14 organizací velmi různé až obvykle protikladné názorové orientace. Společný zájem svedl dohromady: lékařskou komoru, lékárnickou komoru, komory středních zdravotnických pracovníků, porodních asistentek, zubních techniků a zubních lékařů, odborový Svaz zdravotnictví a sociálních služeb, Lékařskou unii specialistů, Unii vysokoškolsky vzdělaných zdravotníků, Lékařské odborové sdružení, Asociace domácí ošetřovatelské péče, Asociace výrobců generických léků a konečně Asociace distributorů léků a zdravotnických prostředků. To už redaktoři ČRo 6 nadšenému prosazovateli tržních reforem neřekli. Došlo k pokusu o ovládnutí veřejných fondů a institucí soukromým kapitálem - zločinný je přesun majetku a vlivu pod finanční skupiny (Penta atd.). Vláda do předčasných voleb stihla transformovat na akciové společnosti pouze zdravotní pojišťovny , musela však zastavit transformaci nemocnic. Podrobně pro Britské listy analyzoval situaci na Slovensku například bývalý ministr zdravotnictví, Ivan David. Najít si jeho námitky proti slovenskému konceptu by neměl být pro novináře problém. Přesto redaktoři veřejnoprávního rádia náměstka ministra zdravotnictví s názory a argumenty opačnými nekonfrontovali. V Česku se přitom chystá stejně legální , nikoliv však legitimní krádež veřejných služeb a majetku. Za jednorázové výpalné, které má uhradit první vlnu dańové minimalizace. Pak už nebude odkud brát. Leninská idea minimalizace státu prostřednictvím bolševické pravice započala.

Ivan David, BL 14. 4. 2005: Slovenské zdravotnictví - reforma k horšímu ZDE

Někdo namítne, že Davidovy argumenty jsou příliš levičácké. Nesouhlasím, ale budiž. Ale abychom mohli uvádět přesná čísla a na nich uvádět do rozpaků náměstka ministra, stačí jen prostudovat Bílou knihu Zajacovy reformy. Hezké, i když trochu laciné srovnání nabízí například výdaje na zdravotnictví (%HDP) v závislosti na "výsledcích" před reformou. Není divu, že si nová slovenská vláda dovolila reformu zastavit okamžitě po volbách. Údaje jsou z roku 2003.

Ještě v roce 1998 byl podíl výdajů zdravotnictví na HDP 7,6 procent. Po realizaci části reforem Dzurindovou vládou se tato hodnota prudce přiblížila číslu 5. Nejefektivnější je kráva, kterou dojíme, ale nekrmíme. Do chvíle, než chcípne. Ale to už je hovězí prodáno. Prodejce je v opozici a může říkat, to já ne, to voni.

Peter Pažitný, Rudolf Zajac: Biela kniha - Ozdravené zdravotníctvo v službách občanov ZDE

Julínkova nová vyhláška o úhradách léků, generických preparátech a "evropském" přepočítávání cen léků lze také konfrontovat s názory přesně opačnými. Narozdíl od redaktorů ČRo 6 jsou bývalí ministři Rath i David konkrétní a uvádějí konkrétní čísla, konkrétní dopady Julínkových snah o odstátnění zdravotní sítě a zbavení státu všech nástrojů k ovlivňování zdravotní politiky. Navíc - kopírování slovenského přístupu do jiných podmínek bez poučení z chyb může způsobit nemalé problémy samo o sobě.

Ivan David, BL 30.1.2006 Pohádka o zlých ministrech a hodném panu doktorovi ZDE

Zde je několik ukázek rozhovoru - otázky i odpovědi. Tučně a zvýrazněně jsou "druhé" otázky, které měly následovat a nenásledovaly...

Tyto otázky jsem si většinou nevymyslel já. Řada z nich vychází z článku Dr. Michala Sojky z České lékařské komory v časopise Tempus Medicorum. Toho časopisu, který tak rozčílil ODS před volbami, že se policie snažila skandalizovat firmu Evy Klimovičové a přes ni Ratha za jeho výrobu. Paradoxně mohla Klimovičová hrát stejnou roli v případě Rath, jako Tomšovicová v případě Srba nebo Urbanová v případě Čunek. Nepřipadá vám ten scénář stejný? Na rozdíl od otázek, položených redaktory ČRo 6 má Sojka ve svém článku řadu nezpochybnitelných faktů. A s těmi se těžko polemizuje... Další okruh otázek přináší konkrétní stanovisko České lékařské komory k parlamentnímu tisku 222 - návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. To vše jsou informace, které byly v době rešerše k rozhovoru s náměstkem ministra zdravotnictví redaktorům k dispozici.

stanovisko představenstva České lékařské komory k parlamentnímu tisku 222 - návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů - 22. 6. 2007 ZDE

Poradce Pažitný ve slovenské Bílé knize zdravotnických reforem uvádí:

Zdedená štruktúra zdravotného systému socialistického typu, založeného na rozsiahlej sieti nemocníc s dôrazom na fyzickú dostupnosť, je v SR naďalej finančne neudržateľná. Zvýšenie nákladov na poskytovanie zdravotnej starostlivosti je spôsobené starnutím populácie, rozšírením neprenosných chorôb (ako sú napr. kardiovaskulárne a onkologické ochorenia) a chronických chorôb, vývojom nových, finančne náročnejších technológií a rastúcimi očakávaniam obyvateľov.

