P.Ž.: Stal jste se před pár dny novým ředitelem stanice ČRo 6. Můžete stručně charakterizovat roli a postavení této stanice v rámci ostatních stanic a programů ČRo?
P.D.: ČRo 6 je plnohodnotnou celoplošní stanici Českého rozhlasu, je součástí nabídky média veřejné služby, řídí se -- tak jako jiné celoplošné stanice -- závaznými dokumenty: Zákonem o Českém rozhlasu, Statutem veřejnoprávní rozhlasové instituce a jejím Kodexem. Vysílá šest hodin denně, večer od šesti do půlnoci. Stanice není formátována jako proudové rádio určené pro rychlou informovanost anebo kulisový poslech. Nabízí posluchačům soustředěnější poslech, náročnější pořady spíše analytického typu. Výjimečná je délka pořadů- 20, 30 a 50 minut. Výjimečná je také délka zpravodajských relací, zpráv. Jako jediné rádio v ČR mají naše zprávy délku 10 minut. ČRo 6 nevysílá hudbu. Každá z celoplošných stanic ČRo má svůj profil, svůj formát. ČRo 6 je stanicí politické a analytické publicistiky. Ve svých pořadech má za úkol nahlížet pod povrch událostí a jevů, má zpracovávat aktuální dění s jistým časovým odstupem a s objektivním nadhledem. Klíčovými slovy pro přípravu pořadů jsou-kontext a souvislosti.
ČRo 6 vysílá na Středních vlnách, což může být z technického hlediska jistým handicapem pokud jde o posluchačský luxus v ne dostatečné kvalitě vysílání. Na druhou stranu, právě střední vlna nám zajišťuje posluchače ze zahraničí, dokonce vzdáleného zahraničí jako je třeba Skandinávie, Španělsko. Musím zmínit také poslech přes internet, zejména nabídku Rádia na přání. Kvalita poslechu je vysoká. Digitalizace už také není vzdáleným horizontem. Jinými slovy, poslech na středních vlnách je v těchto souvislostech nekvalitním relativně.
P.Ž.: Krátce před vaším nástupem do čela ČRo 6 došlo v managementu celého ČRo ke významné změně. Generální ředitel Václav Kasík proměnil funkce stávajících šéfredaktorů stanic na funkce ředitelů. Znamená tento posun něco ve smyslu vyšší autonomie stanic, a to jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska formátů a programu?
P.D.: Stanice Českého rozhlasu byly a jsou autonomní, pakliže mají svůj nezastupitelný profil, svůj formát a dodržují jej. Změna, o které hovoříte, je především změnou systémovou, organizační. Není vhodné, není to systémové, aby celoplošnou stanici řídil šéfredaktor, jenž má především odpovídat za obsahovou a formální kvalitu pořadů, jenž má vytyčovat programové strategie, řídit redaktory stanice, schvalovat pořady do výroby, sestavovat vysílací plány. Celoplošná stanice má ve své struktuře, kromě úseku programu také úsek realizace, provozně technický úsek a také bdící oko ekonomiky, Tyto úseky představují často protichůdné silové vektory a ředitel celoplošné stanice je od toho, aby nacházel jakési optimální body jejích průniku. Jak jsem řekl - od generálního ředitele Václava Kasíka to byl vlastně vstřícný krok k celoplošným stanicím, který jejich autonomnost posiluje a zprůhledňuje řídící strukturu. Posiluje také pravomoci členů managementu, včetně šéfredaktora, na druhé straně posiluje jejích odpovědnost vůči řediteli, jenž odpovídá generálnímu řediteli, čímž se kruh uzavírá.
P.Ž.: Do jaké míry máte volnou ruku v přípravě nových formátů, resp. do jaké míry máte volnost při inovací stávající podoby ČRo 6?
