Od roku 1998 u nás působí méně známá, dlouhodobě asi 100-150 členná Strana pro otevřenou společnost (SOS) s liberálně-ekologickým programem. Založili ji lidé z Občanského hnutí -- Svobodných demokratů, kteří chtěli po rozkladu OH (SD) zůstat aktivní alespoň v lokální politice. SOS, hlásící se jak k Evropské liberální, demokratické a reformní straně (ELDR), tak k Evropské straně zelených (EGP), kombinuje spolupráci se zelenými, nezávislými a s paletou malých pravicových stran mimo orbit ODS. Duchovním idolem SOS zůstává Josef Vavroušek. Strana si udržuje viditelnější pozice v Olomouci, Hradci Králové a na Liberecku, které bývalo baštou SOS především díky proslulému starostovi Jindřichovic pod Smrkem Petru Pávkovi, fandovi větrných elektráren a stíhači státních byrokratů.

Ovšem Pávek, stejně jako předtím spolupracovnice ministra životního prostředí Kužvarta Eva Tylová či Bursíkův asistent Petr Štěpánek, přestoupil individuálně z SOS do SZ. Pro letošní parlamentní volby umístila regionální SOS svoje některé členy - kandidáty na listinách SZ v Plzeňském, Jihočeském a Olomouckém kraji, v některých krajích se však se SZ nedohodla. Preferuje nadále místní politiku, tudíž dává dohromady na letošní listopadové komunální klání na Liberecku a v Hradci Králové koalice s neklausovskou drobnou pravicí. V případě SOS jde spíše o přátelský intelektuální klub, jehož neměnnou podobu by případné sloučení se SZ velmi prudce pozměnilo, což je údajně příčinou jistého odstupu SOS od záměru integrace se SZ. Známého olomouckého ekologa Pavla Nováčka, kandidujícího na volební listině olomoucké SZ, vystřídal letos v předsednické funkci SOS po 8 letech Pavel Rytíř.

Od podzimu 2005 působí nově také hnutí Zelení, vytvořené stoupenci Jakuba Patočky a odštěpené od SZ po zvolení Martina Bursíka předsedou SZ. Tito lidé na rozdíl od Bursíka, jenž se přihlásil k politickému liberalismu a odmítl ekonomický neoliberalismus, prosazovali původně v SZ vytvoření "volné aliance liberálů a zelených", jejich záměr se však nenaplnil ani v SZ, ani mimo stranu. Do červnových voleb tak nyní kromě "zelenající" US vstupuje ještě navíc samostatně konzervativně-neoliberální Sdružení nezávislých kandidátů -- Evropští demokraté, a Zelení, prý 50členní, se údajně na samostatné kandidatuře sami neshodli. Dnes tedy vyzývá Jakub Patočka k volbě ČSSD a vedení SZ zatracuje. Od podzimu 2005 do jara 2006 prakticky mlčící Zelení asi před měsícem ožili a aktualizují internetové stránky, přičemž ideově se opírají o Vizi ekologické demokracie. Komplikaci pro SZ představuje fakt, že několik stoupenců Vladimíra Hučína a lidí souvisejících dříve s ultrapravicí a vytvářejících v SZ jakousi opozici proti Petru Uhlovi se sice angažovalo při vzniku Zelených, dodnes však v SZ jaksi "jednou nohou" setrvávají.

K čemu je tento přehled rozmanitého příbuzenstva SZ dobrý? Alespoň k tomu, že může sloužit k diskusím o slepých vývojových uličkách a vhodnosti různých "zelených" strategií.