"Slovensko má príliš veľa zdravotníckeho personálu, predovšetkým lekárov, čo znamená nielen záťaž pre zdravotný systém, ale aj potenciálne riziko zvyšovania výdavkov cez dopyt, vyvolaný samotnými lekármi."

Už to jsou citace, které si vyžadují velmi principiální rozbor, zvláště pokud se na dzurindovsko-zajacovské Slovensko dívá česká ODS jako na všespasitelný vzor. Přitom součsná vláda kroky té předchozí nadšen není vůbec. Ti lékaři, a sestřičky kteří "přebývají", jsou nenažraní. Chtějí mít stále víc práce... Může je nejspíše nahradit kdejaký mastičkář. Na Slovensku jsou stále zadlužení a nic se zaječí reformou nevyřešilo. Podíváme li se na tabulku s faktickými čísly, nedospějeme k jednoznačné odpovědi zda je dobré za lékařem jezdit sto kilometrů nebo ne. Ale k takto hloubkovému a konkrétnímu pohledu na mýty a lži o zdravotnictví se redaktoři ČRo 6 nedostali. Prostě si jen tak splkli před mikrofonem. Proč ne, když je za to někdo platí.

Josef Vít, BL 25. 4. 2007: Nemocné zdravotnictví - jak z toho ven? ZDE

Nejen odborná argumentační nepřipravenost, ale i otřesná hovorová čeština moderátorů, která vynikne zejména tehdy, když si přečteme překlad, je ovšem v přímém rozporu s Kodexem Českého rozhlasu , na který ovšem v ČRo 6 kašlou. Oni jsou přece ta analyticko-publicistická elita. Moderátorům diskuze nejde o

A co říká Kodex?

Kodex Českého rozhlasu ZDE

Pokud novinář nerozumí tématu, o kterém hovoří, je to tragédie. Může se to stát v okresních novinách, může se to stát při "výrokové" žurnalistice, která plní stránky novin i obrazovky a nemá jiný účel, než zkrátit dlouhé věty do krátkého článku či zprávy o tom co kdo řekl. Analytický přístup vyžaduje shromáždění faktů, dokumentů. Vyžaduje studium a specializaci. Pokud redaktor není odborník a neumí téma ani elementárně nastudovat, aby čelil svému kvalifikovanému připravenému protějšku se ctí, neumí uvádět přesné údaje a exaktně formulovat problém, tak je to .... jen takové "domácí žvýkání".

Nadbíhání názorům ODS a neadekvátní dávání prostoru této straně k vyjádření bez věcné, argumentací podpořené korekce moderátorů je ve většině pořadů Studia Stop pravidlem. 9. 8. 2007 ve 22:10 byl hostem Jany Šmídové a Petra Holuba ve Studiu Stop předseda Senátu Přemysl Sobotka a otázky překypovaly inteligencí: "A kde budete lovit?", "A kde budete přesvědčovat?", "A kdybyste třeba teď chtěl mě přesvědčit, proč je nejlepším kandidátem Václav Klaus, co by se k tomu dalo říct?", "Kdybych měl shrnout vaše argumenty pro Václava Klause, tak tady jde o to, že my máme politika tady, který má pevný názor, ten dokáže prosadit v Evropě, a tudíž i posílit postavení České republiky. Takhle je možné shrnout jeho přednosti?"....

Jana Šmídová , Petr Holub, ČRo 6, Studio Stop 9. 8. 2007: Beseda s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou TXTDOWNLOADSTREAM

8. 8. 2007 proběhla repríza pořadu Jak je veřejnost informována o reformě zdravotnictví, 31. 7. 2007 jsem se dozvěděli, že Úřad pro výzkum totalitních režimů zahajuje činnost, 26. 7. 2007 byl hostem žvanivého rozhovoru analytik a sociolog Ivan Gabal, 25. 7. 2007 se probíraly problémy s novým systémem rodičovských příspěvků, 24. 7. 2007 jsem byli v nejistotě, zda se dočkáme důchodové reformy. Neuvěřitelná vyváženost.

Jak vést ostrý a přitom korektní rozhovor na ryze odborné téma, ukázal Václav Moravec v nědělní Debatě s ministrem financí Miloslavem Kalouskem, bývalým ministrem financí a stínovými ministry Bohuslavem Sobotkou a Jiřím Dolejšem. O projednávaném tématu věděl řadu podrobností, prokázal i doslovnou znalost výroků jednotlivých osob a jejich politických programů. Dokázal svými otázkami nejen donutit zúčastněné k přímým, nevyhýbavým odpovědím, ale dokázal i udržet tvrdé tempo pořadu a jeho zajímavost pro diváky. Redaktoři ČRo 6 by si tento hodinový pořad z neděle 12. srpna mohli nastudovat jako případovou studii.

