21. 4. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 4. 2006

ČRo 6: Platit za "inteligenci"? Vidím to jinak!

reakce na příspěvek Martina Schulze v pořadu Názory a argumenty pod názvem "Koho volit?"

Podobně jako řadě občanů, je mi denně dopřáno sledovat výkony žurnalistů, ba co dím, publicistů. Publicista je povětšinou žurnalista, který má problém s napsáním zprávy, a tak píše jen, co si o zprávách myslí. To v lepším případě. V tom horším píše, co si myslí a zprávy k utváření svého "názoru" nepotřebuje. Abych řekl pravdu: nic moc.

Sleduji jejich bezuzdné plkání, luštím proto jejich prohlášení z étéru či mezi řádky novinové velikosti a nevím, jestli oba - publicista i já, žijeme na jedné a téže planetě, v tomtéž státě, v tomtéž městě, v téže instituci a ve stejné době.

Martin Schulz, ČRo 6, Názory a argumenty: Koho volit? TEXTDOWNLOADSTREAM

Kodex Českého rozhlasu - žurnalistická pravidla veřejné služby

6.3. Publicistické pořady Českého rozhlasu nabízejí především kritickou reflexi reality, musí zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků. Publicistické pořady také dávají aktérům událostí příležitost vyjádřit argumenty, jimiž zdůvodňují své postoje. ... Publicistické pořady se také zabývají problematikou životního prostředí, etnických menšin, zdravotně postižených nebo jiných skupin, jakými jsou například senioři, lidé v obtížné sociální situaci nebo spotřebitelé. Spektrum zmíněných pořadů vychází z aktuálních potřeb společnosti, zjišťovaných například prostřednictvím sociodemografických výzkumů renomovaných institucí.

6.6. Ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.

6.7. Český rozhlas striktně rozlišuje mezi informací zpravodajského charakteru (zprávou) a hodnotícím soudem (komentářem). Zprávou se rozumí informace o určitém ději nebo stavu obsahující zpravidla také informaci o postojích hlavních aktérů události, která je předmětem zprávy. Není dovoleno vydávat za zprávy pouhé domněnky. Hodnotící soud vyjadřuje názory, postoje nebo pocity. Český rozhlas ve svém vysílání jednoznačně, pro posluchače zřetelně, odděluje zprávy od hodnotících komentářů. Zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora.

6.10. Hodnotící soud je vždy subjektivní a není ze své povahy podrobitelný důkazu pravdy. To však Český rozhlas nezbavuje povinnosti zařazovat do vysílání zpravodajských a publicistických pořadů jen takové hodnotící soudy, které jsou prezentovány čestně a bez klamavé manipulace s fakty, jimiž má být hodnocení odůvodněno. ...

6.12. Český rozhlas je povinen zajistit, aby všechny nahrávky používané ve zpravodajství a publicistice přispívaly k věcné správnosti a přesnosti sdělení. ...

6.14. Redaktoři Českého rozhlasu si musí při vystupování ve zpravodajských pořadech počínat tak, aby posluchač nemohl rozpoznat, jaký názor mají na věc, o níž informují. V publicistických pořadech obsahujících osobní stanovisko autora se nesměji odchylovat věcně od pravdy.

6.17. Editoriální rozhodování ve stanicích se řídí především kritérii vyplývajícími z Kodexu. Za obsah zpravodajských a publicistických pořadů odpovídá šéfredaktor příslušné stanice.

16.1. Český rozhlas je zavázán dbát o kultivovanost jazykového projevu. Vyjadřování hlasatelů, moderátorů a redaktorů ve vysílání musí působit jako vzor správného užívání jazyka již s ohledem na skutečnost, že posluchači mohou takovému vyjadřování přikládat normotvorný význam.

16.2. Český rozhlas má za povinnost vždy s ohledem na téma a žánr uvážlivě volit a pečlivě užívat jazykových prostředků. ...

16.3. Slovní formulace užité hlasateli, moderátory a redaktory ve vysílání by se měly vyhýbat frázím, klišé nebo jinému zplošťování obsahu jazyka. Při sdělování informace nelze uplatňovat dobově populární výrazy či obraty na úkor přesnosti a věcnosti obsahu informace. Český rozhlas dbá, aby v pořadech nedocházelo k stereotypnímu opakování výrazů, jejichž obměnu lze při zachování přesnosti zajistit.