P.D.: Pokud nedojde k porušení nastavení stanice, jejího profilu, jejího formátu, pokud nedojde k institucionálnímu kanibalismu, to znamená pokud nevyrábíme pořady, která jsou doménou jiných stanic Českého rozhlasu, tedy pokud záměrně neporušujeme programová pravidla, není důvod, abychom neměli při přípravě nových formátů, nových pořadů či celých programových řad volnou ruku. Každá změna ale podléhá její obhajobě na Programové radě, neboť logicky: zájem Českého rozhlasu 6 musí byt v souladu se zájmy celé instituce. Stávající podoba ČRo 6 není písmem svatým. Vše se vyvíjí, to znamená i naši posluchači, a my musíme na každou změnu reagovat. I proto jsme se začali zabývat strategii našeho vývoje.
P.Ž.: Ona řečená stávající podoba ČRo 6 je do značné míry odrazem programu někdejší české stanice Rádia Svobodná Evropa. Vy jste byl takříkajíc u toho, kdy došlo nejprve k propojení, a pak doslova ke srůstu těchto dvou stanic. Můžete tu historii krátce popsat, včetně toho, jaké k tomu byly důvody, proč vlastně došlo k integraci RSE do ČRo?
P.D.: Musím upřesnit, nebyl jsem u toho, kdy došlo k propojení RSE a ČRo 6. Byl jsem ale u toho, když došlo řekněme k rozpojení jednoho těla se dvěma hlavami. Já bych neřekl, že stávající podoba ČRo 6 je do značné míry odrazem programu bývalé SE. Podíváte li se na naši programovou strukturu tak zjistíte, že kromě desetiminutových zpráv a hlavního publicistického pořadu Názory a argumenty, nezůstalo z programu SE ve vysílání nynějšího ČRo 6 nic. Většinový program je již naši produkce, z produkce Českého rozhlasu. Z tradic SE jsme převzali to nejkvalitnější, skutečně nadčasové, co nepodlehlo a nepodléhá vývojovým změnám, především v české společnosti.
Ale zpět k vaši otázce - integrace RSE do ČRo. Vytvoření šestého okruhu, nebyla ve své době myšlenka úplně k zahození, neboť bývalý generální ředitel Vlastimil Ježek chtěl - a také se mu to povedlo - integrovat kromě RSE také BBC, Deutsche Welle a Hlas Ameriky. Nemyslím si, že to byl špatný záměr. Jenomže vývoj se ubíral jinudy. Mimo jiné také proto, že česká žurnalistika se začala emancipovat a zbavovat neduhů propagandistického myšlení. DW a Hlas Ameriky logicky přestaly do postkomunistických zemí vysílat. BBC přišla s vlastním projektem českého vysíláni na VKV. Z projektu zbylo jenom společné vysílání RSE a ČRo. Co z projektu zbylo nakonec, to posluchači dnes už vědí.
P.Ž.: Je ještě dnes pro ČRo 6 někdejší tradice RSE v něčem poučná, či dokonce závazná?
P.D.: Faktem je, že ČRo 6 má své kořeny, má svou tradici také v historické misi SE. Má ji ovšem také v osmdesátileté tradici Československého a později Českého rozhlasu. A především tato je pro Český rozhlas 6 závazná, neboť jsme pokračovatelé této tradice, rozvíjíme ji dál. Tradice SE je pro nás poučná, především v novinářské odvaze, argumentační přesvědčivosti, bezchybných analýzách, ve vysoké míře profesionality, bez nichž nelze vytvářet to, co bych nazval názorovou žurnalistikou.
P.Ž.: RSE byla formátována v průběhu řady desítek let za rozděleného světa jako propagandistický nástroj zájmů USA vůči komunistickému bloku. Tato funkce záhy po listopadu 1989 zmizela. Čím byla v podmínkách ČRo 6 nahrazena?
P.D.: Už jsem na to částečně odpověděl před chvílí. Z rozpadem bipolárního světa, vzalo za své i propagandistické vymezováni se. Byl to především problém SE, že ztratila ideového nepřítele. Český rozhlas 6 nikdy nemusel tuto ztracenou funkci Svobodné Evropy, toto její původní zaměření, nikdy nahrazovat. Pořady, které vznikly za společné existence SE a ČRo 6 jako pořady Českého rozhlasu, mám na mysli Studio Stop, Lidská práva, Zeměžluč existují po dnes, vycházely a vycházejí z potřeb českého prostředí a jsou původní, české, aniž by se na nich jakýmkoliv způsobem podepsalo americké zadání.