Český rozhlas 6 se k lepšímu nemění, protože zde není nikdo, kdo by ctil Kodex a kdo by rozuměl žurnalistice. Je zde oproti tomu příliš mnoho lidí, kteří rozumí pouze propagandě. Včetně ředitele této stanice. Propagační stanice exilové opozice, posléze vládní koalice, ona bývalá Svobodná Evropa, dnes veřejnoprávní Český rozhlas 6 se k lepšímu změnit nemůže.

Terezie Jirásková , Petr Holub, ČRo 6, Studio Stop: 2. 8. 2007: Rozhovor s Pavlem Hroboňem TXTDOWNLOADSTREAM

Stížnost namísto závěru

Stížnost na redaktory Českého rozhalsu 6 a ředitele této stanice kvůli porušení Kodexu Českého rozhlasu a zákona o Českém rozhlasu

• Z výše uvedeného, ale hlavně z celkového poslechu a přepisu příspěvku (viz výše) je zřejmé, že moderátoři ČRo 6 Petr Holub a Terezie Jirásková při vedení rozhovoru s náměstkem ministra financí porušili ustanovení 6.3 Kodexu tím, že nezjišťovali pravé příčiny jevů ani rozsah následků.
• Porušili ustanovení 6.6 Kodexu tím, že uváděli nepřesná a neurčitá čísla, nezjišťovali a neověřovali skutečnosti ani v otázkách a už vůbec ne v odpovědích tázaného.
• Porušili ustanovení 6.7 Kodexu tím, že směšovali v jedné větě informaci o faktech s jejím hodnocením, a to mnohdy značně rozporným a subjektivním.
• Porušili ustanovení 6.8 Kodexu nesplněním povinnosti zjistit a posluchačům zprostředkovat věcně správný obraz skutečnosti. Zamlčením důležitých informaci a potlačením podstatného aspektu informace zkreslili výsledný útvar.
• Porušili ustanovení 6.10 Kodexu klamavou manipulací s fakty.
• Porušili ustanovení 7.4 Kodexu, neboť nezachovali nestrannost při vedení rozhovoru a sdělovali tázanému i posluchačům své vlastní názory a nikoliv fakta.
• Po celou dobu trvání rozhovoru porušovali oba moderátoři ve svých otázkách a monolozích pravidla spisovného jazyka a tím i ustanovení bodů 12.1, 12.2 a 12.3 Kodexu. Činili tak nespisovným řazením slov do vět, balastními ukazovacími zájmeny, občasnou neshodou skrytého podmětu s přísudkem a dalšími prohřešky hovorové mluvy.
• Nexistence šéfredaktora stanice přesouvá odpovědnost na ředitele. Ředitel stanice Český rozhlas 6 z odpovědnosti šéfredaktora porušil odvysíláním tohoto rozhovoru ustanovení o odpovědnosti v bodě 6.17 Kodexu, neboť v jím řízené stanici se tyto profesní prohřešky a porušení Kodexu běžně tolerují a ustanovení Kodexu ani dalších závazných právních předpisů se nevyžadují. Odvysílané příspěvky se neanalyzují a nevyvozují se ze zjištěných chyb následky dle zákoníku práce, jak ukládá zákon o Českém rozhlase.
• Ředitel stanice Český rozhlas 6 porušil odvysíláním tohoto rozhovoru zákon 484/1991 Sb. o Českém rozhlase v § 2 odst. 1. písm. a), v souvislosti s odpovědností mu svěřenou dle Statutu a organizačního řádu tím, že nevynucuje plnění Kodexu po zaměstancích a nekontroluje vysílání stanice, kterou má řídit, nejen za to brát plat. Podle § 2 odst. 1. písm. a) zákona 484/1991 Sb. o Českém rozhlase jsou hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.
• Jednostranným zvýhodňováním témat a představitelů vládní koalice a jejich vyšší frekvencí v pořadu Studio Stop minimálně v posledních dvou měsících porušil ředitel stanice ČRo 6 Duhan z titulu odpovědnosti šéfredkatora ustanovení bodu 1.3 a 7.2 Kodexu Českého rozhlasu.

Jelikož zákon 484/1991 Sb. v platném znění trvá při každém porušení Kodexu na porušení pracovní kázně podle zvláštního právního předpisu - zákoníku práce, žádám tímto Radu Českého rozhlasu jako právoplatně zvolený orgán, aby projednala tuto stížnost ve lhůtě do 30 dnů od podání na svém veřejném zasedání, konstatovala porušení Kodexu konkrétním způsobem v konkrétních bodech s odůvodněním a uložila generálnímu řediteli do určitého termínu nepřesahujícímu lhůtu 30 dnů od výroku Rady naplnit § 8 odst. 1 písm d) zákona 484/1991 Sb. v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce o porušení pracovní kázně a hrubém porušení pracovní kázně. V případě odmítnutí stížnosti jako nedůvodné žádám o detailní zdůvodnění u každého podle podání porušeného bodu Kodexu kvůli dalšímu postupu. Jako podavatel této stížnosti si přeji být informován písemnou formou (možno mailem) o termínu projednávání stížnosti Radou, o učiněných krocích Rady i následných krocích generálního ředitele.