18.1. Český rozhlas se musí vyvarovat toho, aby v posluchačích vyvolával nebo utvrzoval představu, že si lidé náležející k určité rasové, národnostní, etnické nebo sociální skupině zaslouží pro tuto svoji skupinovou příslušnost jiné postavení ve společnosti než ostatní. Český rozhlas je povinen zdržet se stereotypů v popisování konkrétních skupin, respektive jejich příslušníků.

18.2. Český rozhlas nebude při svém provozu nebo v programu nikoho diskriminovat, zejména ne z důvodů pohlaví, věku, rasy, sexuální orientace, národnosti, etnické příslušnosti, náboženství, názorů nebo příslušnosti k určité sociální skupině.

20.6. Český rozhlas se při vysílání pořadů nebo informací o trestné činnosti zdrží vyvolávání nebo podpory nálad směřujících k pomstě či protiprávní ostrakizaci podezřelých, obviněných, obžalovaných nebo odsouzených. Nebude také uvádět pořady, jejichž obsahem by byl vyvoláván tlak na soudce, aby určitým způsobem rozhodl o vině či trestu.

Závěr... Není-li v Kodexu výslovně zmíněno některé z obecně platných etických pravidel, nebude to interpretováno jako přípustnost jednání, které by bylo v rozporu s tímto pravidlem. ... Má-li být Kodex skutečným pomocníkem a měřítkem jednání pracovníků Českého rozhlasu, předpokládá jeho praktické uplatňování pravidelně vyhodnocovat zkušenosti s jeho působením v praxi a projednávat návrhy případných změn a doplnění. Za tímto účelem budou vedení Českého rozhlasu, profesní organizace a odbory dbát o pravidelné projednávání otázek a problémů, jež v souvislosti s působením Kodexu v praxi vyvstanou, aby tento dokument zůstal užitečným a obecně respektovaným nástrojem podpory služby veřejnosti, schopným udržet krok s vývojem společnosti i rozhlasového oboru.

Kodex Českého rozhlasu ZDE

Koho volit

Martin Schulz

Co neposlouchat

Štěpán Kotrba

Podobně jako řadě občanů je mi denně sledovat usilování našich známějších či méně známých politiků o přízeň voličů. Sleduji jejich předvolební diskuse, luštím jejich předvolební prohlášení v televizi, procházím či projíždím kolem jejich billboardů a - abych řekl pravdu: nic moc.

Podobně jako řadě občanů je mi denně dopřáno sledovat výkony žurnalistů, ba co dím, publicistů. Publicista je povětšinou žurnalista, který má problém s napsáním zprávy, a tak píše jen, co si o zprávách myslí. To v lepším případě. V tom horším píše, co si myslí a zprávy k utváření svého "názoru" nepotřebuje. Abych řekl pravdu: nic moc.

Sleduji jejich bezuzdné plkání, luštím proto jejich prohlášení z éteru či mezi řádky novinové velikosti a nevím, jestli oba - publicista i já, žijeme na jedné a téže planetě, v tomtéž státě, v tomtéž městě, v téže instituci a ve stejné době.

K těm billboardům (mimochodem, tuhle jsem v televizi viděl, ale hlavně slyšel jednu paní, snad političku, jak to slovo vyslovuje pěkně po našem, tedy foneticky "bilbo-ard"), tedy k těm billboardům mě napadlo tohle: Co si asi o těch výtvorech může myslet občan, který je zhruba od minulých voleb (i když ten pocit je jistě setrvalejšího rázu) konfrontován s naprosto odlišnou realitou, než jakou mu politici na obrázcích nabízejí nebo rovnou slibují.

"Tuhle" jsem "viděl, ale hlavně slyšel" jednoho publicistu, který se konečně po letech podíval na televizi. Ale nevěděl, kdo je moderátorka a kdo politička, a také mu to bylo jedno. "Snad političky" neznám. Internet umožňuje mediálnímu kritikovi vidět i slyšet. Je to ale divné. Když se dívám na televizi já, Lucii Borhyovou bych si s Táňou Fischerovou splést nedokázal... Neznalost výslovnosti cizích slov by mne z klidu nevyvedla. U novinářů znám horší prohřešek - neznalost tvrdého y a měkkého i. K opinion onoho publicisty mne bohužel nic tak inteligentního, jako jeho, nenapadlo. Co si o politicích i novinářích může myslet občan, který je s podobnými "myšlenkami" konfrontován denně a jen a pouze tyto "myšlenky" mu zprostředkovávají pohled na svět a správu věcí veřejných?

V nejlepším případě nic. Přepne na jinou stanici, protože zde mu "nic neslibují". A pak vypne rádio i televizi, protože všude vysílají titíž "publicisté" totéž.

Tak třeba komunisté mají jeden takový plakát, nad kterým nevím, zda se smát, nebo skutečně plakat. Stojí na něm otázka: Platit za zdraví? A komunisté na to hned pod tou otázkou odpovídají: Vidíme to jinak!

Když jsem kdysi pracoval ve vydavatelství Economia, přijali jsme zde firemní slogan: Hospodářské noviny - pro ty, kteří chtějí vědět víc. V Economii už několik let nepracuji. A někteří z těch, kteří tento slogan naplňovali obsahem, také ne. Britské listy mají ale dnes podobný: Deník pro ty, kteří myslí - sami. Vím už, co bude dělat Martin  Schulz, chvíli se bude ještě smát, a potom bude už jen plakat. Protože solidaritu ve zdravotnictví nepotřebuje pouze ten, kdo je ještě bezstarostně mladý, bohatý a zdravý.

No, to bych řekl, že to asi vidí jinak, jen si nedovedu (ani jako nevolič komunistů) představit, zda to myslí dobře nebo špatně. Zda jde o setrvalou (a v lidech možná záměrně pěstovanou) lež o státní bezplatné péči či zda snad nemají na mysli nějaké (jak to slušně říct?) "radikálnější" řešení.

Já to také "vidím jinak". Komunistický billboard hovoří o solidaritě zdravých s nemocnými a bohatých s chudými. Hovoří o solidární platbě, která by měla z peněz zdravých a bohatých (mnohdy i mladých) platit "zdraví". Aby lékař léčil podle Hippokratovy přísahy - aniž by musel na svou službu lidem doplácet ze svého či přemýšlet, zda si nemá na svůj univerzitní slib vyprosit u VZP výjimku z pravidla lékařské etiky, určeného "prvním lékařem historie".

Hippocratis ius iurandum

"Přísahám při Apollonovi, bohu lékařství, při Aeskulapovi, Hygiei a Panacei i při všech bozích a bohyních a dovolávám se jejich svědectví, že podle svých sil a svědomí budu tuto přísahu a tyto závazky řádně zachovávat. Svého učitele v tomto umění budu ctít stejně jaké své rodiče a vděčně mu poskytnu všechno nutné, ukáže-li se toho potřeba; také jeho potomky budu pokládat za bratry, a budou-li se chtít naučit tomuto umění, vzdělám je v něm bez nároku na odměnu a jakékoliv závazky. Rovněž umožním jak svým synům a dětem svého učitele, tak žákům, kteří se slavnostně zavázali lékařskou přísahou, aby se podíleli na výuce a přednáškách i na celé vědě, jinému však nikomu. Způsob svého života zasvětím podle svých sil a svědomí prospěchu nemocných a budu je chránit před každou úhonou a bezprávím. Ani prosbami se nedám pohnout k podání smrtícího léku, ani sám k tomu nedám nikdy podnět. Stejně tak neposkytnu žádné ženě prostředek k vyhnání plodu; zachovám vždy svůj život i své umění čisté a prosté každé viny. Neprovedu řez u žádného nemocného, který trpí kameny, ale odevzdám ho mužům v tomto oboru zkušeným. Ať přijdu do kteréhokoliv domu, vejdu tam jen ve snaze pomoci nemocným, vyhýbaje se všemu podezření z bezpráví nebo z jakéhokoliv ublížení. Stejně tak budu vzdálen touhy po smyslových prožitcích se ženami a muži, jak se svobodnými, tak s otroky. Uvidím-li nebo uslyším-li při své lékařské praxi nebo v soukromém životě lidí něco, co by mělo být utajeno, pomlčím o tom a zachovám to jako tajemství.

Budu-li tuto přísahu zachovávat a řádně plnit, nechť je mi dopřáno žít navždy šťastně, požívat úcty u všech lidí a těšit se z plodů svého umění. Jestliže ji však poruším a poskrvním, staniž se mi pravý opak."

Martin Schulz je také placen solidárním způsobem - koncesionáři Českého rozhlasu. Stejně, jako "zdravotnictví zadarmo". Kdyby si měli posluchači jeho výplody kupovat, nejspíš by umřel hlady. Nebo by musel změnit názor.

Billboardy jiných stran na tom nejsou o mnoho lépe. Ve snaze jejich reklamních agentur vypálit lidem do mozku nějaké krátké, zato však dobře znějící heslo, se na nich povětšinou objevují shluky téměř nic neříkajících slov. Občanští demokraté říkají na plakátě s obrázkem předního politika: Společně pro naše děti.

Občanští demokraté přejali heslo "předsametových" komunistů. Za vašeho života budete trpět nedostatkem - i hajzlpapíru - ale už vaše děti se budou mít lépe. Budujete socialismus, život věčný. Husákovi komunisté to zase odkoukali od církve svaté, katolické. Ta má život na nebi v popisu práce. Přináší spásu už dva tisíce let. V ODS tu spásu pouze podmínili slovem "společně", protože - nedej Bůh, aby se měli občané - na nebi - lépe i bez nich. Třebas s lidovci.

Procházím kolem a ptám se sám sebe: Co jako pro naše děti společně? Ve škole nám přece vždycky říkali, že máme mluvit v celých větách a tahle mi zrovna jako celá nepřipadá. Podobně jako u toho komunistického billboardu si tam mohu domyslet až příliš mnoho různých možností, co se dá "společně pro naše děti" udělat.

Nevím, jak komentátora ČRo 6, ale mne už v osmé třídě učila "souška" učitelka o zamlčeném podmětu, což je většinou podstatné jméno. Fakt je ten, že ODS zamlčela i sloveso, takto zvané přísudek. Udělat se proto v souladu s "jejich sliby" dá cokoliv. A udělat to může kdokoliv.

Nicméně - jak "to" vidí komunisté, říkají ve svém programu. Jak "to" vidí ODS, říká ve svém programu též.

Navíc z těch obrázků na lid shlížejí v mnoha případech politici parlamentních stran, kteří v uplynulých letech nedokázali zákonně udělat nic proti všemocné hydře korupce (i té jejich vlastní), nedokázali se zbavit doživotní imunity, nedokázali koncepčně vyřešit otázky penzijní reformy, zdravotnictví, stavu silnic, a tak dále až po vyřešení nevztahu mezi politikou a životem všude v "podparlamentí".

Komentátor si svým bezobsažným negativismem podřízl větev sám. ODS, ČSSD i další strany už své protagonisty, podezřelé z korupce, bez lítosti likvidují. Jediní z parlamentních stran, kteří doposud neměli s korupcí problém, byli komunisté. Kdo umí, ten umí..., chce se říci. Ale tuto sentenci určitě neměl Martin  Schulz na jazyku.

S imunitou doposud souhlasili všichni, kteří nechtěli nechat politiky (a tím i sami sebe, neb parlament je jediný orgán, který si určuje provozní pravidla sám) vystavit rizikům "zdivočelé" spravedlnosti. Takový souce Berka (skoro doživotní "soudce") by se milerád některým politikům odvděčil za kritická slova, vyřčená z řečniště. Takoví příslušníci policejních jednotek, obvinění z korupce, by rádi chodili kontrolovat Sněmovní ulici, jestli poslanci špatně neparkují... Populismus odporu proti "šlechtickým výsadám" stejně jako závist nad velkými platy poslanců je sice spolehlivým rozeštvávačem společnosti, ale pokud už není ČRo 6 "štvavá vysílačka RFE", má takto působit? Tvrdím, že ne. Vysílání veřejné služby je povinno respektovat platné zákony, i kdyby si o nich myslel komentátor cokoliv. Novináři o politice informují, novináři politiku netvoří ani nemění.