P.Ž.: ČRo 6 jako "názorová stanice" logicky staví na publicistických osobnostech, na odbornosti svých zaměstnanců i externistů či hostů. Měly by tedy tvořit jakousi rozhlasovou elitu. Daří se jí to, podle vašeho názoru?
P.D.: Co dnes znamená elita ? Je to devalvovaný pojem asi stejně jako rodina, nebo víra, či politická kultura. Ale samozřejmě, cílem je vybudovat redakční kolektiv, kterého páteři jsou elity, odborné i lidské. Řekněme, že vytváříme proto podmínky: kolektiv redaktorů, domácích i externích je vybírán mezigeneračním klíčem tak, aby bylo zastoupené celé generační rozpětí, od elévů až po zkušené doayény. Na jedné straně talentovaný Ondřej Houska, na straně druhé ikona jménem Jiří Ješ. Zároveň pro kultivaci elit je důležitá parita mezi ženami a muži.
P.Ž.: Jak se vůbec díváte na roli, postavení či samu existenci elit v mediálním světě? Existují ještě něco jako obecně respektovaní intelektuálové, jako býval třeba za 1.republiky Karel Čapek nebo v 60.letech okruh autorů kolem redakce Literárních novin či Reportéra?
P.D.: S nostalgii a neskrývaným smutkem. Dnes v době mediálních celebrit, v době, kdy vědět se scvrklo pouze na potřebu vidět a viděné konzumovat, by se zřejmě Karel Čapek neuplatnil jako autorita. Zmiňujete šedesátá léta. Kdo by dnes financoval noviny, časopisy typu Literárních novin či Reportéra, kdo by dnes financoval intelektuální zázemí kolem nich ? Znáte někoho ? Já tedy ne. Zisk vydavatelům, majitelům elektronických médií přinášejí celebrity, rozhodně ne intelektuální autority.
P.Ž.: Názorový charakter ČRo 6 samozřejmě přináší riziko stálého kontaktu s politikou, politickou scénou, politickými tématy. V minulosti se -- zejména české RSE -- vymezovalo politicky dost jednoznačně -- stála na straně politických myšlenek reprezentovaných např.Václavem Havlem, stála v opozici jak vůči socialistickým idejím ČSSD, tak vůči konzervativní pravicové politice ODS. Bylo toto víceméně stranické jednání tehdy dílem historické chvíle, či prostě manažerského selhání? A jak se s touto otázkou potýká ČRo 6? Daří se mu podržet si neutralitu?
P.D.: O potřebě vymezovaní se Svobodné Evropy jsem mluvil. Vždyť to měla v genech. O manažerském selhání bych proto nemluvil. Byla to spíše historická chvíle v souběhu s jistým typem novinářského myšlení, které by se dalo charakterizovat jako aktivistické. Ty časy jsou ale za námi. Neodsuzoval bych je úplně, patřily k době, k jejímu politickému koloritu. Český rozhlas 6 se už tři roky vyvíjí jako integrální součást média veřejné služby. Byť s obtížemi, ale daří se nám držet kurz neutrality a nezávislosti.
P.Ž.: ČRo 6 je stanice minoritní, má z hlediska celku ČRo i z hlediska sharu celého trhu poslouchanost zanedbatelnou. Po celé roky o sobě tato stanice říká, že poslouchanost není její modla, že tvoří pro pár zasvěcených. Je to dobrá filosofie? Nestane se pak s těch zasvěcených uzavřená sekta a pro zbytek populace se stane tato stanice zbytečným luxusem, avšak placeným z veřejných prostředků, z nepřímých daní těch, kteří oné stanici nerozumí? Jak narovnat tento nesoulad?
