21. 5. 2006
Zelení hadi na politickém zápražípolemika s textem Pavla Pečínky O adrenalinové "analýze" zelených aneb Kotrbovi natvrdo Divím se rozezlenosti univerzitního pedagoga, jestliže je jeho článek vytažen po třech letech na světlo boží, aby sloužil jako ilustrativní ukázka toho, v jakém stavu je strana, do které "vlez" v létě 2002, ven se nechystá a má od té doby informace o celých útrobách SZ většinou z první ruky". Vše, co kdy napsal, může být a bude použito. I proti němu samému. Britským listům se autor zpočátku dušoval, že veškeré aktivistické činnosti zanechal před branami univerzity a studentské i své práce, které zasílal Britským listům, a proti kterým jsem se zpočátku ostře ohradil, jsou "věda". Nebyly vědou, ale součástí Pečíkovy dlouhodobé politické hry. Byly poměrně sofistikovaným úsilím o zpracování teoretických východisek i prakticky operacionalizovatelné strategie a taktiky. Měly v prvé fázi dát mediální pozornost tématům, která by jinak beznadějně utopena v mediálním řečisti zůstala nikým nepovšimnuta. Autor spolu se svými studenty Britské listy použil jako tlampač s ozvěnou... Agenda setting. Informační guerilla marketing. Implementace destruktivních taktik. Evaluace výsledku. Syntéza strategie. Realizace. |
Ano, věnuji se nyní intenzivně Straně zelených. Britské listy se věnují většinou věcem, které jiní novináři zapomněli a nebo dokonce neznají. Zelení jsou v Britských listech tématem už dlouho, déle, než do něj přispívá brněnský politolog. ZELENÍ TÉMA BL Jedním z prvních článků byl 15. 2. 2002 Jakub Patočka kdysi: sledujeme začátek frašky. Ten tehdy vystupoval jako prorok..: Může se stát Monika Pajerová první českou ministerskou předsedkyní? Ne, to jistě ne. Mnohem pravděpodobnější je smutná vize, že nová strana, jakmile vznikne, bude ztrácet zhruba procento preferencí za měsíc, až při volbách skončí mezi dvěma a třemi procenty, do prezidentských voleb v roce 2003 zmizí a do dalších parlamentních voleb na ni veřejnost zapomene tak, jako zapomněla na volební hnutí Demokraté 92 pánů Lánského a Tigrida, ambice předsedkyně DEU Hromádkové z roku 1996 či Politický klub poslance Wagnera z roku 1998. 11. 2. 2002 jsem započal téma zelených prozrazením do té doby důvěrné politické dohody zelených aktivistů a politiků romantické Čtyřkoalice v článku Projdou Sorosovi kandidáti do Sněmovny na kandidátce Koalice?. Text Programu pro občanskou společnost byl výsledkem procesu Brandýského fóra, na němž se Marvanová a Svoboda sešli k diskusi se zástupci občanských iniciativ 6. června 2001 na zámku v Brandýse nad Labem. Mimo jiné zde byl přítomen a podepsán i pozdější předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Pospíchal nebo Alena Müllerová z České televize. 11. 2. 2002 zareagovali dva mladí, nadějní. Brněnští právníci Martin Prokop, Pavel Černý. V článku EPS nesouhlasí se spojováním "Brandýského fóra" s kandidaturou některých osob v parlamentních volbách se od této iniciativy distancovali . Brandýská fóra podle původního záměru neměla sloužit k přímému napojení neziskových organizací ani jejich představitelů na politické strany, tím méně pak na konkrétní politické uskupení..." Pečínka začal svou spolupráci s Britskými listy skrytě. Nejprve vyslal do Britských listů práce svých studentů jako budovatelů úkrytu. Jeho vlastní publikační činnost z té doby, včetně indiskrecí, které prozrazovaly mnohé ze zákulisí mocenských bojů Zelených, sloužila pak mezi studentskými texty jako série návodů pro realizaci vnitrostranického převratu. Na kterém se Pečínka publikací vnitrostranické korespondence a lobbingem ve prospěch jedné