22. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 5. 2006

O ARGUMENTECH AD HOMINEM:

Třeba se jednou naučíme argumentovat

Důkazní hodnota je v důkazu, ne v jeho autorovi

Proč? Proč stále neumíme argumentovat? Možná nemáme u nás v české kotlině takovou tradici debat jako ve Velké Británii, možná se to naučíme až časem. Přitom to ale není tak složité. Stačilo by totiž dodržovat alespoň to nejzákladnější z nejzákladnějších pravidel debatní etiky: argument se popírá protiargumentem nikoli útokem na soupeře. Nic nového. Každý z čtenářů těchto řádků to bezpochyby dávno zná. O to smutnější je, jak vytrvale to Štěpán Kotrba v debatě o Human Rights Watch porušoval.

Aby byla vynikla důležitost dodržování základní debatní normy neútočení na soupeře, rozhodl jsem se ji ilustrovat na hypotetickém příkladu dvou pánů -- pana Černého a pana Bílého. Ve chvíli, kdy pan Černý nakreslí na stůl čáru černou barvou, zjistí, že na něm není ona čára vidět a tvrdí: "Tento stůl je černý," by byl logickým protiargumentem důkaz, že tento stůl není černý, proč není černý, vysvětlení v čem je důkaz pana Černého chybný atd. Místo toho však pan Bílý kontruje: "Ale vždyť pan Černý za každých okolností preferuje výhradně černou barvu, všechno vybavení u ve svém domě má v černé a pozor (!) už dvacet let pracuje ve firmě, která vyrábí černé natěračské barvy."

Co teď? Skutečnost je taková, že pozadí autora skutečně může ovlivňovat jeho argumenty, v debatě vždycky do určité míry vycházíme, z toho, co nás utvářelo. Ale jak ostatně psal i Karel Dolejší, důkazní hodnota důkazu je přece v důkazu samotném, ne jeho autorovi.

Jde o to, že my samozřejmě nemusíme a nemáme bezvýhradně věřit tvrzením pana Černého. Můžeme si ho mnohými způsoby prověřit. Avšak jediným odpovídajícím argumentem proti černosti stolu, jsou v této situaci protiargumenty dokazující jeho nečernost. Nikoliv nařčení osoby pana Černého.

A přesně to bohužel činí Štěpán Kotrba. Na argument Human Rights Watch, že "nově vytvořená Rada znamená proti stávající Komisi velký pokrok, neboť zlepšuje členské standardy, volební procedury, opatření k přerušení členství, rozvrh jednání a všeobecnou periodickou kontrolu nad všemi zeměmi," a že by tudíž HRW velmi nerada viděla "tato zlepšení ohrožená nezodpovědným a jednostranným úsilím Spojených států, které by ve Valném shromáždění vystavily návrh snahám Kuby a dalších zemí o prosazení zeslabujících dodatků," neposkytuje žádný protiargument. Místo toho, aby dokázal, že nová Rada není zlepšením, popřípadě že se Kuba nesnaží o dodatky, které nejsou škodlivé atd., jenom útočí na HRW, uvádí zdroje, z nichž čerpá finance a tvrdí, že je její práce koordinována americkou diplomacií.

Ale to není vše. Úplně stejný faul dělá Kotrba i ve chvíli, kdy na jeho argumenty o vazbě HRW na americkou vládu podává protiargumenty Jan Rovenský. To Kotrba útočí pro změnu na Rovenského. Na jeho důkazy, že HRW systematicky kritizuje americkou administrativu a není s ní tudíž svázána, nereaguje důkazy o opaku, ale fakty o Rovenského profesní kariéře. Informace o pozadí pana Rovenského mohou být sice zajímavé, ale jeho argumentaci nemohou nijak oslabit. Kdo by mu nevěřil, může si ostatně jeho tvrzení na vlastní oči ověřit na webových stránkách HRW.

Závěrem bych chtěl jenom krátce upozornit na další notoricky známou věc. Používání emocionálně nabitých výrazů totiž debatu bezpochyby oživuje, ale zároveň přináší velká rizika. Například Kotrbovo označení HRW za "romanticky naivní vlivový konglomerát" je nekorektní. Argumentem se zde totiž nestává objektivní skutečnost, že HRW je organizace, která ctí určité myšlenky (ochranu lidských práv) a vykonává určitý vliv, ale konotační významy slov "romantický, naivní a konglomerát." Tato slova nejsou citově neutrální (jaké je v takovém typu debaty vhodné používat), ale vyvolávají určité, v této kombinaci celkově záporné, emoce. Problém je v tom, že ona konotační emocionální významová rovina v mysli člověka často nad tou denotační převáží. Tímto trikem se nám tak na základě slov "romanticky naivní vlivový konglomerát" stane z "organizace s ctící určité myšlenky a mající určitý vliv" něco ve smyslu "svým způsobem zlověstně nekontrolovatelná a nebezpečně velká skupina, která má moc, ale přitom je založená na nějakých podivně směšných ideálech". Lapidárně řečeno, v takové situaci neargumentuji důkazy, ale emocemi.

Sečteno podrženo, Štěpán Kotrba ve svých dvou reakcích nezpochybnil ani tvrzení o úloze Kuby v jednáních o Radě pro lidská práva OSN ani nestrannost HRW. Jen a pouze dvakrát nečestně atakoval soupeře. Nic víc.

Omlouvám se všem, které s touto zcela banální základní debatní školou, zbytečně zatěžuji. Věřím, že většina z vás prostě tyto zásady dávno zná a ctí. Doopravdy jsem si myslel, že už takové věci není třeba řešit.

