Kanada učinila toto rozhodnutí týden poté, co ruská ponorka umístila ruskou vlajku na mořském dně v Arktidě. Moskva si činí nároky na polovinu Arktidy. Nároky si činí také Spojené státy, Norsko a Dánsko.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí dal minulý týden najevo, že Washinton nezůstane v nečinnosti vůči tomu, co považuje za snahy Ruska zmocnit se nového území, avšak postavení Spojených států je složité, protože dosud nepodepsaly smlouvu o využívání moří.

I dánští vědci se připravují vydat se v sobotu na cestu do Arktidy a potvrdit tam nárok Dánska na bohatství v Arktidě. Americký ledoborec směřuje do Arktidy zmapovat mořské dno severně od Aljašky.

I když existují mezi Spojenými státy a Kanadou dobré vztahy, americký velvyslanec v Kanadě David Wilkins v minulosti vyjádřil nevůli nad nároky, které si Kanada činí na Arktidu.

Žádná země nevlastní oceán v Arktidě ani severní pól a jejich využívání upravuje mezinárodní právo. Podle jedné konvence OSN má každá země s pobřežím v Arktidě výlučná práva na využívaní přírodního bohatství v "exkluzivní hospodářské zóně". Mimo tuto zónu ovládá přírodní zdroje Mezinárodní úřad pro mořské dno. Avšak po ratifikaci této konvence OSN dostala každá země 10 let na to, aby zažádala o rozšíření své zóny. Norsko (ratifikace 1996), Rusko (ratifikace 1997), Kanada (ratifikace 2003) a Dánsko (2004) požádaly o rozšíření svých arktických zón.

Rozhodnutí OSN ohledně toho, kdo má vlastnit jaké mořské dno, rozhodne, kdo dostane právo k těžbě obrovských rezerv ropy a zemního plynu v Arktidě, které se odhadují na 10 miliard tun.

Argumenty o Arktidě byly dosud akademické, v důsledku tloušťky ledu, ale v důsledku globálního oteplování led taje a vrty začínají být možné. Američtí geologové odhadují, že pod polárním lede je pravděpodobně až 25 procent dosud neobjevených ložisek ropy a zemního plynu.

Kanadský premiér Harper uvedl: "Ochrana národní bezpečnosti, integrity našich hranic, je prvotní odpovědností každé národní vlády a je to odpovědnost, který bývala zanedbávána."

Minulý měsíc oznámil že Kanada postaví šest až osm hlídkových lodí pro kanadské námořnictvo, které budou střežit severovýchodní plavební cestu v Arktidě, o níž Spojené státy tvrdí, že Kanadě nepatří.

Ruští vědci si činí národ na Lomonosovo pohoří, asi 2000 km dlouhé pohoří pod hladinou moře. Na tutéž oblast si činí národ Dánsko.

Postavení USA je složité protože americký senát odmítá už od roku 1990 ratifikovat konvenci OSN o zákonu pro mořské dno, hlavně proto, že republikánští senátoři neuznávají právo OSN, aby o této věci rozhodovala.

Podle této konvence mají země právo na moře severně od své pevniny. Podle tohoto principu si činí Rusko a Dánsko nároky na Lomonosovovo pohoří. Podle stejné zásady by měly Spojené státy právo na polovinu Arktidy.

V americké vládě vzniklo znepokojení, že USA tyto věci zanedbaly, a proto letos v květnu prezident Bush navzdory přáním republikánských senátorů začal podporovat ratifikaci smlouvy o mořském dnu. Nové slyšení výboru amerického senátu pro zahraniční vztahy v této věci se bude konat letos na podzim.

Podrobnosti v angličtině ZDE