Nikdo prozatím nedokázal, že by drakonické omezení penzijní solidarity bylo nutné. Diskuse nad takto závažným a nevratným krokem musí být tak dlouhá, aby se dospělo ke stoprocentnímu konsensu. Protože v opačném případě by se případný neúspěch "reformy" velmi neblaze a dlouhodobě podepsal na polické vyváženosti. To si uvědomují všichni zodpovědní politici, a proto nespěchají. Zdravotnictví a stav silnic vyřeší pouze a jedině nikoliv privatizace okresek či nemocnic, ale zvýšení množství peněz z vybraných daní, které se nepoužijí na nákup stíhaček či obrněných transportérů, ale na opravu a znovuvýstavbu sítě silnic i sítě solidární zdravotní péče.

Kdyby chtěl být Martin Schulz odpovědným publicistou v médiu veřejné služby, musel by - dle kodexu, přikazujícího mu slovem "musí" "kritickou reflexi reality, zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků." Ale Martin Schulz tyto ambice zřejmě nemá.

Otevřené diskuse mezi politiky v médiích se mnoha případech mění spíše v osobní klání, z nichž má v každé jednotlivé debatě vzejít nějaký vítěz. Jde tam hlavně o to dobře vypadat, nenechat se vyvést z konceptu a hlavně - neříct nic tak závažného, aby to protivníci okamžitě nemohli nějak mediálně využít. Mimochodem - a nechci tím mířit na nějakou konkrétní postavu z naší politické scény, ale novější teorie o tom, jak rozpoznat lháře, mluví právě o tom, že ti, kteří se snaží vypadat co nejupřímněji, hledí sokovi pevně a stoprocentně do očí a pečlivě volí svá gesta, bývají často těmi nejprofesionálnějšími podvodníky. Opakuji, že to říkám jen tak pro orientaci. Nicméně - například občasný švenk kamerou pod stůl na práci nohou by možná o upřímnosti předvolebních slibů či o vztahu k diskusnímu protivníkovi napověděl více.

Nevím, kam se svým hostům před mikrofonem v ČRo 6 dívají pod stolem redaktoři této stanice, ale dovoluji si tvrdit, že demagogické paušální zobecnění, vzbuzující podezíravost, odpor a nenávist k takto definované skupině obyvatel, je v přímém rozporu s posláním média veřejné služby.

Chci tím vším naznačit, že dosavadní průběh volební kampaně je hodně nemastný i neslaný. Všeobecná hesla o zdraví, o rodině, o bezpečnosti, o boji proti korupci, a podobně - to jsou témata snad všech politických subjektů. Z předvolebního boje let minulých se navíc vytratila jakási "evropská" nota. V Evropské unii jsme - a tím to pro naše politiky zhaslo? Už to není domácím tématem?

Martin Schulz dokáže komukoliv "osolit a omastit" cokoliv. Evropa opravdu není v českých parlamentních volbách nosným tématem. Občané vidí daleko více problémů za svými okny než za hranicemi. V Evropě jsme. A prozatím to nepociťujeme jako újmu. Nepociťujeme to nijak. "Něco" jsme vyměnili za něco jiného.

Schulzův komentář z 7. 3. 2005, který sprostě nadával tehdejšímu premiérovi a vybízel ho k emigraci, pokud má jiný názor na obvinění proti němu a navíc se mu nelíbí móresy komentátorů, už však překročil meze snesitelnosti i tolerance Rady vůči tato pokleslé kvalitě publicistiky v Českém rozhlasu 6. Ten pořad se jmenoval Názory a argumenty . Argumentů pro sprostotu autora v něm bylo pomálu. Šéfredaktor stanice po celou tu dobu nechápal, že s takovými komentátory a s takovouto kvalitou příspěvků se poslechovost ani respektovanost jím "řízené" stanice nezlepší. A že stanici už neřídí, ale u mikrofonů panuje anarchie. Případně u nich není nikdo.