P.D.: Tak podívejte -- Český rozhlas 6 je specifickým produktem Českého rozhlasu, je skutečně určen náročnějšímu posluchači, je určen těm, kteří chtějí mluvené slovo ve větších časových objemech. Zároveň vysílá od šesti do půlnoci v totálně nerozhlasovém čase, navíc na ne příliš kvalitních středních vlnách. Je otázka, zda 45 tisíc posluchačů týdně, anebo průměrných osmnáct tisíc za den je za těchto okolností málo, anebo je to maximum. V každém případě je zde jistá zajímavá potence posluchačů. A vůbec si nemyslím, že by to byla uzavřená sekta. Je to zkratka typ posluchačů, které neuspokojuje Radiožurnál, Vltava, Praha, ale naše stanice. Otázkou je, zda jsme dobře doposud s touto potencí pracovali, zda jsme měli správnou komunikační strategii, zda je název naší stanice k poslechu vybízí, zda slogan přesně vyjadřuje naši pozici na rádiovém trhu, odpovídá formátu stanice. To všechno jsou věci, jimiž se právě teď začínáme zabývat. No a to je jedna z cest, která může vést k narovnání vámi zmiňovaného nesouladu.
P.Ž.: Objevily se v poslední době myšlenky integrovat vysoce minoritní ČRo 6 do komplexu jiných stanic ČRo, například jako publicistickou odnož Radiožurnálu. Co o tom soudíte?
P.D.: V daném čase, tady a teď myšlenka integrace nepřichází do úvahy. Proč také ? Český rozhlas 6 má plnit své zadání, neboť je posluchačům nabízen jako samostatný produkt. Argumenty jsem řekl ve své předchozí dopovědi.
P.Ž.: K téže věci: myslíte si, že -- ať formálně integračním či neformálně kooperativním způsobem by nebylo dobré více komunikovat mezi jednotlivými stanicemi ČRo, obohacovat navzájem intelektuální a tvůrčí síly lidí uzavřených v jedné či druhé stanici, konfrontovat jejich názory, předávat si výsledky analýz atd?
P.D.: To je perspektivní cesta, dokonce bych řekl, že to je cesta pro Český rozhlas zásadní. Teď z naši strany iniciativa přichází. A máme první výsledky - dodáváme pořady z naši produkce do vysíláni Radia Česko, Portréty, Rozmluvy na konci týdne, Politická analýza týdne. Pokud vím, ze strany Rádia Česko je zájem o pořady další. S Českým rozhlasem dvě, s Prahou, jsme na začátku opatrných jednání o možných společných projektech. Vůbec Praha je dnes zajímavá a perspektivní stanice a spolupráce s ní by pro nás byla významná, spojena s jistým kreditem. Souhlasím s vámi, uzavřenost stanic poškozuje v konečném důsledku posluchače,
P.Ž.: Co můžeme v nejbližších měsících očekávat od ČRo 6? Přijde s novými formáty, překvapí své posluchače, bude se snažit získávat si nové?
P.D.: Je dnes předčasné hovořit o nových pořadech, neboť v současnosti děláme programový audit, revizi pořadů. Chceme se detailně podívat na jednotlivé programové řady, zda například nedosáhly svého kvalitativního zenitu, anebo zda už nejsou za ním. Chceme se podívat na tématické zaměření. Už teď víme, že nám chybí pořad o rodině, o školství, o křesťanství a jeho vlivu na politiku, víme že nám chybí pořad o politické kultuře, ale také pořad o kulturní politice, ale také pořad o Evropské unii. Naznačil jsem Vám snad dost. Ještě dodám, že klíčová slova pro inovované programové schéma budou: souvislosti, kontext a názory. Budeme přísně dbát, aby se programová linie nevychylovala k extrémům jako povrchnost na jedné straně a samoúčelná akademičnost na straně druhé. Spokojen?
P.Ž.: Vy sám jste vystudoval a léta působil jako scénárista a dramaturg, tedy tvůrčí profese. Můžete něco z této kreativity přenést i do oblasti programové tvorby?
P.D.: Bez kreativity nelze řídit rozhlasovou stanici. Bez kreativity nelze sestavit vysílací strukturu, neboť nejste li kreativní, nepochopíte, že určujícími parametry struktury jsou čas a prostor. Bez kreativity vytvoříte jenom programové schéma, jehož základním ukazatelem je kvantita. A to já nechci. Doufám, že jsem vám odpověděl.
psáno pro server Česká média. Zveřejněno se souhlasem autora
|