A doufám, že v budoucnu už k tomu žádný důvod skutečně nebude.

PS: I když, co já mám vlastně, co poučovat Štěpána Kotrbu o umění argumentace? Vždyť jsem jen "jakýsi neznámý studentík žurnalistiky (oboru, který je absolutně k ničemu) a mezinárodních vztahů, jejichž smysluplnost je taky mizivá. O kvalitách Fakulty sociálních studií MU, kterou navštěvuji, lze úspěšně pochybovat. Šéf naší katedry mezinárodních vztahů evidentně inklinuje k USA, tento semestr jsem navštěvoval předmět o lidských právech, který vedl místopředseda české pobočky Amnesty International a pozor (!), v jedné ze svých seminárních prací jsem čerpal ze zprávy vydané HRW! :-)))

PS2: Proti Štěpánovi Kotrbovi nic nemám. Vážím si ho, mnohé jeho články považuji za zajímavé. Vím, že na tisíci jiných místech argumentuje korektně. Ve svém komentáři jsem reagoval pouze dva konkrétní výše uvedené příklady nekorektní argumentace (jakýmkoli útokem na jeho osobu bych ostatně ona základní debatní pravidla sám porušil).

                 
Obsah vydání       22. 5. 2006
22. 5. 2006 New York Times: Raketová sila v České republice? Po volbách ! Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 V čím zájmu a proti komu je "protiraketový štít"? Jiří G. Müller, Stanislav  Kliment
22. 5. 2006 Těžko se v tom vyznat Jindřich  Kalous
22. 5. 2006 Michael  Marčák
22. 5. 2006 Toto je změna, kterou slibuje ODS? Štěpán  Kotrba
20. 5. 2006 Bude se ODS snažit vysvětlit zbabělost jako oprávněnou? Bohumil  Kartous
22. 5. 2006 Křivárny v České televizi Oldřich  Průša
22. 5. 2006 A je Oldřich  Čálek
22. 5. 2006 Bolí víc facka, nebo pomluva? Petr  Dušek
20. 5. 2006 Program ODS je mi nejbližší, ale...
22. 5. 2006 Proč nekritizujete Jandáka?
22. 5. 2006 Lůza bolševická a její propaganda
22. 5. 2006 Vyřizoval si Macek věci "jako chlap?" Petr  Wagner
22. 5. 2006 Článek Bohumila Kartouse není jen na facku
22. 5. 2006 Ve škole jsme říkali takovým Mackům zmetek Jan  Žižka
22. 5. 2006 Volební agitace Josef  Vít
22. 5. 2006 Michael  Marčák
22. 5. 2006 Černá Hora "zvolila nezávislost"
22. 5. 2006 Bezdrátový internet do britských měst
22. 5. 2006 Francie se snažila utajit dokument dokládající zranitelnost nových reaktorů EPR Jan  Beránek
21. 5. 2006 Podněcování k nenávisti, lhostejnost k nenávisti Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 Třeba se jednou naučíme argumentovat Jan  Klusáček
22. 5. 2006 O adrenalinové "analýze" zelených aneb Kotrbovi natvrdo Pavel  Pečínka
21. 5. 2006 Zelení hadi na politickém zápraží Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 Vyměňte poradce! Veřejné doporučení pro prezidenta republiky Milan  Daniel
22. 5. 2006 Konspirační teoretiky žádné argumenty nepřesvědčí Tomáš  Poláček
22. 5. 2006 Brezina pomáhá PR jaderného průmyslu a měl by raději mlčet Jan  Beránek
22. 5. 2006 Pane Kotrbo, opravdu věříte paranoidní vizi amerického spiknutí ovládajícího svět? Miroslav  Šuta
22. 5. 2006 To byl, panečku, argument Jan  Rovenský
22. 5. 2006 Zvláštní rafinovanost Greenpeace
20. 5. 2006 Jak to, že Human Rights Watch systematicky kritizuje americkou vládu? Jan  Rovenský
22. 5. 2006 Limity HRW Vladislav  Černík
22. 5. 2006 Nové Radě Kuba neoponuje. Na rozdíl od USA je členem. Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 "Kuba nebude komplicem mlčenlivého schválování čachrů mezi Washingtonem a jeho západními spojenci" Felipe Pérez Roque
19. 5. 2006 Digitální vysílání -- Velká Británie Jan  Čulík
22. 5. 2006 Kdo se podnikáním nedokáže ani uživit, nemá co podnikat Tomáš  Stýblo
22. 5. 2006 Máte můj obdiv Jan  Hošek
22. 5. 2006 Podnikatelé jsou téměř zloději Miroslav  Kodet
19. 5. 2006 Český rozhlas k případu Aleš Cibulka
22. 5. 2006 Opětná nevyváženost Českého rozhlasu 7 Štěpán  Kotrba
19. 5. 2006 Jak je to přesně s dálnicí D 47 Jaroslav  Štemberk
22. 5. 2006 Pendolino stálo mnoho peněz, možná že i zbytečně moc
21. 5. 2006 Bundestag schválil nejvyšší zvýšení daní v dějinách SRN Radek  Vogl
21. 5. 2006 Příběh novin
22. 5. 2006 Češi za elektřinu zaplatí více než průměrný Evropan Jan  Beránek
19. 5. 2006 Odcizování přírodě -- důsledek či příčina krize člověka a společnosti Petr  Sak
19. 5. 2006 Zákaz potravin z GMO v moskevských školách Miroslav  Šuta
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce