Lobbisté – budeme těm šíbrům takto učeně říkat (pozn. je to takový vylepšený slovník, jako s tím klientelismem: „nenažraný maloměstský inženýrek“ je nadávka, ale „ambiciózní provinciální technokrat“, ač je to totéž, zní uším těch inženýrů jaksi příjemněji) – se mezitím už sami institucionalizovali, vyseděli si ďolíčky kolem ministerstev a četných sněmoven, jsou hierarchicky organizováni a jsou takříkajíc hned po ruce, dalíčci a šloufíčci (mám velmi rád české zdrobněliny) se pohodlně popásají a nikam to nemají daleko, a nikdo se bez nich v podstatě neobejde, pasou politiky podobně, jako jiní bařtipáni zase dojí pastviny fotbalového svazu.

Podobně jako banky, pojišťovny a spořitelny se ani politika neostýchá se správně reprezentovat. Máme v tom bohužel staletou tradici. President sedí nahoře na hradě, jako císař pán, na jednoho pracovníka vychází včetně všech těch sálů asi pět set čtverečních metrů, Parlament sežral polovinu Malé Strany a jistě by si ještě dal a při první vhodné příležitosti to učiní, pozoruhodná instituce Senátu se inspirovala skromným Albrechtem z Valdštejna, k jehož chaloupce připojila toliko protější palác Kolowratský a nyní se v těch dvou palácích tísní.

Zdánlivě se s tím nedá nic dělat. Zdánlivě... A proto zde předkládám stručnou koncepci reorganizace státního a politického života.

Kdysi jsem se mýlil a navrhoval důsledně centrální uspořádání téhož, což nyní odvolávám. Omluvou mi je toliko, že jsem byl inspirován existencí budovy na Pankráci, budované někdejším rozhlasem – byla tak pěkně veliká, že tomu pokušení bylo těžko odolat a navrhl jsem, aby se tam přestěhovali všichni: nahoře s vyhlídkou by hnízdil prezident, pod ním vláda, pod ní parlament, pod ním Senát a ministerstvo vnitra by bylo v přízemí, aby mělo blízko k lidem. Ministerstvo kultury by sídlilo na vrátnici, vzhledem k významu, které mu naše politika přikládá. Jak by se jim rychle komunikovalo, myslel jsem si...

Mezitím ten barák obsadili a je třeba přikročit k lepšímu řešení, soudím.

Nové pojetí vychází z realističtější koncepce a věcnějšího systémového uchopení, abych se vyjádřil tak, aby mi v parlamentu rozuměli. Zde je ve třech bodech:

1. ORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ

• Česká republika, jak ji definoval ruský operní zpěvák (delší popis v jiném blogu) je v podstatě gorod, veliké město, rozplácnuté v půvabné krajině. Proto by měla být řízena jako město, jímž je a k tomu musí být využito všech čtvrtí. Dnes, kdy existuje telefon, videotelefon a elektronická pošta, není komunikace žádným problémem.
• Proto budou ministerstva rozmístěna v krajských městech – místní rozvoj v Jihlavě, vnitro v Ostravě, kultura v Karlových Varech (přístup k ruským sponzorům!), zemědělství v Ústí nad Labem, ministerstvo dopravy se usadí ve Zlíně, v Brně necháme ty soudy, ale ministerstvo spravedlnosti bude v Budějovicích... Atd. Je také možná verze, že si kraje jednotlivá ministerstva vždy na dva roky vylosují.
• Prezident bude sídlit v Sezimově Ústí.
• Parlament i Senát nebudou mít trvalé sídlo, ale budou kolovat po krajských městech, resp. čtvrtích, jež budou vždy tři dny před zasedáním vylosována. U nás, jak často zdůrazňuji, losování není náhoda a nikdy nebyla, takže se nemáme čeho obávat. Kdo losuje, nebude známo, dokud k losování nejde.
• Tato organizace vládních úřadů zlikviduje prorostlý lobbismus a klientelismus jednoduše vyčerpáním – dalíčci a šloufíčci si prakticky při objízdění ministerstev „ujezdí prdel“, jak se neslušně vyjádřil jeden kolega v hostinci, anebo jim to aspoň dá mnohem víc práce.

2. REGULAČNÍ OPATŘENÍ

• Každá instituce, k jejímž volbám se nedostaví aspoň 50% oprávněných voličů, bude do dvou měsíců zrušena.
• Poslanci parlamentu obdrží odměnu ve výši minimálního platu a náhradu cestovného vlakem 2.třídou.
• Senátoři za to, že smějí tu čestnou funkci vykonávat, budou platit státu trojnásobek průměrné mzdy.
• Přestupy poslanců a senátorů budou řešeny jako přestupy v kopané, s tím, že budou smět probíhat jen dvakrát ročně a výsledky budou zveřejňovány, asi, takto: přestup Melčák (to jsme náhodou vylosovali, pozn. autora) – platba dvakrát, celkem 18 milionů, záloha 11, 7 doplatek s tím že původní strana obdrží 30% částky za přestup, musí ji však věnovat chudinským ústavům. Poslanec ji smí propít.

3. OPATŘENÍ K OCHRANĚ VEŘEJNÉ SLUŽBY

• Každý, kdo pracuje v některé státní, ať volené nebo jiné, funkci od presidenta až po vedoucího odboru, má právo na transparentní chování. Proto budou jejich maily, telefonní rozhovory a dopisy otevřené, veřejné a každému na internetu přístupné, budou se léta archivovat, podobně jako je tomu s maily a rozhovory presidenta USA.
• Všichni státní zaměstnanci budou nosit fialové vesty s jasnou jmenovkou na zádech i hrudi, jako fotbalisté na dresech, vesty politických činitelů budou mít barvu jejich strany, zatímco ti, kdo budou dopadeni bez vesty, budou nuceni rok nosit příčně pruhované obleky.

Myslím, že pro začátek a diskuzi o příslušné změně ústavy to postačí.