Žádný řadový policajt nebo státní zástupce nebude panáčkovat podle toho, jak píská vláda, notabene ta minulá vláda. Tihle lidé mají panáčkovat před zákonem, ne před „mocnými,“ kteří se střídají. Orgány činné v trestním řízení se samozřejmě skládají i z lidí s politickým názorem. Prvoplánová manipulace řízení se ale nevyplatí, je to profesionální sebevražda. Přesto se v řízení může projevit nějaká skrývaná či podvědomá antipatie. Nebo chyba. Také jiný právní názor.

Přesto má věc neúprosnou logiku. Kdyby totiž policisté oznámení odložili, nebo kdyby ho dal k ledu v pořadí první státní zástupce Obst, nasadily by jim noviny psí hlavu. Takže byli odsouzeni k tomu, aby věc vyšetřovali a horkou bramboru raději hodili soudu. Pochybuji, že je popularita případu nějak těšila. Věcně neoplývali zrovna skvělými důkazy. Klíčová svědkyně je nepopiratelně s Čunkem v konfliktu. Věc se odehrála před mnoha lety. Firma údajně dávající úplatek sice vyzvedla obdobnou částku v čase, který by odpovídal, částka má ovšem nějakou další přesnou účetní legendu. Což zase tak moc neznamená, protože i ten, kdo dává úplatky, musí mít účty v pořádku. Může si na ně leda půjčit z kasy. Divné je, že krátce poté si Čunek téměř stejnou částku uložil do banky.

Důvod úplatku je často zpochybňován tím, že firma nebyla nijak zvýhodněna. Takové všimné si ovšem lze představit, firma tak prostě „děkuje“ za možnost uzavřít kontrakt i za běžnou cenu. To je už vcelku běžná kriminální činnost třeba u nákupčích velkých řetězců nebo firem... Nejde zde o to, za kolik prodáváte, jde o to vůbec prodat. Nebo koupit. Přesto toho má policie na Čunka k odsouzení spíš málo. Ovšem je pro všechny bezpečnější to raději dát soudu. Černého Petra by pak měl v ruce soudce.

V tu chvíli přichází rozhodnutí o změně státního zástupce. Deus ex machina. Nejvyšší státní zastupitelství, které „zázračně“ přeskočilo nadřízené původního státního zástupce. Asi polovina právníků si myslí, že je to protiprávní a účelové. Možná. Je to na morální a právní hraně.

Pochybuji ale o tom, že by někdo ve věci mohl přímo úkolovat jihlavského státního zástupce Salichova. Neznám ho, ale i podle referencí by se nejspíš nedal. Na druhé straně, pokud chtěl někdo účelově najít státního zástupce, který by stihl kauzu dokončit včas před důležitým hlasováním o reformě a zároveň se nebál případ zamáznout, nemohl vybrat jiného než právě Salichova. Pravděpodobnost rychlého vyřízení i případného odložení se tak silně zvýšila. Nic víc. Není to ale málo.

Salichov má chvályhodnou zálibu v rychlém vyřizování spisů. Je to starý kozák, má slušný úsudek, nebojí se rozhodnout. Konstatuje, že věrohodnost jediné přímé svědkyně je poněkud zpochybněna jejím záporným vztahem k vyšetřovanému, časový odstup nedává možnost rozlišit fakta a fabulaci, a otázka, kde nabyl Čunek těch svých peněz, není předmětem vyšetřování. K takovému vyšetřování senát už Čunka nevydal a státní zástupce se tak musí spokojit s tím, že Čunek ty peníze měl... V tomto směru už opět ochraňuje Čunka jeho imunita. Pokus o uplacení svědkyně se policii nijak nepovedlo spojit s Čunkem samotným, takže také není součástí případu. Důkazy vyhodnotil Salichov jako slabé pro podání obžaloby. Není trestné, že si vyšetřovaný uložil do banky podobnou částku, jakou předtím v hotovosti vyzvedla nějaká firma. Ukončeno.

Teď se ovšem zase musí ozvat vyšetřovatelé a původní státní zastupitelství, protože jim samým hrozí vyšetřování. A musí se ozvat hlasitě. Cynicky by se dalo říci, čím větší hrdinové se z nich v očích veřejnosti stanou, tím menší je pravděpodobnost, že je potrestají. Ale po pravdě řečeno, Čunkovy finance vzbuzují nedůvěru i u laické veřejnosti. Bezmocnost a senátní imunita musí státní zástupce i policisty neskutečně štvát. Skutečnost, že právě náš pravicový senát navrhl „omezení“ imunity, zní už jako přitroublý vtip.

Diskuse o procesních pochybeních je koloritem většiny podobných sporů. Přerovští zástupci si opravdu nemohou nechat líbit tvrzení, že jsou troubové. Logické by bylo, kdyby z procesních chyb recipročně obvinili zase Salichova. Procesní postupy jsou vždy složité a nějaké to pochybení se post festum skoro vždycky najde. Pokud Salichov pozval svědkyni do kavárny a sliboval jí tam beztrestnost, bude snad muset chudák Vesecká jeho rozhodnutí zrušit, se stejným odůvodněním, jako případ byl případ odebrán z Přerova... Pak ale už budou státní zástupci a hlavně jejich nadřízení za úplné truhlíky...

Pohlédneme-li ovšem na to, kdo Čunka v kauze účinně tepe, nejsou to určitě sociální demokrati. Jako kritici totiž nejsou pro občana příliš věrohodní. Rozdávají přece rány z opoziční povinnosti. A lze na ně snadno přilepit i obvinění z toho, že si vyřizují staré účty: „Nebejval jste na tu morálku trochu přísnější, pane Kalousku?“

Do Čunka efektivně buší právě ti novináři, kteří předtím koupali sociální demokraty. Kritiky odtud mají mnohem větší brizanci. Žurnalisty jako Slonkovou nebo Šídla lze opravdu těžko podezřívat z práce pro ČSSD.

Pro sociální demokraty je v kauze nejvýhodnější právě to, že se tak nekonečně vleče, a že je čtenář v nekonečném seriálu zásobován dalšími a dalšími faktickými střípky, válkou státních zástupců a policajtů, a konečně školácky vyhýbavými formulacemi samotného Čunka. To poškozuje vládu, to poškozuje křesťanské demokraty. To nejhorší, co by se pro politickou opozici v kauze mohlo stát, by bylo právě to, kdyby byla před mnoha měsíci ukončena dobrovolným odchodem Čunka do politického depozitáře. Pak by nebylo o čem diskutovat, a novináři by nerozdávali bolestné kopance předsedovi vlády, nejvyšší státní zástupkyni ani lidovcům nebo svatouškovským zeleným. A opozice by kritizovala vládu třeba za chabé nasazení v ochraně zpěvného ptactva.

Lidovci si po kauze Čunek překvapivě dlouho drží volební preference. Nerozuměl jsem tomu a zašel jsem za známým sociologem, aby mi to vysvětlil. Má na to takovou teorii, že zatímco slušní lidé nyní z voličského kádru lidovců odpadají, zvyšují nyní výsledky průzkumů asi dvě tři procenta těch, kdo by kdysi volili doktora Sládka. A ujistil mne, že podpora této skupiny nebývá trvalá. Možná se plete.

Jeden vysoce postavených lidovců mi před časem řekl anekdotu: Jestli prý vím, jaký je rozdíl mezi lidovci a homosexuály? Prý jen půl procenta. Sám se tomu vtipu nesmál...