strany zeleného sporu vytrvale a aktivně podílel. Nakonec se přiznal na stránkách Britských listů ke koncepčnímu postupu, když zveřejnil teoretická východiska aktivní spoluúčasti na proměně Strany Zelených v to, co je tato formace nyní. Není nad to si zajistit místo ve slavné historii... Rozsáhlou studií Čtyři tváře Strany Zelených a Strany pro otevřenou společnost a dalšími pracemi. Osobně bych to dnes nazval souhrnně "teorie a praxe politického převratu". Pečínka ale pokračoval jen v práci, která ujasňovala historická východiska zelené ideologie v knize Zelená zleva? Historie ekologických stran v Evropě a shrnutí evropského kontextu v práci Zelená Evropa: tmavozelený západ, světlezelený jih, šedozelený východ. Analýza taktiky první fáze vnistrostranického boje byla Pečínkou pro Britské listy zpracována v článku Beránek versus Štěpánek -- ochočená revoluce?. Tento text je pokus o částečnou analýzu a vyhodnocení prostředků, použitých v období 2003/2004 vnitrostranickou opozicí k oslabení sektářských rysů Strany zelených ... Autor sám do konfliktu v SZ publikační činností zasahoval, nejdříve jako "tmavozelený" proti "starému" vedení odstraněnému sjezdem v dubnu 2003, později patřil k Otevřené platformě SZ, sdružující asi z jedné třetiny "staré" a ze dvou třetin nespokojené "tmavozelené". To Pečínka píše a nestydí se. Zapomněl. Zapomněl na formulace, kterými mne častoval už před třemi lety a opakuje se. Už zapomněl, že 13. 5. 2003 se dušoval, že můj veřejně projevený nesouhlas s manipulativním umisťováním ideologických textů jeho studentů do BL - v článku Klikaté cesty Pavla Pečínky aneb zelený politický lobbismus za zápočet? a z 5.května 2003 Pavel Pečínka bílý a ještě tmavozelený. Inspiroval i jeho Joschka Fischer? nemá opodstatnění a jeho záměry jsou čistoskvoucí. Stejně jako nyní, kdy vytěsňuje minulost a je mu krajně nepříjemné, že znám i porevoluční estébáckou, poblitou, nejen tu nově naleštěnou historii Zelených. A že si pamatuji i roli brněnského politologa Pečínky v historii nedávné. I Pečínka je totiž součástí historie, která se nevymazává či neleští. Archivu publicisticko-aktivistické historie v Britských listech. Štěpán Kotrba: Zelení: Kam jsi to vlezl? Ven!" ZDE Jako "univerzitní" publicista a aktivista v jedné osobě se Pečínka odrovnal už dávno, stejně jako novinář a zároveň politik Uhl, který kandiduje ve volbách a je zároveň členem televizní Rady, kam chodí stížnosti na mediální napomáhání Zeleným. Screamers Strany zelených teprve nyní útočí z brněnské posluchárny č. 24... Pavel Pečínka, 13. 5. 2003: Screamers ze Strany zelených zaútočí z posluchárny č. 24 ZDE |
Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 5. 2006 | To byl, panečku, argument | Jan Rovenský | |
22. 5. 2006 | O adrenalinové "analýze" zelených aneb Kotrbovi natvrdo | Pavel Pečínka | |
21. 5. 2006 | Zelení hadi na politickém zápraží | Štěpán Kotrba | |
19. 5. 2006 | Zelený terč něco vydrží | Milan Daniel | |
17. 5. 2006 | Zelení: Kam jsi to vlezl? Ven ! | Štěpán Kotrba | |
12. 5. 2006 | Pod maskou levicové fráze | Pavel Pečínka | |
11. 5. 2006 | Jacques: Paroubkova hra | Milan Daniel | |
9. 5. 2006 | Prověrku na vnitru? | Karel Dolejší | |
9. 5. 2006 | Mé námitky proti Greenpeace | Ivan Brezina | |
8. 5. 2006 | Strana zelených: potřebujeme policii, které můžeme věřit | ||
2. 5. 2006 | První máj a všechno to zločinné a zavrženíhodné | Ladislav Žák | |
26. 4. 2006 | Vzdálené a blízké příbuzenstvo Strany zelených | Pavel Pečínka | |
26. 4. 2006 | Zelené naděje, růžové sny | Jiří Kouda, Milena Geussová | |
26. 4. 2006 | Zelení: Posun hodnot | Oskar Krejčí |