Navíc - v médiích čtu, že policejní prezident zakázal příslušným tiskovým podřízeným, aby informovali novináře o šetřených kauzách, tedy i o těch, které se dotýkají politiků či témat, která by mohla být součástí předvolebního boje. Policejní prezident Husák toto rozhodnutí ovšem zdůvodnil tím, že by taková sdělení mohla ovlivnit probíhající šetření, popřípadě i tím, že informace jedné policejní složky o jedné kauze by mohla nepříznivě ovlivnit práci jiné policejní složky na jiných případech. To je konstrukce, hodná Hellerovy "Hlavy 22". Otázkou stále zůstává, kdy vlastně ta skutečná kampaň konečně začne? Kdy naši političtí rytíři zvednou svá zatím polospuštěná hledí a začnou skutečně bojovat? I když, ruku na srdce, nějak zvlášť čestný boj, jak už to známe z minulosti, to asi nebude.

Zdroj ZDE

O dva odstavce dříve zase tvrdí Schulz, že "osobní klání" politiků je škodlivé. Já si myslím, že osobní klání, manipulovaná v pravou chvíli uniklými informacemi z policejních vyšetřování a tajných služeb do médií, napomáhá sice vítězství fízlů v politickém dresu, ale nenapomáhá apolitickému vnímání policie jako služby, kde nemusejí padat hlavy po každých volbách. Jako služby, která ctí zákon i nezaujatost své práce. Jako služby, jejíž příslušníci mají politickou činnost zakázanou zákonem. Bývalý šéf jedné tajné služby je poradcem předsedy jedné politické strany, bývalý šéf druhé služby spolupracuje s druhou politickou stranou. Řada tajných své názory už ani netají. V tajných službách i v policii probíhá deset let trvající zákulisní politická válka, kterou odstartovala bamberská aféra.

Spravedlnost má být slepá, aby byla spravedlností a nikoliv nástrojem pomluv a skandalizace - i nevinných. A tentokrát to policejní prezident ví. Právě proto, aby byl "volební boj" čestný a hlavní roli v něm nehrály nelegální odposlechy, ale politické programy.


Jak by si představoval "čestný" předvolební "boj" externí spolupracovník ČRo 6 Martin Schulz, předvedl mimo jiné tímto příspěvkem. Koho nevolit ještě nevím. Vím už ale, které rádio budu prozatím poslouchat jen s velkým sebezapřením. Bývalou Svobodnou Evropu. Protože byla, je a chce zůstat propagandistickou vysílačkou, přestože už z amerických peněz placena není a jmenuje se dnes jinak. Duch té doby je ale věčný... Staré psy novým kouskům...

Autor je členem Rady Českého rozhlasu a stále ještě prostým členem ČSSD. V článku nevyjadřuje názor Rady, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, US-DEU, ODS ani nikoho jiného. Nedělal to nikdy a nikdy to dělat nebude. Nemá toho zapotřebí, neb se svými vlastními, většinou kontroverzními názory si vždy vystačil. Jeho životopis je na stránkách Britských listů už dlouho a v něm se veřejně a cynicky vyznává ze všech dosavadních tvůrčích, soukromých i politických hříchů.

                 
Obsah vydání       21. 4. 2006
22. 4. 2006 Čeští podvodníci v Glasgow
22. 4. 2006 Bush věděl, že Irák neměl zbraně hromadného ničení
21. 4. 2006 Tragédie, po níž došlo poté, co Clintonová v roce 2009 bombardovala Írán
21. 4. 2006 Evropské dilema: Jaderný Írán a izraelská expanze Lukáš  Veselý
21. 4. 2006 Blairová si účtovala 330 000 Kč za holiče
20. 4. 2006 Zavádějící hlasování esemeskami budeme používat dál, protože se nám líbí!
18. 4. 2006 Michael  Marčák
21. 4. 2006 Another chilling sentence for slander Jan  Čulík
21. 4. 2006 Preference tohoto měsíce Josef  Baxa
21. 4. 2006 Česká televize vědomě manipuluje veřejným míněním Michal  Rusek
21. 4. 2006 František Lambert "Finančním ředitelem roku 2005"
21. 4. 2006 Tři roky smutku Jiří J. K. Nebeský
21. 4. 2006 ČRo 6: Platit za "inteligenci"? Vidím to jinak! Štěpán  Kotrba
21. 4. 2006 Díry do zubů a do sociálního státu Pavel  Pečínka
21. 4. 2006 Sex je nejlepší po čtyřicítce?
21. 4. 2006 Čeká nás nová energetická krize ? Egon T. Lánský
20. 4. 2006 Hudební poetika z pohledu skladatele Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
21. 4. 2006 Hořící skládka v Libčevsi je špičkou odpadového ledovce, jehož osud má v ruce Evropská unie Miroslav  Šuta
21. 4. 2006 Zakážeme Přátele Země a Greenpeace? Ivan  Brezina
21. 4. 2006 Proč podporuji Děti Země a Přátele přírody Ctirad  Oráč
21. 4. 2006 O kamionové dopravě
21. 4. 2006 Michael  Marčák
21. 4. 2006 Omezení technici Aleš  Uhlíř
21. 4. 2006 Britští opilci v Praze vážným problémem pro velvyslanectví
21. 4. 2006 Sociální demokracie (SPÖ) má velkou šanci opět vládnout v Rakousku Radek  Vogl
21. 4. 2006 V rakouské armádě prudce vzrostla šikana Richard  Seemann
19. 4. 2006 Jak dlouho bude trvat, než ČR schválí zákaz kouření ve veřejných místnostech? Jan  Čulík
20. 4. 2006 O Černobylu, Apokalypse a příchodu Nadčlověka Jan  Stern
20. 4. 2006 Černobyl: Byla či nebyla to katastrofa?
21. 4. 2006 Michael  Marčák
20. 4. 2006 Nová Solidarita v Polsku? Jiří  Polák
20. 4. 2006 V celách smrti ve světě čeká přes 20 000 osob
21. 4. 2006 Michael  Marčák
20. 4. 2006 O bezpečnosti celků aneb o bezpečí... Ladislav  Žák
20. 4. 2006 Bolševická tvrzení Stanislava Křečka
20. 4. 2006 Kdo je Hu? Oldřich  Průša
20. 4. 2006 USA byly nuceny zveřejnit seznam osob, vězněných v Guantánamo
20. 4. 2006 Hybatelem jsou chamtivost a lenost
21. 4. 2006 Jom ha-šoa 2006 - Den vzpomínání na oběti holocaustu
23. 4. 2006 Březen 2006: rekordní návštěvnost stránek Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
12. 4. 2006 Hospodaření OSBL za únor a březen 2006

ČRo 6 a někdejší Svobodná Evropa RSS 2.0      Historie >
21. 4. 2006 ČRo 6: Platit za "inteligenci"? Vidím to jinak! Štěpán  Kotrba
18. 4. 2006 ČRo 6: Otázky jsou důležitější, než odpovědi Štěpán  Kotrba
20. 3. 2006 Česká televize uvádí na pravou míru... Štěpán  Kotrba
26. 8. 2004 Kryla jako velkého umělce jsem rozhodně zpochybnit nechtěl... Šmerala ano... Radko  Kubičko, Jiří Haussmann
24. 8. 2004 Povrchní čtení, povrchní psaní a povrchní myšlení - špína propagandisty Štěpán  Kotrba
23. 8. 2004 Dle Kotrby by se stydět měla Svobodná Evropa, ne KSČ Radko  Kubičko
4. 5. 2004 ČTK: Nejmenovaný zdroj je také zdroj... Štěpán  Kotrba
29. 3. 2004 Jak říkala ta těhotná, jsem v naději...   
17. 11. 2003 Aktivista Petr  Žantovský
16. 10. 2003 ČRo: Když dva dělají totéž, není to totéž... Štěpán  Kotrba
30. 9. 2003 Dnešní "vyváženost" ČRo 6 v pořadu Lidé od novin.... Štěpán  Kotrba
29. 9. 2003 K širšímu smyslu pěstování českého "sudetoněmeckého komplexu" Jiří  Černý
29. 9. 2003 Pawlowski: Respekt je ovlivněn jedním politickým směrem   
25. 9. 2003 11. září 2001 a čeští novináři a publicisté - opravdová katastrofa Jiří  Černý